RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

DREGEN - Dregen


Jméno kytaristy Dregena má zvuk. Z floutka, ládujícího se v devadesátých letech kokainem, je dnes respektovaný kytarista, který už něco dokázal. Byl u pionýrských začátků průkopníků severského špinavého rock n´rollu The Hellacopters, se svými domovskými Backyard Babies nahrál šest silných desek, odjel koncerty po boku svých velkých oblíbenců Mötley Crüe, a když ikona světového glampunku, někdejší zpěvák Hanoi Rocks Michael Monroe hledal náhradu za odpadlého kytaristu Gingera,..více

[recenze]

[22.11.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


RUNNING WILD - Resilient


Praštit si do Running Wild se v posledních, dejme tomu, patnácti letech, stala jakási kratochvíle hudebních publicistů. A nebudeme si nalhávat, že neprávem. Podle názoru řady fanoušků nahrála tahle kapela své poslední dobré album v roce 1994 (s čímž souhlasím i já) a od té doby působí tu více, tu méně směšně. Kasparek s příchodem ještě jakžtakž zkousnutelných desek „Masquerade“ a „The Rivalry“ jaksi ztratil schopnost psát..více

[recenze]

[21.11.2013]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


SCORPIONS - Face The Heat


Jen málokdo schytal od členů kapely tolik negativních reakcí, jako jejich dlouholetý basák Francis Buchholz. Co se vlastně stalo? Dodneška přesně nevíme, tvrdil sice před lety Matthias Jabs, ale podle dostupných zpráv za vším stály peníze, které se vinou manažera kutálely kdovíkam, a když tenhle „odklonitel“ dostal padáka, tak jeho kámoš Buchholz se sbalil s ním (samozřejmě, že vzduchem létaly i nějaké soudní žaloby…). Náhradu Scorpions našli v Ralphu Rieckermannovi, který (jak je u Scorpions dobrým zvykem) ..více

[recenze]

[21.11.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


INCANTATION – Uh. Hradiště, Mír 12.11.2013


Jednoho úterního večera vprostřed listopadu venku vcelku razantně klesaly teploty v celém jihomoravském regionu, nicméně ani to nemělo platit zcela všude… minimálně na jednom místě mělo být naopak nesnesitelně horko, dokonce až přímo s pekelnou metalovou atmosférou. Ano, právě tento den jižní Moravu navštívili jedni z nestorů americké brutální deathmetalové scény – kapela Incantation. Přiznám se, že tento kvartet, vedený neúnavným Johnem McEnteem..více

[reporty]

[20.11.2013]

[Jiří Kordovaník]

[0 komentářů ]


ASKING ALEXANDRIA - From Death To Destiny


Asi už každý ví, že britští Asking Alexandria nejsou ta metalcoreová mlátička, jako v dobách plnohodnotného debutu „Stand Up And Scream“, ale že postupem let se z kdysi vcelku monotónní breakdown mašiny stala univerzálnější rocková kapela. Ta čerpá ze zlatého fondu této hudby, čili z osmdesátých let, ovšem všechno hraje po svém, když nezapomíná na své kořeny (ty leží až v daleké Dubaji) a samozřejmě nerezignovala na hutný moderní zvuk. Změna byla patrná už před lety, ..více

[recenze]

[20.11.2013]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


DEATH TO ALL - Praha, Roxy, 17. listopadu 2013


Jako by to bylo včera... Je mi čtrnáct let a vychází první oficiální živák DEATH Live in L.A.. Událost jako prase! DEATH jsem miloval jako žádnou jinou kapelu a právě koncert byl to, co v jejich diskografii stále chybělo. Prodavač se na mě usmál a říká: „Hele, moc od toho nečekej. Playlist na prdel, hrnou tam jen nový věci. Žádná klasika. DEATH miluji, ale tohle mě teda nebaví.“ Krčím rameny a říkám: „Nevadí. Já od nich žeru všechno!“ ..více

[reporty]

[19.11.2013]

[Venca Votruba]

[7 komentářů ]


MASTERCASTLE - On Fire


Byť od vydání čtvrtého alba italských power melodiků Mastercastle už uplynul nějaký ten pátek, nedá mi to ho lehce nepřipomenout. A to z jednoho prostého důvodu. Mastercastle mi s albem „On Fire“ udělali radost. Pokud jsem o jejich minulé desce tvrdil, že mi dala přesně to, co jsem od ní očekával (což bylo potěšující), tak s novinkou bych si dovolil zajít do pozitivna o kousek dál. Vezměme to odzadu...více

[recenze]

[19.11.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DARK MAN SHADOW - Victims Of Negligence


Zpočátku mě strašil dosti undergroundový obal tohoto alba a absolutní neznámost jména kapely. Přitom Dark Man Shadow existují už patnáct let a mají na kontě dvě desky. Ty jsou však pěkně vousaté (poslední v roce 2003). A jakou muzikou se prezentují?

