TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Devin TOWNSEND - Casualties of Cool


Už první tóny vás pohladí a přinutí si pohodlně sednout. Decentní bicí navodí jednoduchý, ale svižný rytmus. Kytara brnká v country – bluesovém duchu a připojuje se krásný a líbivý hlas Ché Dorval. S metalem tahle hudba nemá nic společného, tak proč o ní píšu na Metal Forever? Odpověď zní: „protože Devin Townsend.“ Tenhle kanadský multiinstrumentalista svůj nejnovější počin schoval za název „Casualties of cool“. Tak se i oficiálně jmenuje celé album, ale já jsem do názvu článku napsal..více

[recenze]

[17.06.2014]

[Tomáš Marton]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


METALFEST 2014 - Plzeň, Lochotínský amfiteátr - den třetí


Jak je to jenom možné, že každý rok ty festivaly tak rychle utečou? Na Metalfestu jsem se ještě pořádně ani nerozkoukal a už tu byl třetí finálový den. Ten si já osobně dovolím označit za nejpříjemnější. Počasí klapalo (nebylo ani horko, ani zima), line-up z mého pohledu vypadal taky hodně zajímavě a i atmosféra si dokázala udržet laťku z předešlých dnů (ač lidí možná trochu ubylo). Pojďme tedy s chutí na poslední dojmy a hodnocení...více

[reporty]

[16.06.2014]

[Mikka]

[0 komentářů ]


SIX MINUTE CENTURY - Wasted Time


Druhé album houstonských power-progresivců Six Minute Century „Wasted Time“ je v první řadě příběhem o tom, kterak rozpouštět a vzápětí znovu budovat (a bytelněji) pomlčku mezi pojmy power a progres, v druhé řadě bojem mezi komplikovanými pasážemi a projevem křiklouna Chucka Williamse, a ve třetí řadě oslavou umění krotitelů strun, z něhož si absolutorium odnáší basák Michael Millsap. A i když v těch nejukličkovanějších pasážích znějí Six Minute Century poměrně upracovaně, ..více

[recenze]

[16.06.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


LINKIN PARK - The Hunting Party


Linkin Park byli kapelou jedné generace. Generace, která se do šestice muzikantů okamžitě zamilovala a adorovala první dvě alba. Z přímého nu-metalu se však náhle stala experimentující alternativa a elektronický rock. Kapela dávno přesáhla okruh svých věrných fanoušků a stala se celosvětovým fenoménem, který hraje nejen na rockových koncertech a v rádiích, ale i na diskotékách, v počítačových hrách a ve filmech. Marketingový kolotoč se nezastavuje a Linkin Park je slyšet všude. ..více

[recenze]

[15.06.2014]

[Radek Neuman]

[41 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]


AKROMA - La Cene


Akroma je kapela hrající už od roku 2003, ale nové album „La Cene“ je jejich teprve třetí dlouhohrající nahrávkou. Jenže ona není přeci důležitá kvantita, ale kvalita. Předně musím říci, že „La Cene“ je velice ambiciózním dílem. Album je koncepční a už podle názvů skladeb je jasné, o čem pojednává. 12 písní, to je dvanáct apoštolů, tucet Ježíšových nejbližších. 75 minut muziky! Tomu se říká sebevědomí. ..více

[recenze]

[14.06.2014]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MICHAEL SWEET - I´m Not Your Suicide


Když zmíníte jméno zpěváka Michaela Sweeta, hned v další větě nutně musí padnout jméno jeho domovské kapely Stryper. Ovšem i když je jeho vokální projev poznávacím znamením Stryper, Sweet je činný na více frontách. Kromě toho, že pár let byl frontmanem legendárních AOR rockerů Boston (přispěl na poslední album „Life, Love And Hope“), je také sólovým umělcem. Na dráhu pod svým vlastním jménem se vydal už začátkem devadesátých let, kdy vlna grunge spláchla na více než deset let i Stryper. ..více

[recenze]

[13.06.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


METALLICA - Ride The Lightning


Debut „KIll´Em All“ vynesl Metallice až nečekané ovace, kdy se kapela doslova za hodinu stala v undergroundových kruzích jedničkou. Stále se sice hrálo po klubech, ovšem už začaly chodit nabídky na účinkování na větších akcích, kde Metallica ukázala svou živočišnou sílu a leckdy smetla z pódia i zavedenější jména. „Bylo to, jako kdybychom byli ve snu. Mysleli jsme si, že už jsme rockové hvězdy, že jsme jako Diamond Head,“ popsal období po debutu Lars Ulrich...více

[recenze]

[12.06.2014]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


EVENOIRE - Herons


Když přišli italští Evenoire se svojí debutovou deskou „Vitriol“, poplácával jsem je pomyslně po rameni a označoval je za naději gotického metalu, především pro velice povedený zpěv jejich dominantní frontwoman Lisy Stefanoni, mistrně využívající bohatou škálu hlasových odstínů, dovedně zpracované melodické nápady, jejich nezbytnou chytlavost, umění hrát si s atmosférou, probouzet emoce i schopnost napsat výraznou hitovku. Albovou prvotinu a aktuální desku „Herons“ dělí přesně dva roky a dvacet dní. ..více

[recenze]

[11.06.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


MAYHEM - Esoteric Warfare


Kdo by neznal pohnutou historii těchto norských pošuků. Stohy papíru se popsaly s jejich skandály, ať to byla Black Metal Mafia, vypalování kostelů, sebevražda zpěváka Deada, vražda kytaristy Euronyma rukou basisty Grishnackha. Prostě magořinec, jak má být. Léty se ale začalo na podobné excesy zapomínat a do popředí šla zase hudba. K ultimativnímu počinu „De Mysteriis Dom Sathanas“ (který se nahrával ještě v době, kdy byl Euronymous naživu) přibyla další díla, ať už třeba experimentální ..více

