RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

PRYAPISME - Futurologie


Pryapisme snad ani nemůžou být podivnější a bláznivější. Při poslechu této kapely jsem hodně přemýšlel. Jsem normální? Dokážu ještě ohodnotit dobře nahrávku? Pryapisme mě uváděli do rozpaků. Francouzi nejsou žádní nováčci a na kontě mají už dvě řadovky. Jejich hudební výraz se řadí k avantgardě či experimentální hudbě. K tomu by ještě mělo patřit slůvko metal, ale metalového koření je tu docela málo a je zastoupen ve stejné míře jako všechny ostatní žánry. ..více

[recenze]

[01.05.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


FAIRYLAND - Score To A New Beginning


Jak bylo na konci minulého článku zmíněno, kapelník Phil Giordana po vydání minulé desky přišel o celý zbytek kapely (taky vás napadlo, proč to tak skončilo, resp. proč se tak výrazně poměnila celá sestava na každé vydané desce?). A tak došel k závěru, že než složitě hledat muzikanty do aktivní a funkční kapely, raději složit celé album sám, již bez pomoci kytaristy Anthonyho Parkera..více

[recenze]

[30.04.2015]

[Hermes]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


AC/DC - The Razors Edge


„Bylo to jako: Vítej zpátky, kámo. Jsi v pohodě?“ Přesně těmi slovy popisuje tehdejší bubeník Simon Wright návrat Malcolma Younga do kapely. Turné k „Blow Up Your Video“ za něho odehrál jeho synovec Stevie Young a Malcolm se během té doby dal dohromady a zbavil se svého alkoholového návyku, který mu bránil v další práci. Malcolm spolu se svým bratrem Angusem tedy začali znovu skládat věci pro další desku, ..více

[recenze]

[30.04.2015]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


METAL MACHINE - Free Nation


Poslední dobou mám takový dojem, že původem srbský křikloun Csaba Zvekan je z pohledu hudebního všudybylství takový miniaturní Fabio Lione. Na rozdíl od svého italského kolegy však nerozmělňuje svůj potenciál v cizích kapelách, ale rovnou buduje svoje vlastní spolky. Na rozdíl od svého italského kolegy se však jen těžko přiblíží extralize. Nejblíž k tomu měl před dvěma lety, ..více

[recenze]

[29.04.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


BLACK STAR RIDERS - The Killer Instinct


Jakkoliv mohli Black Star Riders vypadat jako krátkodobý projekt, který jen připomene někdejší slávu Thin Lizzy, máme tu teď už jejich druhou desku „The Killer Instinct“. Od minulého, dva roky starého alba došlo k drobné korektuře v sestavě, kdy kapelu opustil basista Marco Mendoza, aby jeho místo zaujal Robbie Crane (předtím dlouholetý člen hairmetalových Ratt), ovšem na výsledném znění novinky od těchto „učňů Phila Lynotta“ to nemění zhola nic. ..více

[recenze]

[29.04.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE POODLES - Devil In The Details


S The Poodles jsem nikdy neměl problém, ale nikdy jsem je nebral jako dostatečně zajímavou kapelu a považoval jsem je za jakousi druhou ligu na severské hair metalové scéně. Samozřejmě stylově a co se týče image to bylo vždycky všechno v pořádku, ale něco jim vždycky k těm Hardcore Superstar nebo Reckless Love chybělo. I když jejich poslední album „Tour De Force“ bylo pravděpodobně nejlepší a konečně z nich udělalo masami respektovanou kapelu,..více

[recenze]

[28.04.2015]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


BEYOND THE BLACK - Songs of Love and Death


Německá kapela Beyond The Black vznikla teprve v roce 2014 a už letos přichází se svým debutovým albem. Při jeho poslechu mně vrtala hlavou zejména tato otázka: opravdu metalový svět potřebuje další pseudogothic symfo projekt s ženským hrdlem v čele? Rád bych napsal, že hudební náplň mé obavy rozcupovala jako skřet hobita, povedlo se to však pouze částečně. Určité kvality se německé partě upřít nedají, jako celek má ale potenciál strhnout snad jen úplného hudebního nováčka...více

[recenze]

[28.04.2015]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


THE PRODIGY - The Day Is My Enemy


Možná to zní neuvěřitelně, ale už je to skoro dvacet let, co na hudební scéně vybuchla totální elektronická bomba jménem The Prodigy a jako první čistě elektronickou desku všech dob dovedla svůj nomen omen „The Fat Of The Land“ na samý vrchol americké hitparády. Tenkrát to byla skutečně revoluce a právě „The Fat Of The Land“ odstartovala boom elektronické hudby, která na pár let určovala trendy. ..více

[recenze]

[27.04.2015]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


VIPER SOLFA - Carving An Icon


Když před dvěma lety ukončila činnost norská kapela Trail of Tears, říkal jsem si, jak dlouho vydrží jejich zpěvák a vlastně zakladatel Ronny Thorsen bez hudby. Viper Solfa je odpověď. Spolu s Thorsenem jsou jejími členy i další dva „pozůstalí“ z ToT, baskytarista a skladatel Endre Moe a bubeník Bjorn Dugstad Ronnow. I díky tomuto personálnímu zastoupení bylo jasné, že tahle kapela bude mít s ToT hodně společného. ..více

[recenze]

[27.04.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Richard GERMÁNUS, Martin KLEIN (WITHIN SILENCE) - Keep your eyes and ears open!


