DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

AFTER FOREVER - Prison of Desire


Píše se rok 2000. Na metalové scéně získává popularitu nový proud, zvaný female fronted metal. Nikoho asi nepřekvapí, že jednou z hlavních příčin byla finská kapela Nightwish, která se v té době radovala z úspěchů svých alb „Oceanborn“ a „Wishmaster“. Nicméně bych chtěl upozornit i na druhou „linii“ tohoto žánru. Zmínit musím kapelu Theatre of Tragedy, která vznikla už v roce 1992. Tato norská formace v čele s půvabnou Liv Kristine byla jedna z prvních (možná úplně první), která vytvořila kombinaci dvou vokálů,..více

[recenze]

[14.10.2012]

[Mikka]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


IRON ARMY - Silent Hunter


Říká vám něco název desky „Wheels On The Fire“? Před měsícem bych vám taky odpověděl, že ne. Nějak mi tahle deska, kterou v loňském roce vydali hraničtí Iron Army, úplně unikla (hm, takových bylo…). No, a pokud budete jako určité vyjádření kvality jejich letošního promo CD „Silent Army“ brát skutečnost, že mě právě ten letošní kousek nakopl k tomu, abych zapátral i po kapelní prvotině, třeba se shodneme na tom, že o těch Iron Army by v budoucnu ještě mohlo být slyšet...více

[recenze]

[13.10.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ITALSKÝ UNDERGROUND: Nefesh, Rockrace, Grim, Secretpath


Naprostí zabijáci! Jestliže ještě před pár lety zněli NEFESH rozháraně a bez názoru, na desce „Shades And Lights“ je všechno jinak. Pánové ze sebe vymačkali maximum a ve studiu evidentně potili krev. Jejich novinka je totiž naprosto luxusní, vynikajícími momenty napěchovaná nahrávka. NEFESH vás do svého světa vtáhnou hned při prvním poslechu. Okamžitě si zamilujete všechny ty změny nálad, nekonečné melodie, krásné aranže. „Shades And Lights“ je jeden veliký hudební výlet, kdy si říkáte, že už to lepší být nemůže, jenomže další song vás nakonec přesvědčí,..více

[recenze]

[12.10.2012]

[Venca Votruba]

[1 komentář]

[hodnocení: -/10]


ACCEPT - Metal Heart


V seriálové procházce po diskografii Accept se právě teď musím posunout jednak k úvodním řádkům prvního dílu, jednak do roku 2009. Sílu tohoto alba, potažmo jeho titulní hymny, tehdy demonstroval (sice pod hlavičkou U.D.O., ale i tak zaplaťpříroda za to) na královéhradeckém letišti Udo Dirkschneider a přesto, že šlo o první skladbu večera, několikasethlavý dav burácel spolu s legendárním frontmanem ústřední motiv skladby a podsaditý skřítek Udo, aby ještě podtrhl symbolicky přenesené poselství skladby..více

[recenze]

[11.10.2012]

[Savapip]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


ANATHEMA, A DOG CALLED EGO - 7.10.2012 - Praha, Futurum


Anathema vydala tento rok vynikající album s názvem „Weather Systems“. Právě tento počin mě přinutil, abych si tuto partičku pořádně naposlouchal a zároveň je navštívil v rámci jejich světového turné v Praze. Počáteční obavy, že se pražský klub Futurum nezaplní celý, byly zbytečné. Mnoho natěšených fanoušků si udělalo čas i v neděli a vytvořili nezapomenutelnou atmosféru...více

[reporty]

[10.10.2012]

[Mikka]

[3 komentáře ]


LINKIN PARK - Living Things


Je to skoro přesně dva roky, co jsem na tomto místě sepsul tehdejší novinku Linkin Park „A Thousand Suns“. Dodnes si za výsledným hodnocením stojím a fakt, že se ta deska prostě nepovedla, přiznávají - sice jen na půl huby - i samotní umělci. Jenže nejsme kacíři a každá, i sebehorší kapela, si rozhodně zaslouží šanci na reparát. A jelikož Linkin Park rozhodně nepovažuji za nějakou neposlouchatelnou sračku, je ta šance jasná. Kapele neustále bude předhazováno srovnávání s jejich slavným debutem „Hybrid Theory“ ..více

[recenze]

[09.10.2012]

[Jan Skala]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


AXXIS, MERCURY FALLING, SEBASTIEN – Zlín, Masters of Rock Café, 29.9.2012


Když němečtí Axxis vyhlásili turné k desce „reDISCOver(ed)“, dost jsem se obávala, co nás bude čekat. Naštěstí se ale žádné cover songy nekonaly. Bernhard Weiss dokonce během show několikrát zdůraznil, že kapela covery nesnáší. V tom případě mi zůstává záhadou, co sledovali jejich vydáním. Ale nejsem tady ani od hodnocení desky, ani jejich záměrů. Jsem tady od hodnocení zlínského koncertu, který měl poctivé dvě hodiny a nabídl snad nejdůkladnější průřez historií kapely, jaký si dokážete představit...více

[reporty]

[08.10.2012]

[Ray]

[2 komentáře ]