[recenze]

[10.06.2014]

[Jan Skala]

[35 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


METALFEST 2014 - Plzeň, Lochotínský amfiteátr - den druhý


První den plzeňského festivalu Metalfest nasadil laťku hodně vysoko. Názory návštěvníků to jenom potvrzují. Tak třeba Alice Cooper byl chválen téměř na každém rohu. Sem tam se řešila i pekelná show Mayhem či metalová jízda Brainstorm. Ale dost vzpomínání, jdeme na sobotu! I ta měla totiž co nabídnout. Kromě zahraničních hvězd, kterým logicky patřil večerní čas, se ukázalo, že i dříve hrající kapely mají co ukázat. ..více

[reporty]

[09.06.2014]

[Mikka]

[13 komentářů ]


BLACK POPE - St. Rock


Když se kapela jmenuje Black Pope, jejich album „St. Rock“ a letmý pohled na obal desky také vyvolává sakrální dojem, asi by člověk čekal něco seriózního. Tak to je přesně to, co od debutového alba čtveřice z Terstu rozhodně nečekejte. Black Pope systematicky kříží vše, co jim přijde pod ruku (country, grunge, thrash, rock, punk…), spíš než se vyžívat v instrumentálních exhibicích mají potřebu po vás jen tak plivnout své nijak složité nápady, s hlubokomyslností textů si hlavu příliš nelámou a evidentně se tím sami dobře baví...více

[recenze]

[09.06.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


METALFEST 2014 - Plzeň, Lochotínský amfiteátr - den první


Již po čtvrté se Plzeň na tři dny zahalila do černé barvy. Na programu byl totiž opět Metalfest, na který se letos sjelo sedmadvacet kapel z deseti zemí světa. A naštěstí byl o poznání klidnější než ten loňský. Tím samozřejmě narážím na počasí, protože hudba nemohla nechat v klidu téměř nikoho (vyprávět by mohli nedaleko žijící obyvatelé). Fanoušci se tak zase jednou mohli soustředit jen a jen na dění na pódiu, které jako vždy slibovalo velkou podívanou. ..více

[reporty]

[08.06.2014]

[Mikka]

[0 komentářů ]


SLEEPER EFFECT - The Hero Clone


Sleeper Effect je za a) psychologický jev, kdy se informace, jež je určitým způsobem znehodnocena (např. nedůvěryhodný zdroj), v paměti jedince stává stále přesvědčivější v důsledku toho, že zapomíná na její původ, za b) britská alternativně progresivní kapela, aktuálně vydávající svoje první épíčko, nazvané „The Hero Clone“. Správně jsou obě odpovědi a otázkou tak jen zůstává, který z těch efektů stojí za to prozkoumat důkladněji...více

[recenze]

[07.06.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


BLACK LABEL SOCIETY - Catacombs Of The Black Vatican


Tytam jsou doby, kdy Zakk Wylde vtrhl jako uragán na scénu a hned svým debutovým zářezem, albem „No Rest For The Wicked“ od Ozzyho Osbournea, nastavil kytarové hře v rockové hudbě nové mantinely. Jenže to se psal rok 1988, Zakk byl jedenadvacetiletý mladíček, který kytaru ovládal lépe, než kdejaký ostřílený mazák. Dnes je Zakkovi o pětadvacet let více a jeho jméno je na hudební scéně veliký pojem. Aby také ne, kdy s Ozzym natočil taková alba jako „No More Tears“ a „Ozzmosis“, na něž vtiskl ..více

[recenze]

[06.06.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


METALLICA - Kill´Em All


Bylo, nebylo… Sešli se jednou dva pubertální mladíci, kteří měli naprosto stejný zájem… Nene, příběh o Metallice nezačínal jako klasická pohádka. Samozřejmě, na začátku ti dva mladíci byli. Jeden protekční fracek dánských přistěhovalců Lars Ulrich, který se podle přání svých rodičů měl spíše starat o finanční toky na burzách a hrát tenis a druhý, uhrovatý týpek z předměstí James Hetfield, který byl předurčený spíše k tomu, aby se stal dřevorubcem a po večerech s místními flákači zapíjel šichtu, doufaje, že další tak strašná delší dobu nepřijde...více

[recenze]

[05.06.2014]

[Jan Skala]

[24 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


CLAYMORE - Lament Of Victory


Dvacetiletá historie kapely Claymore může být obrazem toho, jak jsou ty evropské dějiny bouřlivé. V době vzniku kapely mohl doma vyvěšovat její zakladatel Vladimír Garčevič jugoslávskou vlajku. Na prvním albu už se kapela mohla hlásit k příslušnosti soustátí Srbsko – Černá Hora, aby svojí druhou desku (po probrání se z desetileté hibernace a pochopitelně i s pozměněným line-upem) již vydávala s pojmem „Srbsko“ v kolonce státní příslušnost. Leč tato zmínka je čistě faktografická, ..více

[recenze]

[04.06.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


ARKONA - Yav


Ruská Arkona právě vydala své sedmé řadové album. Kapela je u nás už velice dobře známá a patří mezi nejpopulárnější folk metalové uskupení. Možná i proto, že hrají na tu naši „slovanskou“ notu. Vždycky jsem si myslel, že ruština a rocková hudba prostě nejdou dohromady, ale Arkona mi tohle dokonale vyvrátila.

Album „Yav“ je ozdobeno nádherným obalem, který má na svědomí Gyula Havancsák..více

[recenze]

[03.06.2014]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


Listování : << < 411 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 1.01837 sekund.