Už první skladba „Repayment for Committed Injustice“ obsahuje vše, o čem DMS jsou. Atmosférický black metal, silně vázaný na gothic metal druhé poloviny devadesátých let...více

[recenze]

[18.11.2013]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Ronnie KÖNIG (SIGNUM REGIS, VINDEX, TRIGGER) - Demokracia ako voľa väčšiny je skôr krízové riešenie ako nejaký bežný štýl práce


Slovenští Signum Regis, které považuji za jednu z nejsilnějších kapel našich východních sousedů, aktuálně přicházejí se svým třetím albem “Exodus”, na kterém představí celou plejádu metalových zpěváků. O novém albu, o tom, zda se Signum Regis konečně objeví na pódiích, o demokracii nejen v kapele, ale i ve společnosti (tohle téma se nabízelo i proto, že rozhovor vznikal právě v době nedávných voleb v ČR) se rozpovídal basák Ronnie König. ..více

[rozhovory]

[17.11.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]


BILLION DOLLAR BABIES - House Of Dreams Pt. 1


V roce 2011 s albem „Die For Diamonds“, který poháněly hity „Key To My Heart“ a „Highest Mountain“, to vypadalo, že Billion Dollar Babies mají našlápnuto na podobnou kariéru jako Reckless Love. Jenže zatímco Reckless Love pečlivě vybrušují svůj styl a na kontě už mají tři skutečně vynikající alba, Billion Dollar Babies zůstali až překvapivě nečinní. Vypadalo to na velkou kariéru, teď ovšem nad nimi visí otazník. ..více

[recenze]

[16.11.2013]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


SEPULTURA - The Mediator Between Head And Hands Must Be The Heart


Co všechno ztratila Sepultura odchodem Maxe Cavalery je už předmět pro rockové historiky. Tu epizodu z druhé poloviny devadesátých let známe každý. Sepultura patřila tehdy mezi nejprominentnější rock/metalové kapely, za desku „Roots“ získávala platinová alba po celém světě, ovšem jako blesk z čistého nebe přišel rozkol, který vedl Maxe, aby si založil svou kapelu Soulfy. Zbylá trojice Andreas Kisser (kytara), Paulo Jr. (baskytara)..více

[recenze]

[15.11.2013]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


ALMAH - Unfold


Skladatel, producent a hlavně zpěvák, který před lety vystřídal na postu pěvce Andrého Matose v nejznámější brazilské melodické kapele Angra, to je Edu Falaschi. Ten si v roce 2006 založil vlastní, tehdy ještě projekt Almah, ve kterém chtěl realizovat své osobní nápady a zpívat v polohách sobě vlastním. Pávě díky tomu, že už nedokázal uzpívat vysoké tóny, které byly pro Angru tolik příznačné, nakonec tuto fenomenální formaci nadobro opustil, a z projektu Almah (na jehož prvotině se přičinili..více

[recenze]

[15.11.2013]

[Veronika]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


SCORPIONS - Crazy World


To pískání snad znají i domorodci v deštných pralesech… Motiv, který obletěl celý svět a stal se symbolem jedné z významných politických událostí dvacátého století, znamenal pro Scorpions jejich největší (neříkám, že nejlepší) hit, který kdy vypustili. A je vlastně i symbolem toho, co všechno se může stát, když jste ve správnou dobu na správném místě. Album „Crazy World“ tak sice zdánlivě může stát ve stínu balady „Wind Of Change“, ale tenhle pohled je hodně zavádějící. Na desce (i v zákulisí) se dělo daleko víc zajímavých..více

[recenze]

[14.11.2013]

[Savapip]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MANIC STREET PREACHERS - Rewind The Film


„Já zpátky si dám tenhle film…“ zpívá v jednom ze svých nesčetných hitů Karel Gott. A podobně své album pojmenovali i druhdy pionýři britského alternativního punk rocku Manic Street Preachers. A ejhle! Oni dnes toho Gotta i připomínají. Ne, Manic Street Preachers nejsou už dávno tou buřičskou kapelou.,jako v dobách explozivního debutu „Generation Terrorists“, kdy zpěvák James Dean Bradfield hecoval svým skandováním: Repeat After Me, Fuck Queen And Country davy po celé Británii a ony mu zobaly z rukou...více

[recenze]

[13.11.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


LAVALLE - Dear Sanity


Začneme-li s představováním kapely LaValle muzikantem, po kterém nese jméno, asi nebude hned jasné, kam jejich debutovou desku „Dear Sanity“ zařadit. Když se dostaneme k parťákům amerického kytaristy Eddieho LaValleho, věřím, že spousta příznivců hard-rocku zastříhá ušima. Začalo to před dvěma lety, když se Eddie dal do kupy s hard-rockovým (aktuálně) téměř všudybylem Paulem Loguem. Toho zjevně dočasná pauza jeho domovských Eden´s Curse nakopla..více

[recenze]

[12.11.2013]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


ANNIHILATOR - Feast


Byly doby, kdy Annihilator po koutku pošilhávali po svém místě mezi thrashovou elitou. Nástup na to měli skutečně grandiózní. Strhující debut „Alice In Hell“, vycizelovanější „Never Neverland“ a především přelomová „Set The World On Fire“ dávali tušit, že máme co do činění s novými thrashovými velikány. Jenže pak se něco zaseklo. Možná za to mohla sebestředná povaha hlavního mozku kapely, kytaristy Jeffa Waterse, když na nevýrazném albu „King Of The Kill“ sám převzal pěvecké otěže po výborném Aaronu Randallovi..více

[recenze]

[11.11.2013]

[Jan Skala]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Eddie LAVALLE, Carsten Lizard SCHULZ (LAVALLE) - Nemohl jsem si přát lepší tým


Kdybychom do tohoto povídání přibrali ještě Paula Logueho, letěly by moje otázky hned do tří zemí. Takhle jedna část směřovala do Spojených států, kde se slova ujal Eddie LaValle, kytarista a nositel jména nového hard-rockového uskupení LaValle, druhá část otázek směřovala do Německa na majitele nepřeslechnutelného vokálu, Carstena „Lizarda“ Schulze. Důvodem je jejich společné dílo, albová prvotina „Dear Sanity“, která sklízí všude možně velmi kladná hodnocení. Vůbec se tomu nedivím! ..více

[rozhovory]

[10.11.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]


Listování : << < 427 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.19561 sekund.