Petr DOLÉNEK (KREYSON MEMORIAL) - Kreyson neexistoval, tak jsme se rozhodli pokračovat dál
Kde je vůbec tomuto chlapovi konec? Kreyson...

TO/DIE/FOR - Epilogue
Schválně si pusťte skladbu In Solitude a potom It...

TO/DIE/FOR - Epilogue
S čistým svedomím by som povedal že prvých päť...

TO/DIE/FOR - Epilogue
Aj po rokoch sa album skvele počúva, aj keď mne...

MAYHEM - De Mysteriis Dom Sathanas
První deska s Atillou, tož závan čerstvého...

TO/DIE/FOR - Epilogue
Výborný album.

SLADE - Rogues Gallery
Díky. K tomu vlivu Jump... Byl samozřejmě...

CROSSBONE SKULLY - Evil World Machine
Tak podle přiloženého odkazu a ukázky si myslím,...

Timo KOTIPELTO (STRATOVARIUS) - Věřím, že s naší sestavou ani v budoucnu neuděláme nic, co by naši reputaci mohlo ohrozit
Stratovarius od Tolkkiho odchodu nedávám. Polaris...

SLADE - Rogues Gallery
Děkuji za skvělý seriál o kapele Slade ;) Milé...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Loučení bylo těžké a dojemné. Nicko však ví, že věk nezastaví

Že by Nicko McBrain odcházel z Iron Maiden na vrcholu sil se říct nedá. Na těch byl někdy kolem alba „Fear Of The Dark“, kdy s prstem v nose vypálil bubenickou salvu v „Be Quick Or Be Dead“ způsobem, který mu mohl závidět lecjaký mladý borec. Tehdy bylo Nickovi čtyřicet let. S Iron Maiden za všechna léta srostl a stárnul při nich. Jenže bubeník pozná ubývání sil rychleji než kytaristé nebo basista, obzvlášť, když je od ostatních o něco starší. A Nicko jej poznal právě teď. Ne dřív, než to poznali fanoušci, protože už několik let, minimálně od desky „The Book Of Souls“ se vedly debaty o jeho úderu, který se stával méně razantní a jeho hra jako kdyby v některých chvílích kapelu zpomalovala.

Nicko dřel, snažil se věci postavit čelem, ovšem přidružené zdravotní problémy mu dělaly čím dál větší problémy. Zázračně se zotavil z lehké mrtvičky a vrátil se zpět, jenže přišel prosinec 2024 a ten vláček po dvaačtyřiceti letech dojel do konce. McBrain je srdcař a s Iron Maiden zůstane alespoň občas v zákulisí, kde jistě bude sledovat, jak se na bubenické stoličce potí jeho nástupce. O tom, zda byla volba Simona Dawsona správná a zda jej nepostihne podobný osud jako nešťastného Blaze Bayleyho, je zatím předčasné mluvit. V tuto chvíli je třeba před Nickem smeknout a vyjádřit hlubokou úctu k jeho letité práci.

Jan Skala, 10.12.2024

Soutěž:

Soutěž o album KRYPTOR "Time 4 Crime", které věnovala firma Warner Music Czech Republic, má dva vítěze, kteří správně zodpověděli otázku "V jakém společenském časopise se nečekaně na začátku 90. let objevil plakát Marcela Novotného, čili zpěváka Pípy?"
Plakát Marcela Novotného na motorce otiskl magazín Květy.
Výherci se stávají Filip Neubauer (Prostějov) a Martin Malina (Praha). Gratulujeme!

DEVIN TOWNSEND - PowerNerd


Jste nerd? Nebo dokonce „Mocný nerd“? To označení je nesmysl, ale u příležitosti nové skladby a alba ho vymyslel Devin Townsend. A každý, kdo si desku pustí, je alespoň trochu „PowerNerd“. Minulé album „Lightwork“ bylo pohodové a posluchačsky velmi přívětivé. A „PowerNerd“ ho tomhle ohledu následuje. Ačkoliv měl Devin Townsend pracovat na jiné desce (hovořilo se o nahrávce „The Moth“), přednost dostal „Nerdík“...více

[recenze]

[19.11.2024]

[Tomáš Marton]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


VOLA, CHARLOTTE WESSELS, THE INTERSPHERE - 13.11.2024, PRAHA, MeetFactory


Je zajímavé navštívit během dvou týdnů jeden a ten samý klub a přitom na velmi odlišnou muziku. Zatímco nedávno to byl melodicko death metalový večer (Dark Tranquillity), tentokrát šlo o prog rock/metalovou show. Polovina týdne, téměř půlka listopadu a pražský klub MeetFactory. Sestava se tu sešla pozoruhodná. The Intersphere, Charlotte Wessels a Vola. Vyprodáno nebylo, ale klub se velmi slušně zaplnil a vlastně to i bylo příjemné, že se nekonala brutální tlačenice...více

