Marco GARAU (MAGIC OPERA, ex-DERDIAN) - Hudební trh je zavalen odpadky
Napsat úvodní odstavec rozhovoru s italským hudebníkem Marco Garauem nebylo těžké. Marco se ukázal jako velmi upřímný člověk a ve svých odpovědích se pustil do mnoha zajímavých témat, z nichž se vybíralo jedna radost, ačkoli hlavní téma vlastně vůbec veselé není. Jde o Marcův na názor na umělou inteligenci, která podle něj pomalu ale jistě zabíjí současnou hudbu. Marco se kvůli tomu dokonce rozhodl ukončit svoji hudební kariéru...
Nové album je těsně před vydáním. Jak jsi s ním spokojen?
Jde o mé dvanácté album, a i když jsem nikdy nelitoval skladatelství či hráčských výkonů, tentokrát jsem poprvé spokojený i s produkcí. Dal jsem si opravdu záležet, aby vše klaplo tak, jak má, a snad se to povedlo.
Jak těžké je vytvořit konceptuální trilogii, kde bereš inspiraci?
Je to velká výzva. Zaprvé tě čeká mnoho práce ještě před začátkem samotné tvorby alba, musíš vymyslet příběh a vybudovat chronologickou strukturu příběhů a událostí. Jsem fanoušek fantasy a zároveň moc rád tvořím, takže je to pro mě zábava, a to navzdory únavě, která se chtě nechtě dostaví. Jakmile je příběh dopsán, přichází fáze komponování, a v tu chvíli musím být opatrný ohledně aranží, zajistit koherentní provázání skladeb, textů a muziky. To je opravdu zásadní a komplexní část celého procesu.
Cítíš se při psaní hudby limitován příběhovou story?
Naopak, je to pro mě výzva a zároveň výhoda. Psaní písní založených na příběhu mi dává mnohem větší svobodu než snaha najít aktuální nebo historická témata, která už jiní umělci stokrát zpracovali. V jistém ohledu jsem si vytvořil svůj vlastní svět, a to odstraňuje obavy z kopírování něčeho, co vytvořil někdo jiný.
Na albu figuruje nový kytarista Matteo Baschiera. Co se stalo s Enricem?
Co se týká Enrica (Enrico Pistolese, Marcův bývalý spoluhráč z Derdian a kytarista prvních dvou alb Magic Opera, pozn. autora), byl ochotný nahrát i třetí album, ale neprojevoval potřebné nadšení. Věděl jsem, že by to udělal jen jako osobní laskavost. Když jsem mu ale řekl o plánovaném koncertu v Japonsku, odpověděl, že mu to nevyhovuje. Tak jsem se rozhodl najít někoho jiného, ideálně někoho, kdo by byl zapálený pro obě věci. Díky Salvatoreho (bicmen Magic Opera) návrhu jsme zvolili Mattea, který s Enricem hraje v Sick Society. Matteo je thrashový kytarista, ale dokázal, že se dokáže dobře adaptovat i na tento žánr a odvedl skvělou práci.
Ve tvé muzice můžeme najít řadu specifických poznávacích znaků. Občas dokonce zaslechnu prvky francouzského šansonu či ukrajinského folku. Kde bereš inspiraci?
Přísahám, že jsem nikdy neposlouchal žádný z těchto žánrů! Skládám písničky už od malička, vlastně od pěti let. Všichni moji učitelé hry na klavír v průběhu let ve mně vždycky rozpoznali zvláštní talent pro komponování, i když jsem technicky vzato nikdy nebyl nejlepší žák. Nemůžu říct, že mě inspirovalo něco konkrétního, protože moje mysl vždycky vytvářela melodie většinou nevědomě, bez ohledu na žánr. Znáte mě jen díky power metalu, ale mám desítky a desítky písní napsaných v úplně jiných stylech.
Jak ses dal dohromady se zpěvákem Antonem Darussem?
Když jsem s projektem začínal, zpočátku jsem spolupracoval s jiným zpěvákem, ale ten od toho ustoupil. Antona jsem znal, byl jsem fanouškem jeho kapely Wings of Destiny, tak jsem se rozhodl ho kontaktovat. Neznal mě a nejprve řekl, že nemá čas. Přesto jsem mu zaslal dema písní. Od té chvíle se do mého psaní doslova zamiloval. Anton je sám o sobě úžasný skladatel a také skvělý hudebník. Ukázalo se, že jsme na 100 % kompatibilní, částečně proto, že na rozdíl od zpěváků, se kterými jsem dříve spolupracoval, měl solidní hudební zázemí ze studia hry na klavír a další nástroje. Nejvíc mě ale imponuje jeho pokora. To je docela vzácná vlastnost, zvlášť u zpěváků!
