RAMONES - Rocket To Russia
Léto 1977 nebylo plné punku pouze ve Velké Británii, i když pro Evropana bylo tamní dění mnohem více na očích. Zásadní věci se odehrávaly také v New Yorku a Ramones stáli přímo v epicentru událostí. Šlo sice stále především o záležitost undergroundu, ale řada pamětníků později popisovala, že New York dýchal stejnou atmosférou jako o deset let dříve San Francisco v době vrcholící hippies éry. Punk zněl téměř z každého klubu a ulicemi se potácely hordy opilých či zfetovaných fanoušků, což spolehlivě zaručovalo, že styl může na mainstreamové přijetí zatím zapomenout. Ve Velké Británii se Sex Pistols dostali do televize, ale v pořadu Billyho Grundyho se chovali natolik nevhodně, že na další podporu médií mohli zapomenout. Ramones nebyli stejné nátury jako Sex Pistols, příslušnost k punkovému hnutí však vyžadovala, aby i jejich vystupování bylo dostatečně nekonvenční.
Kapela spolu hrála čtvrtým rokem a vztahy mezi členy se daly jen stěží označit za idylické. Nad vším čněl despota a tyran Johnny, který po spoluhráčích vyžadoval téměř vojenskou disciplínu, jež se jen obtížně slučovala s navenek prezentovanou punkovou mentalitou. Na opačné straně stáli Joey a Dee Dee jako dvě psychicky nevyrovnané osobnosti. Joey trpěl úzkostmi a k jejich zvládání používal pravidelné, každodenní a pro Johnnyho těžko pochopitelné rituály. Dee Deeho sužovala bipolární porucha, kterou výrazně přiživoval drogami a alkoholem. Stranou stál bubeník Tommy, který stále méně chápal, co se děje v kapele, kterou měl částečně manažersky na starosti. Situaci nepomáhalo, že Johnnyho nevraživost se obrátila proti producentovi Tonymu Bongiovimu, jehož přítomnost při natáčení dalšího alba si nepřál. V žaludku mu leželi také britští kolegové Sex Pistols, které považoval za zloděje, co si neumětelským způsobem přivlastnili ramonesovský styl a vytvořili z něj hit „God Save The Queen“. „Tihle kluci nás bezostyšně vykradli a já chci znít líp než oni,“ poznamenal Johnny.
Nahrávací společnost, která v Ramones viděla mluvčí americké punkové generace, uvolnila na natáčení desky pětkrát vyšší rozpočet, než jaký měla kapela k dispozici při vzniku debutu. To čtveřici poskytlo více času na práci a zároveň umožnilo dosáhnout kvalitnějšího zvuku, na němž vydavatelství velmi trvalo. Větší prostor pro tvorbu zaručil, že kapela vykročila ze striktně punkového výrazu a na třetím albu, které neslo pracovní název „Get Well“, představila pestřejší hudbu. Ta odhalovala velkou lásku k popu šedesátých let i surfové muzice, k níž se otevřeně hlásil především Joey. „Rád zpívám pomalé skladby, při těch si jako zpěvák užiju mnohem víc než při rychlých věcech,“ tvrdil ke značnému překvapení fanoušků. Nejzřetelněji se to projevilo v jeho skladbě „Here Today, Gone Tomorrow“, která navazovala na „I Wanna Be Your Boyfriend“ z debutu, tentokrát však nezůstala osamoceným experimentem. Nebyla určujícím prvkem alba, ale naznačovala, že s podobnými skladbami je třeba v repertoáru Ramones počítat do budoucna.

První housle stále hrály energické punkové dvouminutovky. Jednou z nejlepších a zároveň nejtypičtějších byla úvodní „Cretin Hop“, v níž se odrážela filozofie kapely. Je slyšet, jak precizní zvuk vytvořili Ramones společně s producentskou dvojicí Tony Bongiovi - Tommy Ramone a zvukařem Edem Stasiem. Na desce se nachází nezvykle vysoká koncentrace potenciálních hitů v čele s ostrými punkovkami „Teenage Lobotomy“, „Rockaway Beach“ a „Sheena Is A Punk Rocker“, které představují výkladní skříň alba. Zdaleka nejde o jediné silné momenty. Patří mezi ně také sarkastická „We're A Happy Family“, což je vzhledem ke vztahům uvnitř kapely docela ironické, roztančená „Do You Wanna Dance?“ nebo zasněná „Ramona“. Za klasiku lze považovat i poněkud zapomenuté skladby „I Can't Give You Anything“ nebo předělávku surfrockových The Trashmen „Surfin' Bird“, které Ramones vtiskli neodolatelně praštěnou podobu.
Jestliže na debutu a následném „Leave Home“ Ramones svůj specifický styl teprve vytvářeli, na „Rocket To Russia“ jej dovedli k dokonalosti. Pokud byste chtěli slyšet album, které kapelu definuje beze zbytku, je to tato deska. Ramones se na ní prezentují jako vyspělá punková parta, která ctí kořeny i pravidla žánru, ale zároveň dokáže napsat výborné a melodicky zapamatovatelné skladby s potenciálem překračovat punkové hranice. Zde s tím ještě zacházejí opatrně, proto je „Rocket To Russia“ přelomovým albem. Ramones jsou na něm stoprocentně punkoví, ale zároveň ukazují, co všechno v nich dřímá. Kapely si začal všímat širší okruh posluchačů, album si vedlo v hitparádách lépe než jeho dva předchůdci a ve Velké Británii získalo zlatou desku. Očekávaný průlom do mainstreamu se však nedostavil.
Dramatická situace uvnitř kapely ukončila klasickou, striktně punkovou éru Ramones. V Tommym se delší dobu hromadila frustrace z neustálého koncertování, kterou prohlubovala nesnesitelná atmosféra uvnitř skupiny. Na začátku roku 1978 oznámil zbylé trojici, že si má začít hledat nového bubeníka, s čímž jim byl ochoten pomoci. Hrát dál nechtěl a tak se naposledy posadil za bicí 4. května 1978, kdy v klubu CBGB odehrál s Ramones benefiční koncert pro bubeníka Dead Boys Johnnyho Blitze. Ten byl krátce předtím pobodán neznámými útočníky a v nemocnici bojoval o život. Po této akci se Ramones definitivně ocitli bez bubeníka.
★ 10/10
Seznam skladeb:
- Cretin Hop
- Rockaway Beach
- Here Today, Gone Tomorrow
- Locket Love
- I Don't Care
- Sheena Is A Punk Rocker
- We're A Happy Family
- Teenage Lobotomy
- Do You Wanna Dance?
- I Wanna Be Well
- I Can't Give You Anything
- Ramona
- Surfin' Bird
- Why Is It Always This Way?
Sestava:
Joey Ramone - zpěv
Johnny Ramone - kytara
Dee Dee Ramone - baskytara
Tommy Ramone - bicí
Rok vydání: 1977
Čas: 31:46
Label: Sire Records
Země: USA
Žánr: punk rock
Diskografie:
1976 - Ramones
1977 - Leave Home
1977 - Rocket To Russia
1978 - Road To Ruin
1980 - End Of The Century
1981 - Pleasant Dreams
1983 - Subterrenean Jungle
1984 - Too Tough To Die
1986 - Animal Boy
1987 - Halfway To Sanity
1989 - Brain Drain
1992 - Mondo Bizzaro
1993 - Acid Eaters
1995 - Adios Amigos
Foto: archiv kapely
Přečteno: 385x
Komentáře
Zatím zde není žádný komentář.