BRITNY FOX - Britny Fox
nečekaně skvělý debut; bohužel další fošny už...

RUNNING WILD - Death Or Glory
Dávám maximum, i když se mi další alba líbí více....

BRITNY FOX - Britny Fox
...určitě lepší, než debut Cinderelly. Pak už to...

RUNNING WILD - Death Or Glory
Vynikající album, jen těsně za nejlepším albem...

RUNNING WILD - Death Or Glory
...a poslední vrchol v diskografii Running Wild....

RUNNING WILD - Death Or Glory
Presne tak.10/10

RUNNING WILD - Death Or Glory
Už první skladba byla pro mně bomba i po letech u...

RUNNING WILD - Death Or Glory
První seznámení s kapelou a rovnou rána do středu...

RUNNING WILD - Death Or Glory
Mocná jízda pod pirátskou vlajkou pokračuje. Od...

OVERKILL - Ironbound
Pro mě je thrash spíš výjimkou, až kdysi mně...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Základní metalové znalosti jako zanikající výhoda?

Pokud člověk začínal s metalem v osmdesátých či devadesátých letech minulého století, jde o nespornou výhodu. Člověk má naposloucháno, nedá se jen tak opít rohlíkem a lépe si všimne opakovaných postupů. Nikdo samozřejmě nemůže znát všechno, jak ale přibývá mladších posluchačů, zmenšuje se pravděpodobnost, že si čím dál častějších podobností někdo všimne. Nemusí jít o záměr: i věk hudebníků se snižuje a autoři vypouští do světa nápady, které už byly vymyšleny mnohem dříve. Stejně tak mladší (či méně "vzdělaný") redaktor může klidně opěvovat osobitost kapely, která pouze cizopasí na úspěchu jiných. Řešení se nabízí jediné. Je dobré poslouchat staré nahrávky. Pokud někdo chce hrát muziku nebo psát recenze, měl by mít najety nejzásadnější klasiky, pokud možno napříč žánry. Všichni ale víme, že je to utopie. Už jenom z pohledu času by taková příprava zabrala mnoho let. Zkušenost, kdy člověk vyrůstal souběžně se vznikem největších alb, se nedá nahradit nebo obejít. Je to spravedlivé i nespravedlivé zároveň a samozřejmě neplatí, že dobře může hrát či psát pouze ten, kdo má určitý věk či znalosti, kvalitní věci se dají tvořit i tak, navíc daný vzorec platí i obráceně. Rozdílový bod každopádně tvoříme my, fináloví konzumenti. Jen na nás záleží, s jakými nároky k poslechu hudebních novinek nebo čtení recenzí přistoupíme a co od této činnosti opravdu očekáváme.

Petr Štěpnička, 8.6.2025

LIPZ - Changing The Melody


Možná by příběh Lipz byl poměrně tuctovou kapitolou v glam metalové encyklopedii, kdyby se švédská čtveřice nedostala do spárů firmy Frontiers Records. Zatímco EP „Psycho“ a debutové album „Scary Man“ neudělalo kdovíjakou díru do světa a navzdory strach vzbuzujícím názvům hodně opatrným provedením glam metalu, hraného na jistotu bez jakéhokoliv nebezpečí, žánrové fanoušky nevyplašilo, novinka „Changing The Melody“ vlnou nakažlivých melodií nastavuje nové měřítko v glam metalu, vizionáři a průkopníci..více

[recenze]

[16.03.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


IHSAHN - Ihsahn


Přichází ze severu. Je chladná? Nikoliv. Přejede vám s ní mráz po zádech? Je to dost možné. Jak dlouho tu bude? Napořád. Osmé sólové album norského císaře progresivního black metalu Ihsahna je eponymní. Může to slibovat mnohé, ale rozhodně se jedná o název, který vzbuzuje zvědavost. Je to nový začátek? Změna ve stylu? Ihsahn se nevrhl do nových stylových teritorií, ale pocit, že je přináší něco nového nejspíš dostanete. Deska by se klidně mohla popsat jako stylotvorná, ale veškeré její prvky už v minulosti Ihsahn využil. ..více

[recenze]

[16.03.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


VLAD IN TEARS - Relapse


Když jsem před čtyřmi lety bez váhání hodil německé Vlad In Tears do jedné škatulky s HIM, mělo to své opodstatnění, i když Vlad In Tears šli na stejnou věc od trochu jiného lesa. U předloňského alba „Porpora“ se zdálo, že žánrová podobnost s finskými smutnily se německému uslzenému Vládíkovi začíná trochu zajídat a že má chuť pustit do svojí muziky trochu nových barev. Z novinky „Relapse“ je zjevné, že předloňské náznaky nebyly jen dočasný pokusem, aktuální deska sice zachovává temnější atmosféru, ..více