Co ostatní hráči, přispěl někdo svým vlastním nápadem?
Nové album by mělo být zároveň poslední. Byl to záměr od začátku, nebo k tomu existují jiné důvody?
Když přišlo na koncept, původně jsem plánoval trilogii a chtěl jsem se vyhnout tomu, aby se z ní stal nekonečný příběh, jak to dělají některé kapely, které přidávají kapitoly o několik let později, např. Derdian s "New Era Part 4". V určitém okamžiku jsem dokonce uvažoval o vytvoření spin-offu spojeného s touto ságou, ale zasazeného do dřívější doby, jak to dělá mnoho autorů. Ale bohužel jsem si ve svých čtyřiceti sedmi letech uvědomil, že se všechno stalo mnohem těžší, a to jak časově, tak finančně. Nemám fyzickou energii, kterou jsem míval, a vzhledem ke specifikám současného trhu, na který cílím, prostě nemá smysl v tom pokračovat.
Můžeš být konkrétnější?
Před šesti lety, když jsem s tímto projektem začínal, byla čísla úplně jiná. Teď drasticky klesla. Těch pár lidí, kteří mě podporují, a jsem jim za to neuvěřitelně vděčný, jsou v podstatě stejní jako na začátku. Moje fanouškovská základna se nijak nerozrostla, vlastně naopak, došlo k výraznému poklesu. Myslím, že je to hlavně kvůli tomu, jak povrchní se stali noví potenciální posluchači a protože trh je zaplaven odpadky, které často používají umělou inteligenci, jež jen krade pozornost projektům, jako je ten můj, a snižují celkovou kvalitu hudby. Abych uvedl příklad, týden po vydání singlu jsem za použití totožných strategií dosáhl čísel, která jsou nejméně desetkrát nižší než u vydání tehdejšího singlu. To ukazuje, jak moc se situace zhoršila. Jasně, mohu pochybovat, zda je moje hudba tak lákavá, jak jsem si myslel, ale upřímně věřím, že hlavním problémem je vůbec se k posluchači dostat.
Abych byl upřímný, nedokážu si představit, že bych od tebe už neuslyšel žádnou hudbu. Jaké máš plány do budoucna?
Momentálně je mým jediným plánem dokončit toto dobrodružství a udělat si trochu času pro sebe. Produkce takového množství hudby měla za následek, že jsem neměl žádný soukromý život. Myslím, že je čas si ho trochu užít.
Už jsi zmínil, že plánujete živé koncerty v Tokiu. Bude to první a zároveň poslední živá show v existenci kapely. Jsi z toho nadšený? A proč padla volba na Japonsko?
Nejsem si jistý, jestli jsem z toho víc nadšený nebo smutný. Ale myslím, že kdyby to mělo někde skončit, Japonsko je to pravé místo. Japonsko pro mě tolik znamenalo. Vlastně to bude moje čtvrté hraní tam a pokaždé to bylo speciální. Na těch lidech a v té kultuře je něco speciálního, jakýsi druh extrémní vděčnosti, který je v podstatě nemožné najít jinde.
Co pro tebe projekt Magic Opera znamenal? A opravdu není šance, že by ses k němu ještě někdy vrátit?
Projekt byl hlavně možností projevit moji uměleckou stránku, kterou jsem dříve projevit nemohl. Nejsem někdo, kdo snadno znovu otevře kapitolu, jakmile ji uzavře, ale také nechci zamykat dveře. Určitě pro mě bude velmi těžké se vrátit, protože by se muselo změnit tolik věcí, a zejména hudební trh a zavést přísná pravidla pro používání umělé inteligence v umění. Takže to vidím jako dost nepravděpodobné. Ale uvidíme, co se stane...
Foto: archiv kapely
Přečteno: 959x
Komentáře
:-) Jistě, díky :-)
nebylo mysleno v prvni odstavci "umelou inteligenci", ne umeleckou? :-)
Tak vždycky je fajn zjistit, že nás sledují kultivovaní čtenáři, kteří se nebojí upozornit na svoji inteligenci :)
Kolovrátková pi*ovina...
Mluví o odpadu a přesně tak genericky zní i ta jeho díla.