ACCEPT - Balls To The Walls


Pátá deska Accept, nazvaná „Balls To The Wall“, jasně ukazuje, jak ne zcela logicky může fungovat spojení obchodu s uměním. Gaby Hauke splnila svou misi naprosto dokonale, v důsledku excelentního „Restless And Wild“ Accept uzavírali smlouvy s prominenty hudebního byznysu a získali tak maximální podporu pro prodej novinky. Důsledkem jsou nejvyšší prodejní čísla řadového alba s logem Accept. Na tom by nebylo nic divného, „Balls To The Walls“ bez jakýchkoliv pochyb..více

[recenze]

[04.10.2012]

[Savapip]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


AXXIS - reDISCOver(ed)


Hudbu této kapely jsem vždy měl rád. Dokázali světu dát poměrně významné množství hard rockových, a v posledních letech i power metalových hitů. Každý jejich koncert je hlavně díky svéráznému a vtipnému tanečníkovi Bernardu Weissovi vždy příjemný relaxační zážitek, u kterého se člověk jak zasměje, tak i pobaví a je hudebně ukojen. Této tradici by odpovídal i zajímavě pojatý název právě recenzovaného alba, složený z několika slov a zcela jasně říkající o co jde. Je to tak, jedná se o třináct předělávek..více

[recenze]

[03.10.2012]

[Hermes]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]


ABAX - Paranoia


Pokud by ten brouček z rodu střevlíkovitých, jejichž jméno nosí pražský Abax ve svém názvu, byl při hledání potravy stejně aktivní, jako jsou jeho hudební jmenovci při vydávání desek a tvorbě vlastní muziky, asi by záhy pošel hlady. Posuďte sami – ke zrodu kapely došlo ještě za socíku, v letošním roce kluci vydali épíčko „Paranoia“, které – pomineme-li všemožná dema, samplery a nevydané LP – je teprve třetím nosičem (předchůdcem bylo stejnometrážní album před čtyřmi lety a tři roky stará deska, zahrnující ..více

[recenze]

[02.10.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


VISION DIVINE – Destination Set to Nowhere


„Dny, týdny, měsíce uplynuly od chvíle, kdy začalo naše dobrodružství. Zatímco se řítíme do neznáma, pokaždé když spatříme nové světlo, novou planetu, držíme palce a doufáme. Zatím ale naše loď, tahle archa, byla naším jediným domovem a vypadá to, že jím bude ještě hodně dlouho… možná navěky.“

Každý, kdo četl alespoň jednu z mých předchozích recenzí na Vision Divine, musí nutně vědět, na které straně barikády stojím, když přijde na rozhodování..více

[recenze]

[01.10.2012]

[Ray]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


THRESHOLD – March of Progress


Staří harcovníci, neúnavní obránci britského progu, jsou po dlouhých pěti letech zpátky s novým albem. Dlouho jsme museli být v čekání trpěliví, ale několikanásobně se nám to vyplatilo. Po poslední desce „Dead Reckoning“ z roku 2007 opustil kapelu zpěvák Andrew "Mac" McDermott, který následně v roce 2011 opustil bohužel definitivně i náš svět. Kapela chtěla dál živě vystupovat a přihlásili se jí dokonce oba bývalí zpěváci. Jak Glynn Morgan, tak Damian Wilson, který nakonec posílil řady Threshold i k natáčení další desky. ..více

[recenze]

[29.09.2012]

[Ray]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


RIMORTIS - Peklo, co říká si svět


Poděbradští RIMORTIS nám nadělili šestý studiový dárek. Je nádherně zabalený a po jeho otevření na vás vykoukne přesně to, o čem jste v dětství snili a ono to ne a ne přijít. Až teď! Dárek opatrně třímáte v rozechvělých rukách s obrovským očekáváním událostí příštích. Bude „ta věc“ opravdu úžasná a dokonalá, tak, jak jste o ní po nocích snili? Nemůže se stát, že jste si vybájili jen zbytečnou a ničím nezajímavou chiméru? Odpověď se dozvíte přesně ve chvíli, kdy dotyčnou věc prozkoumáte, vyzkoušíte a řádně si ji užijete. ..více

[recenze]

[28.09.2012]

[Hermes]

[64 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


ACCEPT - Restless And Wild


Následující tři roky v životě Accept se mohou jevit jako splnění nejtajnějšího divokého snu každé kapely. Během této doby Accept vypustili do světa tři alba, z nichž každé má potenciál (a taky že si na něj sáhla) vyšplhat na metalový Olymp. Tři alba, o kterých dodnes fanoušci vedou polemiky, které že je vlastně to nejlepší. Během této doby přišlo na svět několik nesmrtelných skladeb, kterým budou vlastními verzemi vzdávat hold i kolegové z té nejvyšší extraligy. A (vděčné téma pro místní speedology) ..více

[recenze]

[27.09.2012]

[Savapip]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


ATOMA - Skylight


Myslím, že asi většina nikdy o švédském uskupení Atoma nikdy neslyšela. Není se ani čemu divit, protože se jedná o poměrně nový projekt, který vznikl v roce 2011. Žánrově se jedná o atmosférický post rock/metal s náznakem doomu, elektroniky a ambientu. Tento projekt v sobě neskrývá jen žánrovou pestrost, ale také velkolepý příběh, který je vyprávěn a prezentován hlavně pomocí hudby. Zde je alespoň kousek z oficiálního popisu: „Jedná se o dechberoucí cestu na konec vesmíru. AtomA představuje atmosférický apokalyptický ..více

[recenze]

[26.09.2012]

[Mikka]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


Listování : << < 452 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.20213 sekund.