[recenze]

[15.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Ace FREHLEY - 10.000 Volts


I když to v dávné minulosti vypadalo, že Ace Frehley nepřežije slavné dny Kiss, neboť se jako prvotřídní ochmelka více válel po zemi, než aby stál na pódiu, opak se ukázal být pravdou. Frehley nejenže Kiss přežil, dokázal se postavit na vlastní nohy, léta vést sólovou kariéru, aby nakonec zůstal jediným činným muzikantem z původní sestavy newyorské legendy. Jeho spoluhráči Paul Stanley a Gene Simmons nadobro vstoupili do polosvěta avatarů a Ace Frehley je zpět s novou sólovkou...více

[recenze]

[15.03.2024]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


TIERRA SANTA - Medieval


I kdyby člověk stokrát chtěl, nikdy se nedopočítá spolků, za jejichž vznik může přímo či nepřímo obliba Britů Iron Maiden. Většina z nich prošumí metalovým undergroundem bez viditelnější stopy, z některých se postupem času staly vynikající kapely s docela zvučným jménem. Jednou takovou formací je španělská Tierra Santa, tedy v překladu Svatá Země. Parta, která v devadesátých letech vznikla z čiré vášně k tvorbě britských ikon, si postupně vybudovala vlastní styl,..více

[recenze]

[14.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


MOTÖRHEAD - Bastards


„Vyhazov od Sony mě nijak netrápil. Člověk musí pořád kráčet dál a ono se všechno vyřeší,“ řekl Lemmy k rozkolu s vydavatelskou firmou, ke kterému došlo v době, kdy byla pravidla v rockové hudbě přepisována. Motörhead byli léta kapelou pro omezený okruh fanoušků (o to však kultovnější…), které velký svět nikdy nebyl souzen. A neboť byli v minulosti zoceleni ranami osudu, nemohla je taková věc vykolejit. Zadostiučiněním bylo uznání od největších kapel doby, Metallicy a Guns N`Roses, které je jako hosty pozvaly na koncerty..více

[recenze]

[14.03.2024]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


ATROPHY - Asylum


Americká smečka Atrophy datuje svůj zrod k nejlepšímu období thrashmetalého věku. Tehdy stihla vydat dvě alba "Socialized Hate" a "Violent by Nature". V současné sestavě už ale figuruje pouze jediný pamětník tehdejších časů, zpěvák Brian Zimmerman. Kapela se dvakrát rozpadla, poprvé ji v roce 1993 smetla grungeová tsunami, o druhý zánik se před čtyřmi lety postaral covid. Až teprve předloňský restart byl úspěšný, jeho výsledkem je nová řadovka s titulem "Asylum", která vychází vychází po čtyřiatřicetileté studiové pauze. ..více

[recenze]

[13.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


THE END MACHINE - The Quantum Phase


Není to zas tak dávno, co se basista Jeff Pilson v souvislosti s vydáním posledního alba jeho nejslavnější štace, kapely Dokken, vyjádřil, že by ještě jednou chtěl udělat opravdovou desku Dokken, ale že k tomu už pravděpodobně nedojde. Tehdy to působilo jako povzdech nad zklamáním, které mu „Heaven Comes Down“ přivodilo, či stesk po starých časech. Jeff je nejen dobrý basista, ale i všemi mastmi mazaný obchodník a jeho vyjádření spíše působí jako příprava na promoakce projektu..více

[recenze]

[13.03.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


JUDAS PRIEST - Invincible Shield


Přestože se o to Judas Priest vehementně snaží, čas se zastavit nedá. Ačkoliv hlas Roba Halforda popírá všechny přírodní zákonitosti, neduhy stáří už ze hry prakticky vyřadili dalšího člena klasické sestavy, kytaristu Glenna Tiptona. Všemu navzdory a vzhledem k faktu, že od doby založení původních Judas Priest (u něhož ze současných členů byl jen basista Ian Hill) letos uplyne pětapadesát let a od vydání debutu „Rocka Rolla“ půl století, by se asi nenašel příhodnější termín, kdy vydat nové řadové album. Poslední? Bůhví… Možná Judas Priest budou následovat příkladu The Rolling Stones..více

[recenze]

[12.03.2024]

[Jan Skala]

[17 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Blaze BAYLEY - Circle Of Stone


Ač Blaze Bayley není hudebníkem, který by byl obletovaný médii a vydával desky u velkého labelu, těší se zájmu věrných žánrových fanoušků. Býval zpěvákem Iron Maiden, ale to nezaručuje, že bude o jeho novou hudbu zájem. Jenže Balze dělá svůj hevík poctivě, a tak není divu, že se mu daří oslovovat stabilní základnu fandů. Osmá řadová deska nesoucí jeho celé jméno dostala název „Circle Of Stone“ a na Stonehenge upomínající pěknou obálku. Album má dvanáct songů, ..více

