Melodický death metal se u nás těší obrovské popularitě, o čemž svědčí fakt, že tři jeho přední představitelé dokážou bez problémů zaplnit obrovskou sportovní halu. Něčeho podobného jsme byli svědky před pěti lety, když Velkou sportovní halu na pražském Výstavišti dobyla sestava švédských formací Amon Amarth, Arch Enemy a Hypocrisy. Letos se situace opakovala a na stejném místě se tentokrát předvedla švédská trojka Soilwork, In Flames a Arch Enemy. ..
Může se James Robledo stát tím, jehož jméno se vám vybaví jako první, když se řekne Chile a rocková muzika? Proč by ne, znáte to, když pánbů dá, …, ale tady je zaděláno docela slušně, Robledovi to velmi dobře zpívá, jeho občasné přirovnávání k Jornu Landemu není úplně postavené na vodě a zatím nerozmělnil své jméno v záplavě projektů a výpomocí, takže si zachovává i určitou jedinečnost. A když k sobě najde parťáka, se kterým si zjevně rozumí a jejich hudební vize se dokáží propojit ..
Dva roky starý debut britských rychlomelodiků Fellowship způsobil na power metalové scéně pozdvižení. Nádherně chytlavé skladby se skvělým zpěvem i zvukem byly tím, na co fanoušci zlaté žánrové éry výborně slyšeli. Kapela si vydobyla slušné renomé hned na začátku kariéry a vydání druhé řadovky s titulem "The Skies Above Eternity" se proto stalo jednou z nejočekávanějších událostí letošní power metalové sezóny...
Když by se člověk na existenci Fate díval jako hnidopich, tak kapela pozbyla relevanci v roce 1988, kdy ji opustil kytarista Hank Shermann, který jí dal název podle předchozího působiště Mercyful Fate. S tím neměla hudebně vůbec nic společného a za mix AOR a zámořského rádiového glam metalu ho evropští fandové v polovině osmdesátých let prokleli až do sedmého kolene. Proto taky kapela moc dlouho nevydržela a po dvou albech ji opustil jak Sherman, tak druhý původní člen Mercyful Fate Bjarne T. Holm. Zbytek vydržel do roku 1993, ..
Co vylepší náladu v podzimní večer lépe než vydařený metalový koncert? Asi by se něco našlo, ale kdo zavítal první listopadový podvečer do pražského MeetFactory, dostal intenzivní zážitek. Čtyři kapely, čtyři jména, která zapříčinila, že akce byla poměrně dlouho dopředu vyprodaná. MeetFactory je fajn klub, který je charakteristický sloupy uvnitř sálu, kterým je záhodno se vyhnout, a také sedačkami na stropě (i s jedním zapomenutým divákem). Zejména pro mimopražské je klub vcelku z ruky, ..
„Od návratu z Ameriky jsme se snažili povyrůst, ale Chas nám stále opakoval, že od toho tady nejsme,“ vzpomínal bubeník Don Powell. „Asi chápu, co tím chtěl říct, ale nemohli jsme hrát pořád hudbu jako na začátku sedmdesátých let. On nám však zakázal vyvíjet se a kdybychom hráli podle něho, ztratili bychom všechen respekt. A že jsme ho měli,“ dodal bubeník. Kapela stála na rozcestí. Byla si dobře vědoma toho, že vyšla z módy, že její místo na výsluní zastoupili ..
Milý posluchači, sedím před krbem se sklenkou dobrého červeného vína. Jsem ztracen v myšlenkách, vychutnávám si tento okamžik ticha a rozjímání. Najednou jako zázrakem slyším hlas. Okamžitě jsem jej rozeznal. Byl to můj hlas z doby, kdy jsem byl dítě, před čtyřiceti lety, a mluvil se mnou jasně jako zvon…
MC5 mohl být už jen encyklopedický pojem, který po půl století měla letos v únoru definitivně uzavřít smrt lídra Waynea Kramera, posledního žijícího člena původní sestavy. Jenže pod jménem kapely, která de facto fungovala pouze na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, vychází nová deska. Je to marketingový tah, který má k poslední zaznamenané hudbě Waynea Kramera přilákat více posluchačů, protože „Heavy Lifting“ byla původně plánována jako kytaristova sólovka, ale pocitově album na původní tvorbu MC5 navazuje...
Čistě gothic rockových akcí je u nás jako šafránu, a proto když už se nějaká objeví, neváhají na ní dorazit příznivci temného žánru z celé republiky. Naštěstí má Jihlava skvělou geografickou polohu, takže ani z těch nejzapadlejších koutů naší vlasti to na Vysočinu není daleko. Hlavním lákadlem letošního ročníku Gothic Iglau nebyla jen tři živá vystoupení tuzemských souborů, ale především premiéra druhého dílu dokumentárního filmu o Petru Štěpánovi s názvem „Světec z pekla 2“,..
O tom, jak si Unto Others stojí za svojí muzikou, svědčí fakt, že poté, co je právní záležitosti dotlačily ke změně názvu z původního jména Idle Hands, vrátili se k debutovému albu „Mana“ (nejen k němu, tenhle krok se týkal celé dosavadní diskografie) a se stejným obsahem a téměř totožným obalem jej vydali znovu. Tím statistikům usnadnili počítání, takže lze celkem snadno a jednoznačně konstatovat, že novinka „Never, Neverland“ je třetím řadovým albem oregonské chásky, ..
