CANCER - Inverted World
"Jedna ze záhad death metalu klade otázku, proč...

Umíte si představit koncert bez mobilu?
Absolutně. Já cíleně nemám chytrý mobil. Koncert...

AEON EMPIRE - Aeon Empire
Dakujeme za recenziu a pozdravujeme citatelov :)

Alice COOPER - Trash
Skvělá deska a mé první "seznámení" s Cooperem,...

ELUVEITIE - Ànv
Eluveitie poznám len veľmi okrajovo, tejto...

Adrian TĂBĂCARU - Lucifer-A rock opera
Díky moc. Jsem rád, že si desku někdo našel :-)

ARCH ENEMY - Blood Dynasty
Velký profi koncert má prostě jiná pravidla než...

Adrian TĂBĂCARU - Lucifer-A rock opera
deska a za pět let žádný komentář? Velmi dobře...

GHOST - Skeletá
Za mě první zklamání u tohohle spolku. Ghost...

ARCH ENEMY - Blood Dynasty
Prve počutia sa mi este ako tak pozdávali, ale...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Umíte si představit koncert bez mobilu?

K razantnímu kroku se uchýlila švédská formace Ghost, když na probíhajícím turné Skeletour World Tour 2025 zakázala používat mobilní telefony. Každý, kdo přijde na jejich show, musí před vstupem do sálu mobilního miláčka uzamknout do futrálu a po dobu vystoupení se bez něj obejít. Takové nařízení samozřejmě spustilo bouři rozhořčených reakcí. Nemálo lidí je v dnešní době na smartphonu naprosto závislých a nedokáže bez něj udělat ani krok. O tom, jaké důvodu kapelu k tomuto radikálnímu rozhodnutí vedly, není třeba dlouze spekulovat. Miliony nekvalitně pořízených videí z koncertů zaplavují You Tube a přibývá lidí, kteří si radši z tepla domova pustí zvukově mizerný záznam na internetu, než aby vyrazili zhlédnout vystoupení oblíbené kapely osobně, o strmě klesající prodejnosti živáků ani nemluvě.

Jenomže používání telefonů na koncertech má další, mnohem horší negativa. Především narušuje nebo rovnou zabijí atmosféru samotné akce. Kameramani s telefonem zdviženým nad hlavou si častokrát ani neuvědomují, že ničí zážitek z koncertu nejen sobě, ale také ostatním lidem, stojícím či sedícím v sále za nimi, protože ostatní přítomní si taktéž koupili lístek a chtějí vidět oblíbenou kapelu na vlastní oči a ne skrze displej cizího telefonu. My pamětníci, co s nostalgií vzpomínáme na dobu předmobilní, jen stěží dokážeme mladší generaci vysvětlit, jak vypadala atmosféra správného rockového či metalového koncertu. To nejde popsat slovy, to se zkrátka musí zažít, proto s radostí kvituji rozhodnutí Ghost a dalších kapel, které dávají mladším návštěvníkům svých show možnost tento pocit prožít. Věřím, že i největší závisláci na telefonech zjistí, že koncert bez mobilů je v něčem jiný, a zpravidla mnohem lepší.

Moloch, 8. 5. 2025

ORDEN OGAN - The Order of Fear


Když uslyšíte, jak se na vás z repráků valí pojem „strach“, bylo by záhodno, abyste jej cítili až v kostech. Pak se dá mluvit o tom, že deska zní přesvědčivě. A jelikož v titulce „The Order Of Fear“ se to podařilo německým Orden Ogan beze zbytku naplnit, dá se říct, že osmý zářez v diskografii německých melodiků má velmi dobrou startovní pozici. Seeb Leveerman v něm (za přispění jednoho z uruguayských fanoušků, který se zapojil do kreativního procesu) rozvíjí příběh hrdiny Valeho, jehož přivedl k životu už před šestnácti lety a je potěšením konstatovat, ..více

[recenze]

[07.08.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


DEEP PURPLE - =1


Že Deep Purple vydají nové album je skoro takový zázrak, jako když s ním přijdou The Rolling Stones. Kapela se omladila o pětačtyřicetiletého kytaristu Simona McBridea, který nahradil Stevea Morseho a tím věkový průměr značně klesl, ale fakt, že Ianu Gillanovi a Rogeru Gloverovi bude příští rok osmdesát a Ian Paice s Donem Aireym jsou pouze o tři roky mladší, je znepokojující, stejně jako to, že od vydání debutu „Shades Of Deep Purple“ uplynulo loni pětapadesát let. Věk se zastavit nedá, ač se o to kapela snaží ..více

[recenze]

