SINNERS MOON - Deep Dark Emotions
Když před jedenácti lety slovenští Sinners Moon vydali debut „Atlantis“, zdálo se, že tito zjevní fanoušci Nightwish a milovníci krásko-zvířecích soubojů před sebou mohou mít perspektivní cestu. Potvrdilo to o dva roky později vydané EP „Far Beyond The Stars“, jenže pak se po nich postupně slehla zem a personální škatulata byla natolik důkladná, až to v jednu dobu vypadalo, že se z aktivní kapely stane jednočlenný studiový projekt. Signál v podobě na konci loňského roku vydané skladby „Dies Irae“ o tom, že se v dílně Sinners Moon pracuje na novém materiálu, byl poměrně nečekaný a, fakt, že tahounovi Lukenovi dělá společnost kompletně nová sestava a Sinners Moon tak defacto čeká restart, do předchozího dění plně zapadl.
Mluvit o restartu však není úplně přesné – Sinners Moon v podstatě navazují tam, kde skončili (takže příznivci mladších let Nightwish a podobně laděných kapel dostanou pořádnou porci dnes už trochu opomíjených postupů), byť se nelze tvářit, že devítiletá pauza a personální proměny nenechaly žádnou stopu. Na jedné straně je znát, že Luken coby výhradní autor netrávil volný čas v hibernaci a jeho kompozice jsou rafinovanější, dospělejší a možná i pestřejší. Sinners Moon povyrostli i zvukově a nahrávka zní poměrně sytě a košatě. Zejména klávesandě Klaudii Čapkové lze poblahopřát k tomu, že Luken nemá potřebu stavět do popředí svoji kytaru, takže vzdušné a leckdy velmi dramatické černobílé klapky mají spoustu prostoru. Na straně druhé se mi trochu stýská po bývalé pěvkyni Simoně Janovičové, která byla živočišnější oproti aktuální akvizici u mikrofonu Šárce Blatné.

Ta, jak potvrzuje zejména v první části baladické „Shores Of The Fallen“, je dokonale stavěná na jemné, křehčí a zasněnější polohy, a v dravějších kouscích je občas opatrná a méně výrazná. Album nese název „Deep Dark Emotions“ a emocí či éterických pasáží nabídne dostatek, takže písně dokážou jít vstříc Šárčinu křehkému hlasu, ale zkuste třeba titulní skladbu s velmi příjemným prologem a až cinematickým rozměrem, které trochu ubírá na dramatičnosti (obzvlášť když s vyhrocenějším drsným vokálem Flavia Křečka napínavá atmosféra parádně zhoustne), či velmi živou singlovku „Dies Irae“ (v těchto dvou skladbách hledejte aktuální vrchol tvorby Sinners Moon), v němž o nevinnosti či bezbrannosti zpěvačky mluvit nelze, ale strhující peklo se rozpoutá znovu (kromě akční a důrazné instrumentace) s mužským hlasem.
K debutu Sinners Moon přizvali Tonyho Kakka, aktuálně v závěrečné „Final Destination“ využívají služeb Ralfa Scheeperse, ale než o nějaký zásadní moment jde spíš jen o lízátko pro posluchače, které trochu pozmění předchozí charakter opět silné, dynamické, dobře vypointované skladby, a potvrdí, že proplétání se změnami nálad je ze strany kapely mistrovsky zvládnutá disciplína. „Deep Dark Emotions“ není křečovitým pokusem dohnat ztracený čas. Pokud budou další kroky Sinners Moon stejně přesvědčivé jako vrcholy aktuálního alba, druhá kapitola jejich historie by mohla být hodně zajímavá.
★ 7,5/10
Seznam skladeb:
- Revolution
- Scream It Out
- Forever Me
- Velvet Sea
- Eyes Don't Lie
- Prologue To The Darkness
- Deep Dark Emotions
- Dies Irae
- Shores Of The Fallen
- Sacred Fear
- Tomb Of Memories
- Final Destination
Sestava:
Šárka Blatná – zpěv
Flavio Křeček - zpěv
Lukáš Navrátil – kytara
Michal Gulan - baskytara
Klaudia Čapková – klávesy
Patrik Pacher – bicí
Rok vydání: 2026
Čas: 57:05
Země: Slovensko
Diskografie:
2015 - Atlantis
2026 – Deep Dark Emotions
Foto: archiv kapely
Přečteno: 799x
Komentáře
Zatím zde není žádný komentář.