Doba grunge odezněla takřka jako mávnutí kouzelného proutku a ke slovu se zase začínaly dostávat kapely, které slavily úspěch v osmdesátých letech. Už se nikdy nedostaly do tehdejších pozic. Ať už přežily dobu seattleskou v ústraní či zůstaly aktivní, začaly na konci dekády znovu vydávat alba, s nimiž se vraceli ke klasickému soundu. Ten pozbyl bombastické pozlátko minulé dekády, ale přece jen měl blíž k tomu, co kapely udělalo slavnými. Velkou roli v (alespoň částečné) obrodě sehrál manažerský guru John Kalodner, ..
Jelikož je svět odjakživa nespravedlivý, mohla snadno vzniknout pomyslná škatule nedoceněných kapel. Spolků, u kterých občas nechápavě zakroutíte hlavou, jak je možné, že nedosáhly podobného věhlasů jako lídři žánrů, by se dala najít celá řada. A byť je (tak jako řada žebříčků a porovnávání) tato kategorie značně subjektivní, věřím tomu, že ti, kteří nejprve přes hraniční drát, a po jeho odstranění i z o něco bližší vzdálenosti, mohli sledovat hodně bouřlivou epizodu i muziku německé party Risk, mi dají za pravdu, ..
„…s poslechem nového alba House Of Lords je to jako zapadnout do osvědčeného rockového pelíšku, v němž vás čeká tradiční spolehlivost, dobré výkony a povedené melodie“, smiřoval jsem se před dvěma lety u poslechu desky „Saints And Sinners“ s faktem, že na House Of Lords (respektive primárně na pěvci Jamesi Christianovi, jenž je nejzásadnější složkou tohoto ansámblu) prostě lezou léta a čekat od nich víc, než chutnou, spolehlivou desku, zahranou více méně na jistotu, která už nijak zásadně nezabouří,..
Minulé album „Einderlicht“ belgických doomařů Marche Funébre mile překvapilo. Neotřelý mix doomu, deathu, ale i blacku nabídl zábavnou a melancholickou muziku. Čtyři roky utekly a a kapela se vytasila s pátým řadovým albem „After The Storm“. Novinka nabízí stejný počet skladeb jako deska minulá, ale má o pořádnou hromadu minut méně, jen něco pod tři čtvrtě hodiny, což lze hodnotit jako správný tah vzhledem k poměrně pomalé povaze muziky. ..
Je ve hvězdách, v jakém stavu se nacházejí Alice In Chains. Na stránkách mají ohlášený pouze jediný koncert na květen příští roku a zda bude startovním výstřelem k dalšímu comebacku může být pouze předmětem spekulací. Skutečnost je taková, že kapela v poslední době spíše mlčí a poslední album (velmi dobrou nahrávku „Rainier Fog“) vydala před více než šesti let. To není tak dlouhá doba, když si uvědomíme, že za pětatřicet let existence vydala formace pouhých šest řadových desek, ale nečinnost nehovoří zrovna nejoptimističtějším jazykem. ..
Zatím není možné odhadnout, jestli je pojmenování této kapely součástí předem promyšleného konceptu a zda budou její alba vycházet pouze na podzim, nicméně debutový zápis spolku Lay of the Autumn spatřil světlo světa v závěru října a ideálně tím zapadl do podzimní atmosféry. Je ovšem pravda, že italská formace malinko klame tělem, neboť její průvodní znaky indikují hudbu prosycenou hlubokou melancholií, což je hypotéza, která se úplně nepotvrdí. ..
Ačkoliv se snaha jevila marná, Slade nepřestávali pracovat na tom, aby dobyli Ameriku. Znovu se tam takřka odstěhovali, ale na západním pobřeží schytali pouze ostrou kritiku, z níž bylo jasné, že v Los Angeles, hlavním městě světového rocku, nikdy neprorazí. „Tentokrát jsem Slade viděl naživo a bylo to strašné. Když mě nutili zpívat jejich skladby, bylo mi z toho na blití ještě více. Já a zpívat toho buzíka?“ neskrýval své rozčarování frontman začínajících Quiet Riot Kevin DuBrow, který se v roce 1983 nejvíce proslavil skvělou coververzí..|
Dnes je 22.5.2025, svátek má Emil
|
| Úvodník: |
|
Kde leží hranice doceněnosti? |
ARCH ENEMY, IN FLAMES - 25.10.2024, Praha, Sportovní hala Fortuna
|
[06.11.2024] |
SINNER`S BLOOD - Dark Horizons
|
[06.11.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
FELLOWSHIP - The Skies Above Eternity
|
[05.11.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[05.11.2024] [hodnocení: 5,5/10] |
DARK TRANQUILLITY, MOONSPELL, WOLFHEART, HIRAES - 1.11.2024, PRAHA, MeetFactory
|
[04.11.2024] |
SLADE - Whatever Happened To Slade
|
[04.11.2024] [hodnocení: 5/10] |
|
[03.11.2024] [hodnocení: 6/10] |
|
[02.11.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
GOTHIC IGLAU - 19.10.2024, Jihlava, DKO Jihlava
|
[01.11.2024] |
UNTO OTHERS - Never, Neverland
|
[01.11.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
GREAT WHITE - Can`t Get There From Here
|
[31.10.2024] [hodnocení: 8/10] |
|
[31.10.2024] [hodnocení: 7/10] |
HOUSE OF LORDS - Full Tilt Overdrive
|
[30.10.2024] [hodnocení: 9/10] |
MARCHE FUNÉBRE - After The Storm
|
[30.10.2024] [hodnocení: 7/10] |
|
[29.10.2024] [hodnocení: 8/10] |
LAY OF THE AUTUMN - Of Love and Sorrow
|
[29.10.2024] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[28.10.2024] [hodnocení: 8/10] |