[reporty]

[18.11.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]


SLADE - We`ll Bring The House Down


„Byli jsme úplně na dně. A když bylo úplně nejhůř, rozhodl se Dave, že kapelu opustí,“ uvedl frontman Noddy Holder na adresu kytaristy Davea Hilla. Slade se nedařilo nic z toho, na co sáhli. Singly zmizely z hitparád, poslední dvě alba „Whatever Happened To Slade“ a „Return To Base“ nikdo nekupoval a jestliže punk před třemi lety znamenal pro kapelu pohromu, nyní to vypadalo, že jí nastupující heavy metal zasadí ránu z milosti. Jim Lea a Noddy Holder cvičně skládali nové skladby, ale vůbec nebylo jasné, ..více

[recenze]

[18.11.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


PARAGON - Metalanation


Veteráni Paragon prý měli na mále. V době, kdy světem otřásala covidová brebera, se otřásla v základech i sestava šestice hamburských heavíků. Vnitřní napětí nevydržel kytarista Günter Kruse, ani bubeník Sören Teckenburg, Ústřední autorská dvojice Jan Bünning and Martin Christian sice pracovala na nových skladbách, ale i Martin Christian měl zaječí choutky, takže se Paragon dohodli na tom, že za bicí posadí mlaďáka Jasona Wöbckeho, odehrají pár koncertů na rozloučenou s Martinem a kapelu rozpustí...více

[recenze]

[17.11.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


WEATHER SYSTEMS - Ocean Without A Shore


Král je mrtev, ať žije král, říkali staří Angličané a s trochou nadsázky se jejich dávné rčení dá přenést i na britskou hudební scénu. Není nutné hned mluvit o vracejících se Oasis, v nichž ze staronového svazku bratří Gallagherů spíše čpí síla peněz než touha po vzájemném hraní či tvorbě nové hudby. Anathema byla kapelou mnohem menší, ale pláč fanoušků (ač značně užšího okruhu než v případě Oasis) byl při jejím konci možná větší, než když si Gallagherové vjeli do vlasů...více

[recenze]

[16.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


INNERWISH - Ash of Eternal Flame


Že bude nové album řecké kapely InnerWish dobré, bylo jasné dlouho před jeho vydáním. Tři vypuštěné singly potvrzovaly, že spolek, o který si z důvodu delší nečinnosti dělal starosti nejeden fanoušek, se vrátí na scénu ve velkolepé formě. Ve skladbách se zračila autorská nápaditost, řemeslná zručnost, a také mazácký klid, jenž dával na srozuměnou, že rychlým písním známým z rané éry kapely pravděpodobně definitivně odzvonilo. A že to vůbec ničemu nebude vadit.....více

[recenze]

[15.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


ANVIL - One And Only


Letité hořekování nad tím, že Anvil nikdy nedosáhli takového úspěchu jako třeba Metallica nebo Judas Priest, přestože s nimi v osmdesátých letech sdíleli jedno pódium, je notně obehraná písnička, která už ani moc nebaví. Nejde o to, že kapela pochází z Kanady, kde byl úspěch mnohem větším oříškem než v britsko-americké aglomeraci, a nejde ani o to, že by Anvil chybělo pověstné štěstíčko. Jde také o hudbu. Anvil nehráli špatně, heavy metal měli v malíku a frontman Steve „Lips“ Kudlow se „hard n´heavy“ slovy oháněl snad častěji než Joey DeMaio,..více

[recenze]

[15.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


RISK - Dirty Surfaces


V podání Risk byl konec osmdesátých let (reprezentovaný třetím albem „Dirty Surfaces“) určitým vyvrcholením dění z předchozích dvou alb a náznakem, že by se v životě kapely něco mohlo změnit. Naposledy se na obálce objevila parta roztomilých zvířátek „Hell`s Animals“, která tentokrát dorazila na pláž, aby si mohla dělat šoufky ze žraloka a tím pomohla krotit úvodní paniku („Beach Panic“), znamenal v řadách Risk labutí píseň nejen pro čtyřnohou havěť, ale i pro kytaristu Thilo Hermanna, jenž už svoji další desku nahrával o čtyři roky později v Running Wild,..více

[recenze]

[14.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


GREAT WHITE - Rising


Mohlo se zdát, že kapela chytla druhý dech, když vyšla comebacková deska „Back To The Rhythm“ a rozhovory hýřily nadšením nad znovunalezenou společnou chemií a dávným přátelstvím. Jenže co se skrývalo pod povrchem, nebylo tak růžové a okolnosti comebacku Great White byly mnohem smutnější, než se mohlo na první pohled zdát. Jako už několikrát v minulosti byl znovu na vině alkohol a drogy. S tím měl zpěvák Jack Russell problémy od pradávna a jestliže střídal období, kdy pil jako duha a kdy byl střízlivý,..více

