DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Ruzveld, Jurij (GRAI) - Chceme lidem přinést to, co dává Slunce každému z nás.


Folk-metal. Styl, který si v získal spoustu příznivců a zároveň styl, který umí být až neskutečně rozmanitý. V těchto dnech vychází album “Mlada” ruské kapely Grai, která ho zároveň aktuálně propaguje v naší domovině. A jejich pojetí hudby by mohlo být dokonalou definicí úvodního pojmu, neboť lidové motivy a spojení s přírodou hrají v jejich životě i tvorbě velmi důležitou roli. Rozpovídali se o tom kytarista Ruzveld a basák Jurij.

..více

[rozhovory]

[28.09.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]


WILD WITCH - Burning Chains


Brazilci Wild Witch si velice dobře zvolili svůj název. To, co vám totiž pořádně zakroutí ušima, je nespoutaně divoký zpěv divoženky Flav Schiedt, kterou bývalí speed-trasheři Felipe Rippervert a Wieberlan Garcia (od roku 2006 dunící rytmika kapely Crusher), spolu s parťákem Marianem (ten u Crusher proháněl šest strun) ulovili poté, kdy se rozhodli v roce 2011 přeorientovat směrem ke klasickému heavíku. Prvním výsledkem jejich snažení bylo vloni vydané EP „Burning Chains“,..více

[recenze]

[27.09.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


GREAT WHITE - Saturday Night Special: Ready For Rock n Roll Part II.


Už je to dva roky, co Great White přišli se svou poslední deskou „Elation“ a nová je pravděpodobně ještě v nedohlednu, tak si dlouhou chvíli krátí touhle, poněkud zmatečnou kolekcí „Saturday Night Special: Ready For Rock n Roll Part II.“. Za prvé nerozumím názvu desky, jelikož jsem nikde ani nenašel, že by nějaká „Saturday Night Special Part I.“ byla. Pak je trochu podivné i samotné složení skladeb, které kapela na tuhle desku umístila. A za třetí, je trochu podivná i některá prezentace...více

[recenze]

[26.09.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


BONFIRE - Fuel To The Flames


Až na sedmém albu se Bonfire povedlo nastoupit (a odejít) ze studia ve stejné sestavě, v jaké vzniklo album předchozí. Možná i tenhle fakt se podepsal na mimořádně vydařeném výsledku. A kdyby na světě fungovala nějaká spravedlnost, museli by se Bonfire za „Fuel To The Flames“ znovu vyhřívat na výsluní. Na téhle desce se plně vrátili zpět ke svým kořenům - nedali žádný prostor volnějšímu bezemočnímu tempu, vynechali jakoukoliv vatáž, vtípky i výpůjčky dokonale sedly ke zbytku skladeb, Claus Lessmann perfektně využil veškeré odstíny svých charismatických hlasivek,..více

[recenze]

[25.09.2014]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


MY DOPPELGÄNGER - God Is A Lie


Představte si, že existuje svět, ve kterém má každý jedinec svého dvojníka. Jakési zrcadlo, které odráží všechny jeho negativní vlastnosti. A někteří z nás holt mají smůlu, že to jejich zlovolné dvojče je příliš aktivní a začne vyřvávat do světa svou nenávist a šílenství. Kde jinde by však takové povedené dvojče mohlo tyhle svoje problémy ventilovat, než uprostřed vaší hlavy? Tak zhruba o tom je koncepční příběh debutového alba francouzských My Doppelgänger. ..více

[recenze]

[24.09.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


BURZUM - The Ways Of Yore


O tom, že Varg Vikernes je velice kontroverzní postava snad není třeba mluvit. O jeho vypalování kostelů a vraždě Euronyma byly popsány stohy papíru a jeho současné skoro až nacistické postoje už jen dokreslují zvrácenou osobnost tohoto jediného člena projektu Burzum. Tahle kapela (no, kapela…) se už dávno stala legendou a zlatým písmem se zapsala do análů evropského, potažmo světového black metalu. Nemusíte s jeho, mírně řečeno, podivínskými názory souhlasit, ale musíte uznat, ..více

[recenze]

[23.09.2014]

[Jan Skala]

[36 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


GRAI - Mlada


V promo materiálech ke třetímu albu kapely Grai z východního Ruska je uvedeno, že se jedná o „powerful“ metal, nakombinovaný s jemným folkem. Já bych tuhle definici poněkud poupravil. Základ bych hledal v dominanci lidovosti, prodchnuté slovanštinou, kterou Grai zahušťují razantní rytmikou a přiměřeně agresivní kytarou. A díky tomu je album „Mlada“ hodně pocitová záležitost, která by mohla svým stylovým zaměřením cílit třeba na fanoušky Silent Stream Of Godless Elegy, ..více

[recenze]

[22.09.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


TOM PETTY AND THE HEARTBREAKERS - The Hypnotic Eye


Polemizovat o významu Toma Pettyho, přestože na tuzemské publikum byl vždycky asi až moc americký, rozhodně nemá smysl. Tenhle třiašedesátiletý rocker je pravý umělec každým coulem a ať už své desky pojme z jakékoliv stránky, vždycky si můžete být jisti, že dostanete vysoce profesionální práci. A to, že udělal několik odboček ze svého stylu v kolejích klasického amerického rockového písničkářství, mu může sloužit ke cti, že jako umělec neustrnul na místě...více

[recenze]