[recenze]

[12.03.2024]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


David ELLEFSON - Bass Warrior Tour - 8. 3. 2024 - Klub Eden, Broumov


Letošní 8. březen nebyl jenom Mezinárodním dnem žen, ale v Broumově, malém městečku ve Východních Čechách, také svátkem všech metalistů. Majitel místního undergroundového klubu Eden, chartista a věčný disident pan Stanislav Pitaš, už dokázal zlanařit nejedno zvučné jméno, většinou se ale jednalo o osobnosti nemetalového ražení (doposud největší hvězdou byl bezesporu Ian Paice z Deep Purple). Výjimkou se stal loňský koncert řeckého kytaristy Guse G., a zejména páteční vystoupení Davida Ellefsona..více

[reporty]

[11.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]


PINK FLOYD - The Wall


I když se na konci osmdesátých uváděla floydovská „The Wall“ skoro jako soundtrack ke změnám ve střední a východní Evropě a zejména k bourání Berlínské zdi, její koncept s budoucími politickými událostmi vůbec nic společného. O deset let dříve se nemohlo nic tušit o pádu komunistického bloku, slovo "The Wall" symbolizovalo příběh Rogerta Waters o izolaci člověka od lidí kolem. Ten nebyl smyšlený, zakládal se na stavu, do kterého se dostali sami Pink Floyd a z nich nejvíce Waters. ..více

[recenze]

[11.03.2024]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


LAST IN TIME - Too Late


„Vždy jsem miloval hard rock, progresivní rock, ale především velkolepost sborů a orchestrální pojetí mnoha nástrojů, hrajících v unisonu. Všechny tyto prvky jsem začlenil do kompozičního procesu, protože mi to připadá přirozené. Vývoj zvuku kapely je spontánní a je výsledkem vlivu všech kapel, které miluji a které mi dávají emoce, když je poslouchám.“

Italský kytarista Massimo Marchetii si chtěl udělat radost,..více

[recenze]

[10.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


HONEYMOON SUITE - Alive


V tom, že že Honeymoon Suite letos oslaví čtyřicet let od vydání debutu, možná hrálo roli, že kapela kývla na nabídku společnosti Frontiers Music k natočení nové desky. Zda comebackové, to se teprve ukáže, ale jak to vypadá z prohlášení firmy i kapely a naplánovaných koncertů, patří Kanaďané z města Niagara Falls znovu k živým kapelám. Zda budou v roce 2024 působit relevantně, když jsou silně spojeni s osmdesátými lety, je otázka, na kterou ani novinka „Alive“ zcela jednoznačně neodpovídá. ..více

[recenze]

[09.03.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SUICIDAL ANGELS - Profane Prayer


Slovo "profánní" znamená čin, který je opakem věcí posvátných. V užším slova smyslu označuje někoho, kdo "zůstává před chrámem, aniž by do něho vstoupil". Nick Melissourgos, lídr Sebevražedných Andělů, vymyslel pro nové album atraktivně provokativní titul "profánní modlitba", a legendární umělec Ed Repka k němu obstaral neméně strhující art-motiv. Trojice vypuštěných singlů, které předcházely březnovému vydání alba, potvrdila, že jedna z nejlepších žánrových smeček současnosti ..více

[recenze]

[08.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SMOKING SNAKES - Danger Zone


„Naším cílem je začít psát novou kapitolu hudby, kterou milujeme. Nesnažíme se znovu vynalézt kolo, ale využíváme naše zkušenosti a vášeň pro žánr a jsme odhodláni ho udržet při životě.“ Švédové Smoking Snakes jemně naznačují, že u nich není třeba obávat se žádného pokroku, že staví na dávných hodnotách, pravidlech a postupech, jinak řečeno, že hrají v podstatě na jistotu. Zodpovědět zbývá jen dvě otázky – jaký je ten jejich oblíbený styl a zda pro fanouška, ..více

[recenze]

[08.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MOTÖRHEAD - March Ör Die


Album „1916“ dostalo Motörhead do situace, kterou kapela neznala. Králové věčného outsiderství a svérázného přístupu jak k hudbě, tak k životu, se nestačili divit, když deska byla jmenována na žánrovou cenu Grammy, což se předtím zdálo být absolutně nepředstavitelné. Přestože kapele cenu vyfoukla Metallica s „černým“ albem, byla to věc, která pro Motörhead znamenala první skutečný dotyk světa celebrit. Lemmy si zahostoval na slavném albu „No More Tears“ od Ozzyho Osbournea, kam přispěl textem ke slavné baladě „Mama I`m Coming Home“..více

[recenze]

[07.03.2024]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 49 / 657 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.10279 sekund.