[recenze]

[14.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SAINT - Immortalizer


Trnová koruna omotaná kolem zeměkoule v kombinaci s názvem kapely by mohla být dobrou nápovědou pro to, jakým směrem se ubírá lyrická stránka amerických heavíků Saint, pokud jste během posledních čtyř dekád dokázali minout jejich již dvanáct vydaných alb (pamětníci přelomu sedmdesátých a osmdesátých let by mohli pamatovat kořeny téhle party v Power Faith a následně v The Gentles, které z aktuální sestavy zažil jen basák Richard Lynch). S ohledem na to, jak dlouho Saint fungují (byť obligátní pauza neminula ani je), ..více

[recenze]

[13.11.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


XIII. STOLETÍ - Noc vlků


Už jsme si zvykli, že XIII. století si s vydáváním řadových desek dává pořádně načas. Kapela sice pravidelně zásobuje fanoušky různými kompilacemi a jinými neřadovými nahrávkami, ale na kolekci nových písní jsme museli tentokrát čekat dlouhých osm let. Naštěstí se i tentokrát potvrdilo, že dlouhé čekání za to stálo a formace okolo bratří Štěpánů opět přišla s kvalitním materiálem...více

[recenze]

[13.11.2024]

[Moloch]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


Vladimír MIŠÍK - Vteřiny, měsíce a roky


Úctyhodná kariéra Vladimíra Mišíka, zakládajícího člena slavných průkopnických kapel The Matadors či Blue Effect, má další pokračování. Respektovaný umělec před lety oznámil, že kvůli zdravotním problémům končí s koncertováním, poté přišel s vynikajícím albem "Noční obraz", které navázalo na klasickou práci s kapelou Etc., a po neméně výborné nahrávce "Jednou tě potkám" potvrdilo správnost spolupráce s producentm Petrem Ostrouchovem. Ostrouchov nejen usednul na producentskou stoličku,..více

[recenze]

[12.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


SILENT WINTER - Utopia


Až doposud byla alba řeckých melodiků Silent Winter sázkou na jistotu. Kvalitní power - heavy metal s výborným zvukem a příjemně excentrickým vokálem Mikea Livase, jenž se v současnosti stává pilířem mnoha dalších uskupení. V tomto ohledu můžeme hudebníka Kiriakose Balanose považovat za průkopníka, jenž Livasovy schopnosti objevil dlouho před ostatními. A zatímco někteří jiní své původní chlebodárce opouštějí pod vidinou větší slávy (zdravíme Yannise Papadopoulose), frontman Silent Winter zůstává, ..více

[recenze]

[12.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


FLASHBACK OF ANGER - Prisoner Of War


Italové Flashback Of Anger vloni oslavili dvacáté výročí své existence, a jen díky tomu, že nejsou žádní dříči a alba z nich běžně padají zpravidla po pěti až šesti letech, nemám potřebu tvrdit, že jejich tvorba i výkon ztrácí jakoukoliv naléhavost, vnitřní pnutí, život a chuť překonávat sama sebe každým rokem, takhle jsou ta období přece jen delší. Ne, že by muzika Flashback Of Anger nudila, ale už na minulém albu „Shades“ skladby tak nějak klouzaly po povrchu, aniž by se měly potřebu zavrtávat pod kůži (nemluvě o tom, že by to šlo i hlouběji). ..více

[recenze]

[11.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


SLADE - Return To Base


I přes brutální úpadek popularity dobrá nálada Slade neopouštěla. Kapela získala uměleckou volnost, když se s manažerem Chasem Chandlerem dohodla na kompromisu, a měla se starat o uměleckou stránku věci a Chandler o obchodní. Špatnost rozhodnutí, které manažerovi dalo volné ruce k odírání muzikantů až na kost, si kapela uvědomila až o několik let později, protože na konci sedmdesátých let si užívala tvůrčí svobodu, neboť nebyla svazována Chandlerovými požadavky na hit, na stylové směřování, ani na směšnou image, ..více

[recenze]

[11.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


GRAND MAGUS - Sunraven


Definitivně zapomeňte na Grand Magus jako na stoner rockovou či doom metalovou kapelu. Sice se nevzdala někdejších vlivů, pramenících z geniality Black Sabbath, ale to, co definovalo jejich první desky, je pryč. I reminiscence na původní tvorbu bývalou kapelu zpěváka Jannea "JB" Christofferssona Spiritual Beggars jsou skoro neslyšitelné. Jak Michael Amott a jeho kumpáni po Christofferssonově odchodu stále více směřovali k coverdaleovsko-hughesovskému období Deep Purple, tak Grand Magus kráčí jiným směrem. ..více

[recenze]

[10.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 4 / 639 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.56449 sekund.