[21.09.2014]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


KISSIN' DYNAMITE - Megalomania


Když jsem před lety viděla Kissin‘ Dynamite poprvé na Masters of Rock, bylo jejich zpěváku Hannesu Braunovi pouhých sedmnáct let, ale už tehdy se po pódiu pohyboval s grácií a naprostou profesionalitou. Jejich show a chytlavé melodie se mi dostaly pod kůži a tak jsem jen v očekávání sledovala jejich vývoj. Nakročeno měli dobře a to, že mají šanci stát se úspěšnou kapelou je vidět na každé jejich následující desce. I oproti předešlé „Money, Sex And Power“, (kde už kluci zněli mnohem vyspěleji..více

[recenze]

[21.09.2014]

[Veronika]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


KRIVER - Foresight


Brazilci Kriver na to jdou pomalu, ale jistě. Pětiletku svojí existence oslavili svým třetím épíčkem (což v dnešní uspěchané době je – vzhledem k jejich kvalitě - skoro až staromilsky uvědomělý přístup), které by mělo charakterizovat jejich vývoj, nastartovaný kdesi na území heavy – hard rocku a postupně směřující do progresivního metalu. Aktuální porce muziky, nazvaná „Foresight“, ctící kořeny kapely a zároveň potvrzující, že současné směřování rozhodně není zakopnutím o bludný kořen, ..více

[recenze]

[20.09.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MIKE TRAMP - Museum


Kdeže časy Bílého lva jsou… Jméno Mikea Trampa bude už asi navždy spojeno s americkou kapelou White Lion, kterou koncem osmdesátých let proslavila zejména balada „When The Children Cry“. A i když White Lion jsou papírově stále fungující kapela (na následovníka comebackového alba „Return Of The Pride“ z roku 2008 to ale zdaleka nevypadá), Mike Tramp vydává svou další sólovou desku. Tentokrát opět bez své kapely, které říká Rock n Roll Circuz, ale jen pod svým jménem...více

[recenze]

[19.09.2014]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BONFIRE - Rebel Soul


Do šestého kola nastoupili Bonfire již opět jako regulérní kapela, nikoliv jen jako dvojka tahounů, obklopená nájemnými muzikanty. A že to byl lov mimořádně úspěšný a pro Bonfire z hlediska stabilizace kapely velice prospěšný svědčí fakt, že čerstvě zverbovaný basák Uwe Köhler, který se poprvé představil právě na albu „Rebel Soul“ je v řadách Bonfire rekordmanem, kroutící ve společnosti Clause Lessmanna a Hanse Zillera již sedmnáctou sezónu, podobně úspěšný nákup se podařil u bicích, Jürgena Wiehlera čekalo v řadách kapely víc jak deset let ..více

[recenze]

[18.09.2014]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


CLAYMORE - Vengeance Is Near


Možná měla parta z bulhraského Rousse svoje druhé album nazvat nikoliv podle závěrečné skladby nabídnutého menu, nýbrž podle druhého kousku v pořadí. Netuším, s kým si symfoblackoši Claymore (neplést s nedávno recenzovanými Srby, kteří nedávno změnili svůj název na Claymorean, ani s dalším půltuctem kapel stejného jména) chtějí vyřizovat účty („Vengence Is Near“), ale dělají to natolik chaotickým způsobem (Centuries Of Chaos part II), že by mi tahle záměna přišla velice trefná...více

[recenze]

[17.09.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Timo Tolkki's AVALON - Angels Of Apocalypse


S velkým zpožděním přináším recenzi na album „Angels Of Apocalypse“, které pod hlavičkou projektu Avalon má na svědomí finský kytarista Timo Tolkki. Ne, že by nebyl čas na napsání těchto řádků, ale po prvním poslechu jsem měl náladu vložit do recenze pouze obrázek se vztyčeným prostředníčkem a albu naprášit jeden bod z úcty k panu Tolkkimu. Album jsem na nějaký čas uložil k ledu a vrátil se k němu s čistou hlavou a bez jakéhokoliv očekávání. ..více

[recenze]

[16.09.2014]

[František Šafr]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]


SLASH - World On Fire


Rozmíšky Axl vs. Slash sice už dnes nejsou na pořadu dne a sami hlavní protagonisté se je snaží v tisku přece jen mírnit, přesto je nad slunce jasnější, že společné cesty obou umělců se už dávno rozešly. Jak lidsky, tak hudebně. Je jedno, na čí stranu se kloníte, ale když porovnáte gunnerskou „Chinese Democracy“ a všechny tři Slashovy sólovky, co vyšly od roku 2010, je vidět ten propastný rozdíl, který mezi nahrávkami je. Axl se totiž nebojí experimentovat, využívá moderních postupů, různých počítačových smyček a samplů, ..více

[recenze]

[15.09.2014]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MY INNER BURNING - Dead And Gone


Velebnosti, to jsem přeci já, vaše Cecilka! Ale kdepak, žádné slunce (a už vůbec seno a jahody) se zde nekoná. To jen německá kapela My Inner Burning udělala na svém třetím albu, nazvaném „Dead And Gone“ terno se svojí novou zpěvačkou Cecile Beelman. Ta do My Inner Burning přišla po revoluci, která rok předtím vytřásla z kapely kompletní rytmiku i Cecilčinu předchůdkyni (která taky nebyla žádné ořezávátko, o to víc mi je Cecilčin projev sympatičtější) a pokud něco dělá z „Dead And Gone“ záležitost na vícero..více

[recenze]

[15.09.2014]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 403 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.20603 sekund.