TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

AUGUST BURNS RED - Leveler


Pokud na minulém „Constellations“ byl vidět jasně daný směr více k experimentům, na „Leveleru“ tato tendence propukla ještě více. A na škodu to rozhodně není, protože se začínají odlišovat jednotlivé písně. Hned titulní „Empire“ v sobě kombinuje klasické ABRovské breakdowny, kytarové vyhrávky (s velmi návykovým sólem) a dokonce sborový zpěv. O něm se nechal zpěvák Jake slyšet, že měl před prvním koncertem obavy,..více

[recenze]

[26.03.2015]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


NORTHLAND - Downfall And Rebirth


Coby středoevropanovi mi přijde docela zábavné, když se kapela z jihu Evropy honosí názvem „Severní země“. Ale nebuďme malicherní, barceloňané Northland si žádný despekt nezaslouží. Třeba tímto názvem chtěli kluci naznačit, že jejich lidovkami provoněný metal s drsným ocasem má blíž k chladnému severu, než ke žhavým španělským rytmům. A Španělé se svým následovníkem pět let starého debutu, albem „Downfall And Rebirth“ jasně deklarují,..více

[recenze]

[25.03.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Minirecenze na téma heavy metal třikrát jinak: kapely BREITENHOLD, WAVERLY LIES NORTH a ALPHA TIGER


Všechny dnes hodnocené kapely používají heavy metal jako základní výchozí bod. Každá z nich od něj ale putuje do jiného směru. Jedna míří k temným progresivním končinám, druhá to bere kvaltem přes speed metal a poslední si k pomoci přizvala powermetalovou sílu. V našem putování zamíříme do Švédska, Francie a zakončíme jej v sousedním Německu...více

[recenze]

[25.03.2015]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


EUROPE - War Of Kings


Tak se mi zdá, že po počátečním nadšení z nečekaného comebacku Europe, euforie opadla a sama kapela jako kdyby se nejpozději od desky „Last Look At Eden“ točila v kruhu a nevěděla, kudy dál. Ani tentokrát nemá novinka „War Of Kings“ mnoho styčných bodů se slavnou minulostí a další „The Final Countdown“ by každý hledal naprosto zbytečně. Novinka spíše pokračuje v tvrdě rockové linii se zřetelnými bluesovými kořeny..více

[recenze]

[24.03.2015]

[Jan Skala]

[24 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DREAMGRAVE - Presentiment


Maďarští Dreamgrave jsou kapelou, u které je žánrové zařazení mírně řečeno nepřesné. Většinou jsem všude kapelu našel pod „nálepkou“ gothic doom metalu a i proto jsem si ji vybral k recenzování. Mám pro tento žánr totiž velkou slabost. Jenže nic není, jak se zdá a Dreamgrave jsou mnohem víc než „jen“ doommetalová kapela. ..více

[recenze]

[24.03.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


THE DEVIN TOWNSEND PROJECT, 14.3.2015, Praha - Roxy


Na Devinu Townsendovi jsem byl už počtvrté, z toho potřetí v klubu Roxy. Asi to tu má rád a já vlastně také. Na jeho koncerty se vždy těším, protože jsou příslibem skvělé hudby a zábavy. A Devin je prostě sympaťák.

Než však přišel na pódium Devin, představili se i dva hosté. Tím prvním byli norští Shining, kteří se s Devinem potkali už na loňském Brutal Assaultu. ..více

[reporty]

[23.03.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]


LYKAION - Heavy Lullabies


Itálie patří, co se metalu týče, k jedné z nejproduktivnějších zemí Evropy. Avšak díky tomu, že tamní vydavatelství a hudební průmysl není zrovna na nejvyšší úrovni, je pro většinu italských kapel těžší prorazit, pokud jejich jméno již není dlouhodobě zaběhnuté. Právě v Itálii se však rodí spoustu kapel, které mají potenciál a kdyby pocházely z Německa, Švédska nebo Finska, cestu k úspěchu by měly jednodušší. ..více

[recenze]

[23.03.2015]

[Veronika]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


Petr KUNA Buneš (ALKEHOL) - Hraní je náš život


Tuzemští Alkehol patří mezi stálice naší rockové scény. Mají na svém kontě již patnáct studiových alb a nespočet koncertních vystoupení po celé republice. Přestože kapelu na začátku letošního roku po dlouhých letech opustil bubeník Martin Melmus, tak dle slov kytaristy (a jednoho z hlavních mozků kapely) Petra "Kuny" Buneše se po příchodu Radka Sladkého na bubenický post do kapely dostala nová energie. O aktuálním dění v kapele, ale i o zajímavostech z historie..více

[rozhovory]

[22.03.2015]

[František Šafr]

[1 komentář]


DIR EN GREY - Arche


Vznikli v roce 1997, natočili devět studiových alb a patří mezi nejpřednější japonské kapely. To jsou Dir En Grey, kteří před vánoci vydali novinku „Arche“. Původně začínali spíš jako hard rocková kapela s pro Japonce typickou „visual kei“ podobou. Postupně však kapela začala experimentovat a hlavně potemňovat. Po roce 2000 z nich byla extrémní nu-metalová skupina s kontroverzními klipy a komerčně úspěšné těleso nejen doma, ..více