[06.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


JOURNEY - Raised On Radio


Média se předháněla ve skandálních odhaleních a neustále přicházela se zaručenými zprávami o rozpadu Journey, tak horké to ovšem nebylo. Prakticky celou druhou polovinu roku 1984 a celý letopočet následující spolu členové kapely nekomunikovali, ale telefonát Stevea Perryho s Jonathanem Cainem ticho ukončil a bylo jasné, že se Journey znovu začínají probouzet k životu. Napětí bylo hmatatelné, což přiživoval zejména manažer Herbie Herbert, který se rozhodl udělat ze Stevea Perryho ..více

[recenze]

[05.08.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


IRON MAIDEN - Live After Death


Tradice úspěšnosti britských kapel v Americe je dlouhá. Všechno odstartovali The Beatles, kteří mohli už v polovině šedesátých let vytrubovat, že jsou slavnější než Ježíš Kristus, až z toho americkým puritánům vstávaly vlasy na hlavě. V jejich odkazu pokračovali The Rolling Stones, stejně jako zástupci hard rockové generace, z nichž největší kus slávy urvali Led Zeppelin, Queen a Pink Floyd, ačkoliv ani Black Sabbath a Deep Purple nechtěli příliš zůstat pozadu. Když přišla Nová vlna britského heavy metalu, ..více

[recenze]

[04.08.2024]

[Jan Skala]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


SPEKTRA - Hypnotized


Muzikanti z brazilské kapely Spektra (za vydatné podpory vydavatelské firmy) na to šli od lesa. I když frontman BJ by měl na domácí scéně patřit k poměrně výrazným personám, propagace debutového alba „Overload“ se opírala především o jména Jeffa Scotta Sota a všudybyla Alessandra Del Vecchia. Přítomnost těchto dvou na debutu byla jasná – Alessandro nesměl chybět téměř u ničeho, v čem Frontiers cítili potenciál, Jeff Scott Soto kvality BJ zná z vlastních projektů,..více

[recenze]

[03.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MOTÖRHEAD - No Sleep `til Hammersmith


Když na konci sedmdesátých let Velkou Británii decimovala punková horečka, byli Motörhead, jako v podstatě nezařaditelná kapela, hozeni do jednoho pytle se Sex Pistols, The Damned nebo The Clash. Čas ukázal, jak moc se hudební publicisté mýlili, když se o pár let později rozběhla Nová vlna britského heavy metalu, okamžitě podle tisku Motörhead patřili i k ní. Toto tvrzení bylo trochu blíž pravdě, ačkoliv i tak bylo značně nepřesné. Ale parta Lemmyho Kilmistera byla na vrcholu a k Judas Priest, ..více

[recenze]

[03.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


POWERWOLF - Wake Up the Wicked


Při pohledu na diskografii německých vlkodlaků Powerwolf by se mohlo zdát, že parta kolem charismatického Atilly Dorna nabrala v závěru druhé dekády existence sakra divoké pracovní tempo. Jenže z předchozích čtyř alb se jednou jednalo o vypůjčené skladby, jednou o orchestrální verzi řadovky z minulé dekády a jednou o album, na němž skladby Powerwolf přezpívali jiní zpěváci. Jako by tím Powerwolf chtěli potvrdit řeči o tom, že ve vlastní tvorbě už je pro ně strašně těžké ..více

[recenze]

[02.08.2024]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


FIREHOUSE - 3


Přišla doba velkých paradoxů. Pro glam metalové kapely se jednalo o kruté vystřízlivění, neboť po hédonických osmdesátých letech přesouvaly program zpět do klubů, s tím, že komunita známá například z losangeleského Sunset Stripu v podstatě neexistovala. Zbyly jen nafrněné hvězdy, které žily v bludu, že jsou pupkem světa, jenže hudební tisk na ně plival jedovaté sliny a ony neměly sílu se bránit. Skutečností je, že kapely, které osud připravil o jejich teplé pelíšky, stihly ještě natočit svá nejlepší alba, ..více

[recenze]

[01.08.2024]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


GALNERYUS - Beyond the End of Despair...


Mluvíme-li dnes o japonských Galneryus jako o kapele zasluhující světovou pozornost, pak je nutné uvést, že zahraniční power metaloví fanoušci se o této partě dozvídali velmi pozvolna. Vydávající firma VAP nedokázala svoji jedinečnou hudební akvizici protlačit za domovské hranice a muziku si tak užívali hlavně japonští posluchači, kteří však daný styl milují jako málokdo jiný. Hudebníci z Galneryus proto příliš nestrádali, za optimální situace by ale byla situace ještě výrazně jiná a kapela by musela brázdit ..více

[recenze]

[01.08.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


IREFUL - Agents of Doom


Je velmi pravděpodobné, že kdyby debutové album "Agents of Doom" italské smečky Ireful vyšlo v osmdesátých letech, bude dnes užívat kultovního statusu. Kytarové riffy jako z thrashmetalové bible, atraktivně exponovaný zpěv, u kterého se musí Paul Baloff převalit v hrobě do spokojené polohy, a nakonec zvuk, jenž představuje ideální kompromis mezi moderní produkcí a old schoolovým analogem. Tohle prostě musí fungovat!..více

[recenze]

[31.07.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MACOCHA - Macocha


Macocha ma v prvom rade šokovala absolútne svetovým zvukom, masaker. Na debut neskutočný sound, muzikanti v kapele asi nebudú začiatočníci, radosť počúvať. EP prináša sedem štichov najlepšie opísateľných ako zmeska hardcoru / metalu až deathcoru.

