PAČESS - Katechi2mus

Jak praví teta wiki, pojem „katechismus“ se kromě označení výkladu hlavních složek křesťanského učení v přeneseném smyslu používá pro jakýkoliv ucelený souhrn informací zásadního významu, který slouží jako stěžejní směrnice nebo učební materiál při nějaké opakované či dlouhodobé činnosti, jejichž znalost a dodržování je vyžadováno. Tento pojem použili Pačess před dvěma lety jako název alba a hlavní obrazový motiv (kříž vytvořený z ingrediencí pro výrobu piva) jasně signalizoval, na jakou tématiku se album zaměřuje. Ostatně Pačess se označují jako „pivně didaktický metalový spolek“, takže tento přístup má jasnou logiku. Bohužel, školometské zacházení s výukovou lyrikou na albu „Katechismus“ působilo tak těžkopádně, že přetlouklo i zásadní bonus v podobě Báry Basikové, která nazpívala celé album.

Pačess aktuálně zplodili bratříčka předloňskému albu s lehkou hříčkou v aktuálním názvu „Katechi2mus“, s podobným (jen barevně trochu jinak uchopeným) motivem, ve stejném složení, s přímou návazností, naplno vyjádřenou využitím instrumentálky „Bakus“, jež v prvním díle fungovala jako outro, nyní slouží pro vstup do alba, i s podobnou tématikou. Jen to, co na minulé desce působilo příliš šroubovaně, tady do sebe zapadlo jako dokonale seřízená ozubená kolečka a najednou je prostor pro silné melodie, epičnost, dramatičnost skladeb (fakt, že Pačess v bookletu podrobně vysvětlují okolnosti, týkající se písní, je maximálně přínosný) i strhující projev Báry jednak v podstatě neomezený, jednak dokonale využitý.

Pomineme-li krátké a poklidné instrumentálky „Bakus“ a „Poslední lilie“ (že by Pačess i prostřednictvím této skladby signalizovali již oznámené rozdělení cest s Bárou?) zbývá pět skladeb, nabízejících poměrně bohatý svět – opulentnější a náladově proměnlivá „Opus Dei“ s chorálovým nápěvem vypráví o pivovarnickému osvícenci Janu Šuráňovi a chvílemi zní až majestátně, potemnělá a zhrublá osudovka „Proměna“ má skvělou melodií, hutný riff, nejpoetičtější pasáž na albu, razantní náladový převrat a studeně znějící recitovanou sekvenci v němčině, názvem trochu klamající „Maškara, Bakus a poprava“ nabídne teatrální atmosféru a blackově udrnčenou kytarou, atmosféricky evokující divoký rej, nejdramatičtější a nejnapínavější „Proskowetz Hanna Pedigree“ s výborným melodickým skluzem a až hypnotickým nápěvem, vás donutí pátrat po tom, kdo to byl Proskowetz, a pochmurná jedenáctiminutovka „Na spravedlnosti“ koketuje s muzikálovými ambicemi, dotaženými do maxima využitím dalších vokalistů (Silvie Chrudinová, Pepa Michálek, Adam Balcar) a do níž zásadně promluví i Marthus Škaroupka u kláves. To vše tvoří velmi komplexní náladový pětilístek, v němž všechno sedí tak jak má, melodie mají nesporné háčky a maximální emocionální prožitek je zajištěn.

V nejlepším se prý má přestat. Kdyby zpráva o tom, že spojení Bára Basiková + Pačess končí, zazněla po albu „Katechismus“, nechalo by mě to v podstatě v klidu. Po desce „Katechi2mus“ si říkám, že to je zatraceně brzy a že potenciál, který se v tomhle svazku nachází, sliboval velké věci. Bude muset stačit, že se dostatečně naplnil alespoň na téhle desce.