[recenze]

[22.03.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ALŽBĚTA - Zpověď


Novobydžovská Alžběta vznikla v roce 1997, brzy na to se rozpadla, aby se opět zrodila před čtyřmi lety, po celkem složité anabázi, ve které hrají roli kapely jako Atlantis, Epitaf i Epitaph. Je to ale celkem jedno, neb na debutovém album „Zpověď“ (2013) je stejně většina písní původních. A rovnou dodávám, že je to velká zábava! ..více

[recenze]

[21.03.2015]

[Petr Štěpnička]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


INHIBITOR - Život je hra


Pražské crossoverové trio Inhibitor vydalo koncem loňského roku své debutové album. Pro ty, kteří dají na zaběhnutá klišé a předsudky, by mohla úvodní věta stačit k tomu, aby si odvodili, co je na desce „Život je hra“ čeká. Inhibitor se totiž z obvyklé charakteristiky těch nejzásadnějších zmíněných proměnných nijak nevymykají. Tedy platí, že je-li muzika tvořena pouhými třemi lidmi, je a) slyšet úplně všechno, ..více

[recenze]

[21.03.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


SATYCARION - Hysterium


Jakékoli melodické album vzešlé z domácích luhů a úhorů je nutné vítat s nadšením podobným rozvášněnému publiku na biatlonových akcích v Novém Městě na Moravě. Pokud se ještě chvíli přidržíme této analogie, bylo by zároveň naprosto ideální, kdyby po každé odehrané skladbě posluchač vykřikl šťastné „JOO!“, podobně, jak to činí diváci, když některý z našich borců trefí čerň terče. ..více

[recenze]

[20.03.2015]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


MOONSPELL - Extinct


Pryč jsou doby, kdy Moonspell udávali tón metalovému hnutí. Možná ani oni sami neví, co se v dobách „Antidote“ a „Memorial“ pokazilo, ale prostě především tyhle dvě desky je otočily do protisměru a i v rozpisu kapel na řadě festivalů se jméno Moonspell už neobjevovalo na předních pozicích. Najednou jako kdyby neuměli navázat na svá stylotvorná dílka „Wolfheart“ a „Irreligious“ a ztratili i schopnost experimentovat ..více

[recenze]

[20.03.2015]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


AUGUST BURNS RED - Constellations


Corové kapely mají vždy po pár letech v hudební branži jedno velké úskalí – zní stále stejně. Předepsaná hudba má jisté mantinely, kde i sebeinovativnější riffy a breakdowny budou stejně pořád riffy s breakdowny. Proto se často mění zvuk kapely a i jejich skladatelské cítění se posune blíže k melodickým partům a začne se experimentovat (tento přerod dotáhli ad absurdum Bring Me The Horizon). Právě tento bod sedí dokonale na třetí desku „Constellations“, ..více

[recenze]

[19.03.2015]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


AC/DC - Highway To Hell


Čím se AC/DC stávali většími a slavnějšími, čím rostly prodeje a koncerty byly stále natřískanější, tím větší začínaly být problémy se zpěvákem Bonem Scottem. S vydáním živáku „If You Want Blood“ se ukázalo, že cesta, kterou kapela nastoupila, je ta pravá. Aniž by museli AC/DC uhnout ze svého přesvědčení, prodeje utěšeně stoupaly i ve Spojených státech. Tam si AC/DC dávali dohromady se začínající heavymetalovou vlnou, ..více

[recenze]

[19.03.2015]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


DANKO JONES - Fire Music


S kapelou Danko Jones, nebo se zpěvákem a kytaristou téhož jména, chcete-li, jsem se poprvé setkal v roce 2010, když jeli jako předkapela s Guns n´Roses na jejich „Chinese Democracy World Tour“ a tehdy při takřka nekonečném čekání na Axla jejich rock n´roll sice neurazil, ale člověk už byl dost nasraný na to, aby jej mohl pořádně vnímat. Pak šli opět mimo mě, přestože „Fire Music“ je už jejich sedmá deska a sám Danko má v rock n´rollových kruzích až kultovní status. ..více

[recenze]

[18.03.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


CRUACHAN - Blood For The Blood God


Díky radikálnímu návratu skoro až ke kořřenům kapely jsem o tři roky starém albu „Blood On The Black Robe“ prohlašoval, že s ním Keltové Cruachan důkladně zatřesou s táborem fanoušků. Před aktuální edicí druhého dílu plánované „krvavé“ trilogie“ „Blood For The Blood God“ Cruachan tentokrát zatřásli se sestavou, ve které si staronový frontman Keith Fay ponechal pouze duo folkáčů flétničkáře Johna O´Fathaigha a houslistu Johna Ryana..více

[recenze]

[18.03.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << < 386 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 1.13388 sekund.