Nabustrovaná basa tlačí masívne a široké gitary ani bager horu skál, hliny a bahna, je to tlak rifrov, uškriekaného hardcorového vokálu..více

[recenze]

[30.07.2024]

[Hirax]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


MR. BIG - Ten


Tak do konce pomalu dojíždí i Mr. Big, kdysi slavná kapela jednoho obrovského hitu, který byl odlišný od jejich hřmotné hard rockové tvorby, jak to jen šlo. S koncem se počítalo už několik let, od doby, co zemřel původní bubeník Pat Torpey a různá prohlášení členů kapely tomu nahrávala. Na přelomu loňska a letošního roku kapela v tomto duchu ohlásila rozlučkové turné „The Big Finnish“, v rámci kterého přehrává prakticky celou nejslavnější desku „Lean Into It“. Proto ohlášení novinky „Ten“ byla zpráva jako z jiné planety...více

[recenze]

[30.07.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SEVEN SPIRES - A Fortress Called Home


O tom, že svět Seven Spires hraje všemi barvami, americká trojice v čele s živelnou zpěvačkou Adrienne Cowen plně přesvědčila na svých předchozích počinech. Na novince „A Fortress Called Home“ tuhle charakteristickou vlastnost dotáhla do dokonalosti – je umění natočit desku, na které si téměř každý (a jedno, jaký hudební žánr preferuje) může najít pro sebe to pravé ořechové, a zároveň nabídnout kolekci, která ani na moment nezní podbízivě a na plné pecky voní i jako celek...více

[recenze]

[29.07.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


JOURNEY - Frontiers


Jestliže Journey byli úspěšní od konce sedmdesátých let, šílenství jaké následovalo po vydání „Escape“ se nedalo porovnat s ničím, co kapela zažila předtím. Celými Spojenými státy duněly hity „Don`t Stop Believin`“ a „Who`s Crying Now“ a v létě roku 1982 nebyla v Americe snad populárnější kapela. Právě se rozjíždějící MTV si klipy kapely oblíbila a Journey nasazovala pravidelně do vysílání, čímž jejich popularitu ještě přiživila. V kapele se sice začínala projevovat menší ponorková nemoc, ovšem nikdo tomu zatím nepřikládal žádnou vážnost. ..více

[recenze]

[29.07.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


BLACK SABBATH - Live Evil


Zprvu to vypadalo jako pohádka o tom, jak si dvě hvězdy (Tony Iommi a Ronnie James Dio) padly kolem krku a výsledkem bylo nečekané a fantastické znovuzrození Black Sabbath. Deska „Heaven And Hell“ překonala veškerá očekávání, převedla Black Sabbath přes práh do nových časů a pro řadu fanoušků z nich udělala ještě větší kapelu, než byla v sedmdesátých letech za doby působení Ozzyho Osbournea. Dio měl naprosto jiný styl, hudba kapely šla ostře heavymetalovým směrem, ..více

[recenze]

[28.07.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


KNIGHTFALL - Destiny Calling


Kdyby kluky z Trans-Siberian Orchestra či Tobiho Sammeta přepadla touha angažovat pro svoje monstr podniky nové neotřelé hlasy (byť nepředpokládám, že stav, kdy by neměli kam sáhnout, jen tak nenastane), možná by mohli zalovit v prvotině projektu Knightfall klávesáka Keitha Dombrowskiho „Destiny Calling“. Vydávající firma se sice snaží fanoušky ohromit konstatováním, že Keith, vizionář na poli skladatelském i textařském, je připraven předefinovat symfonický power metal díky inovativní směsi majestátních symfonií ..více

[recenze]

[27.07.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Ozzy OSBOURNE - Speak Of The Devil


Rozchod Black Sabbath je jedním z milníků rockové historie a přinesl s sebou hodně zlé krve. Když se kapela rozhodla dál nepokračovat s Ozzym Osbournem a ten za sebou ve vzteku třískl dveřmi, vznikly dva paralelní příběhy, na kterých ale fanoušek vydělal. Black Sabbath pokračovali s Ronniem Jamesem Diem a Ozzy, poté, co pořádně zapil žal, což přetavil do skladby „Goodbye To Romance“, si postavil svou kapelu a za pomoci manažerky a budoucí manželky Sharon Arden ze země vydupal nový repertoár, který toho překvapivě s Black Sabbath..více

[recenze]

[27.07.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 30 / 654 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.04593 sekund.