Rob De LUCA (SPREAD EAGLE, UFO) - Devadesátky jsme naštěstí přežili!

spreadeagle26.webpČasově i z hlediska image patřili newyorští Spread Eagle ke glam metalové vlně, přestože jejich hudba už od debutového alba byla punkovější i metalovější než tvorba většiny formací. Kapelu spláchla vlna grunge a alternativní hudby, ale po čtvrt století se vrátila znovu a vydává už druhé post comebackové album „The Brutal Divine“. V centru dění stojí basista Rob De Luca, který v době, kdy Spread Eagle nefungovali, byl členem sestavy britské hard rockové legendy UFO. Spojil se s námi a podělil se o pár informací z kuchyně kapely, která právě vydala jeden z nejlepších materiálů své kariéry.

Nové album „The Brutal Divine“ působí mnohem sebevědoměji než „Subway To The Stars“. Bylo od začátku jasné, že se chcete vrátit blíž ke klasickému zvuku Spread Eagle?
Při skládání i nahrávání obou desek jsme si věřili. Je ale pravda, že se neustále snažíme přibližovat našemu klasickému zvuku, protože ho v sobě pořád máme.

Když se ohlédneš za „Subway To The Stars“, máte pocit, že fanoušci úplně nepochopili, kam jste s touto deskou směřovali?
Ne. Album získalo skvělé recenze, objevilo se v řadě žebříčků desek roku a jeden populární časopis ho dokonce označil za „comeback století“. A i my jako kapela ho máme stále velmi rádi.

Název „The Brutal Divine“ zní poměrně temně a ambiciózně. Co přesně vyjadřuje a jak souvisí s obsahem alba?
Je to verš ze skladby „Jail Rat“, v níž vypravěč stojí na střeše domu v New Yorku, dívá se dolů na své následovníky a popisuje je.

Tentokrát jsi nebyl jen baskytaristou, ale také producentem alba. Jak velkou kontrolu jsi měl nad výsledným zvukem?
Produkoval jsem i „Subway To The Stars“. Na podobě zvuku kapely se podílíme všichni, ale je pravda, že já se vždy snažím tlačit ho k větší tvrdosti a punkové energii.

spreadeagle2601.webp

Na albu jsou mnohem tvrdší kytary. Jak důležitý byl příchod Jommyho Puleddy pro výslednou podobu nahrávky?
Velmi důležitý. Při natáčení „Subway To The Stars“ jsme neměli správné vybavení na to, abychom pořídili tvrdě znějící kytarové album. To, co jsme měli, bylo dostačující, ale nijak výjimečné. Před nahráváním „The Brutal Divine“ jsme pořídili potřebné vintage vybavení a navíc se k nám přidal Jommy, který hraje tvrději než Ziv Shalev. S výsledkem jsme opravdu spokojení.

Některé skladby připomínají energií debut z roku 1990, aniž by zněly jako nostalgická kopie. Jak obtížné bylo najít rovnováhu mezi minulostí a současností?
Při skládání nikdy nemáme v hlavě příliš konkrétní představy. Řídíme se jen obecnými směry, jako jsou metalovost, punková energie nebo groove. Všechno ostatní pak vyplyne z upřímného psaní. „The Brutal Divine“ navíc ovlivnily čtyři roky nepřetržitého koncertování.

V recenzích se objevují názory, že „The Brutal Divine“ je album, které mělo následovat po debutu místo „Open To The Public“. Vidíš to stejně?
„Open To The Public“ je velmi muzikální album. Chápu ale, že jsme se po debutu možná vyvíjeli příliš rychle. Věci se dějí tak, jak se dít mají, a ne všechno v životě je dokonalé. Přijímáme to a jdeme dál.

Druhé album vyšlo v době nástupu grunge a v podstatě zastavilo kariéru kapely. Jak se díváš na období, kdy se hard rockové a glam metalové skupiny ocitly na vedlejší koleji?
Bylo to nesmírně těžké, matoucí a smutné období hudební historie. Jak se mohlo stát, že kapely, které lidé jeden den považovali za skvělé, byly přes noc najednou považovány za něco hrozného? Bylo to módní, povrchní a krátkozraké uvažování. Naštěstí jsme to přežili, ale mnoho jiných kapel ne.

spreadeagle2602.webp

Během let jsi spolupracoval se Sebastianem Bachem a působil jsi také v UFO. Co ti šestnáct let v UFO dalo jako muzikantovi nejvíc?
Touhu psát nadčasové písně, které vydrží a budou inspirovat i další generace.

Když jsi se připojil k UFO, překvapilo tě něco na fungování legendární kapely?
Nesnažili se stát všeobecně známou značkou. Chtěli být především skvělou fungující kapelou.

Máš zkušenosti s americkou i britskou rockovou scénou. V čem se podle tebe liší jejich mentalita?
Mám pocit, že britská klubová scéna je živější a fanoušci tam chodí na koncerty prakticky kterýkoliv den v týdnu. Když jsme ve Velké Británii, hrajeme opravdu každý den.

Ray West dnes zpívá jinak než na začátku devadesátých let. Jak jste pracovali na tom, aby jeho projev co nejlépe fungoval s novým materiálem?
Spolupracovat s Rayem je radost. Oba máme stejný cíl a myslíme i na odkaz, který po sobě chceme zanechat, takže se vždy soustředíme na kvalitu. Shodli jsme se, že „The Brutal Divine“ potřebuje ve zpěvu více ostrosti a dravosti.

spreadeagle2603.webp

Překvapilo tě, jak velký zájem panuje o kapely z konce osmdesátých a začátku devadesátých let, které byly spíše kultovními než komerčně úspěšnými jmény?
Ne. Byl to vzrušující žánr plný talentovaných muzikantů. Zájem fanoušků samozřejmě pomáhá, ale pro kultovní kapely je i dnes velmi obtížné uspět. Vyžaduje to dlouhodobou tvrdou práci, oddanost koncertování, a s přibývajícím věkem je život na turné stále náročnější.

Streamovací služby změnily hudební průmysl k nepoznání. Je pro Spread Eagle snazší dostat se k fanouškům, nebo je těžší prorazit v obrovské konkurenci?
Je to těžší. Bez pomoci influencerů se člověk snadno ztratí mezi sto dvaceti tisíci skladbami, které se každý den nahrají na internet.

Která skladba z „The Brutal Divine“ nejlépe vystihuje současné Spread Eagle?
Řekl bych „Flat Earth Vultures“, protože obsahuje od všeho něco, co nás charakterizuje - atmosféru, těžké riffy, výrazný zpěv, melodie, působivé texty, skvělé kytarové sólo i velké přechody bicích.

Zdá se, že je kapela znovu plná energie. Znamená nové album začátek delší etapy v historii Spread Eagle, nebo stále berete každý další krok spíše jako bonus?
Řekl bych, že jako bonus. Současným směrem se ubíráme už poslední čtyři roky, tedy od chvíle, kdy se k nám přidal Jommy. Nová hudba přitáhne větší pozornost, ale my jsme na cestách a koncertujeme po celý rok. Zvenčí to možná vypadá jako změna, ale pro nás je to v podstatě běžný provoz.

Jan Skala

www.spreadeagle.us

Foto: archiv kapely

Související články

Vydáno: 5. 7. 2026
Přečteno: 465x

Komentáře

Zatím zde není žádný komentář.

[ zpět nahoru ↑ ]