V dnešní recenzi si můžete přečíst mé názory na debutové album slovenských melodiků Within Silence. Jak spletité cesty vedly k jeho stvoření a kam vedou od něj, směrem do budoucnosti, nejen to se dozvíte v rozhovoru, ke kterému velmi ochotně svolili zpěvák Martin Klein a kytarista Richard Germánus, oba zároveň autoři veškeré hudby. ..více

[rozhovory]

[26.04.2015]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]


WITHIN SILENCE - Gallery Of Life


Tak konečně! Po téměř dvou letech, kdy v česko-slovenských končinách nevyšel stran melodického power metalu žádný opravdu výjimečný počin, přichází jeden, který si zaslouží naší plnou pozornost. Dokázala to slovenská parta Within Silence s albem „Gallery Of Life“, které je, ačkoli jde teprve o debut, vyspělým a navýsost poslechovým zástupcem power-speedmetalového žánru. Díky bohu (nebo spíše vďaka bohu), chtělo by se volat samou radostí do světa! ..více

[recenze]

[26.04.2015]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


GHOST SEASON - Ghost Like Her


V Řecku právě vzniká příjemný moderní heavy metal s prvky progrese a nečekaně dobrou produkcí. Vzhledem k faktu, že kapela Ghost Season není složená z úplných nováčků, ale s muzikantů, kteří se již na řecké scéně chvíli pohybují a tím pádem se nenechají utáhnout na vařené nudli, už prvotní EP „Ghost Like Her“ zní hotově a celistvě a stává se zajímavou návnadou pro první dlouhohrající desku řecké pětice naplánovanou na rok 2015. ..více

[recenze]

[25.04.2015]

[Veronika]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ESKIMO CALLBOY - Crystals


Recenzi minulého alba Eskima jsem končil pozitivně s prognózou, že tihle němečtí šílenci (ehm) ještě neřekli své poslední slovo a kapela jakožto celek má obrovský potenciál do budoucna. Deska „We Are the Mess“ se dokonce probojovala do mého osobního žebříčku TOP 10 alb roku 2014 a s nadějí jsem očekával, jak moc mě kapela potěší příště. Inu, uplynul rok a máme tady zbrusu novou placku, která potěšila…opravdu hodně. Zlepšení lze nalézt veskrze všude, ..více

[recenze]

[25.04.2015]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ILIUM - My Misanthropia


Letošní rok se zatím rýsuje, pokud se power metalu týká, více než obstojně, a to přitom ještě nevyšly nejočekávanější studiová želízka v tomto subžánrovém ohni (např. Helloween, Theocracy. Stratovarius nebo Insania). Do velmi slušné kvalitativní linie doposud vyšlých počinů můžeme směle zařadit i šestou řadovku australských Ilium. Dřívější alba mě nechávala víceméně v klidu, to aktuální je však velmi schopnou metalovou jízdou, ..více

[recenze]

[24.04.2015]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


CHIP Z´NUFF - Strange Time


S těmi Enuff Z´Nuff to v současnosti asi vypadá všelijak. Po odchodu zpěváka a kytaristy Donnieho Vie na sólovou dráhu se faktickým lídrem stal basista Chip Z´Nuff. Jenže ten se ke své kapele v posledních letech chová tak trochu jako krkavčí otec. Po de facto rozpadu sestavy po albu „Welcome To Blue Island“ v roce 2002 (pak ještě následovala zmatečná deska „?“, která ovšem obsahovala slepenec nahrávek z devadesátých let) a prvním odchodu frontmana Vie..více

[recenze]

[24.04.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


FAIRYLAND - The Fall Of An Empire


Dlouhé tři roky francouzskému kvintetu trvalo ukutit svoji další řadovku. Připomínám, že se píše anno domini 2006, konkurence na trhu se zvětšovala každým dnem, namátkou vyberme "Rocket Ride" od německých Edguy, kteří se touto plackou definitivně vzdálili speedu, Švédi Sabaton výrazněji zalezli do posluchačských uší albem "Attero Dominatus", již přejmenovaní Taliáni Rhapsody Of Fire potěšili svět patrně nejnudnějším albem své historie "Triumph Or Agony"..více

[recenze]

[23.04.2015]

[Hermes]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


AC/DC - Blow Up Your Video


Po vydání „Fly On The Wall“ nebyla nálada v kapele zrovna ideální. I když Simon Wright na bubenickém postu do kapely skvěle zapadl, musela se řešit stále klesající popularita. Alba „Flick Of The Switch“ a „Fly On The Wall“ to v domovské Austrálii dotáhla „jen“ na trojnásobnou platinu a v Americe se obě desky horko těžko doškrábaly k milionu prodaných kusů. Oproti „Back In Black“ výsledek naprosto tristní,..více

[recenze]

[23.04.2015]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << < 381 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17963 sekund.