RHAPSODY - Symphony Of Enchanted Lands II - The Dark Secret

Byly to příjemné časy pro všechny bytosti na Zemi, ale osud rozhodl, že temné proroctví rytíře démonů tento klid ukončí, poznamenaje jejich životy navždy …

Rhapsody tímto albem vstoupili do druhé kapitoly svého života. Ta se vyznačuje příklonem k větší bombastičnosti, ale také bohužel narůstajícím nedostatkem nápadů a pozvolnou hudební degenerací. ..více

[recenze]

[24.09.2015]

[Hermes]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

EXCELSIS - Tod U Vergäutig

Kdepak že ty časy jsou, kdy se švýcarští Excelsis proháněli s Kurtem z Koppigenu po power metalových pláních. Pravda, on už ten jejich power metal byl značně svérázný, především díky specifickému neohebnému vokálu Münggu Beyelera. A ta svéráznost helvéťanům zůstala i ve chvíli, kdy do jejich tvorby začaly stále výrazněji prosakovat folkové pramínky. No, zůstala. Hlasivky páně Beyelera z té svojí medvědí neohrabanosti a zachumlanosti neuhnuly ani o píď, ..více

[recenze]

[23.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

KEITH RICHARDS - Crosseyed Heart

Byl 18. prosinec roku 1943. Na Pražském hradě seděl Emil Hácha, Rus už sice hnal Němce na západ, ale o konci Třetí říše mohl uvažovat zatím jen dobře střelený fantasta. Nad Dartfordem v kentském hrabství v Anglii duněly těžké bombardéry, naplněné ničivou municí, když se ten den poprvé o slovo v Livingstone Hospital přihlásil jistý Keith Richards. Člověk, který měl v budoucích letech znamenat ve světě hudby to stejné, jako v té době třeba Glenn Miller se svým orchestrem. ..více

[recenze]

[23.09.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

BLACKMORE´S NIGHT - All Our Yesterdays

Novinka „All Our Yesterdays“ od Blackmore´s Night přichází tak nějak potichu. Nebo spíše lépe řečeno, zastínily ji zprávy o tom, že legendární kytarista Ritchie Blackmore plánuje návrat k hardrockové hudbě, která mu zajistila nesmrtelnost prostřednictvím kapel Deep Purple a Rainbow, jejichž základním pilířem byl dlouhá léta. To se samozřejmě každému z jeho fanoušků rázem zvýší tep a radostí rozšíří zorničky a nějaké zprávy o novince Blackmore´s Night jsou jaksi podružné..více

[recenze]

[22.09.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

BRING ME THE HORIZON - That´s The Spirit

Kapelní vývoj byl, je a bude vždy předmětem divokých spekulací a diskuzí. Je dobře, že se kapela vyvíjí a experimentuje nebo je nejlepší cestou hrát 40 let tu samou píseň, když to fanoušky evidentně baví? Těžko říct, po zkušenostech s Metallicou z 90. let nebo s Linkin Park pět let zpátky je jasné, že z metalových kořenů může vzejít i mainstreamová hudba, která baví široké publikum napříč žánrovým spektrem...více

[recenze]

[22.09.2015]

[Radek Neuman]

[28 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]

AMORPHIS - Under The Red Cloud

Amorphis není třeba nijak zvlášť představovat. Vždyť jsou už více než dvacet let na scéně a album, které právě vychází, je jejich dvanácté. U „Under The Red Cloud“ se může nabízet hned několik otázek. Jsou Amorphis jiní nebo se nezměnili? Nevkrádá se do jejich tvorby stále více vyčpělost a vykrádání sebe sama?

Amorphis jsou stále stejní, přesto je tahle deska jasně rozpoznatelná mezi ostatními...více

[recenze]

[21.09.2015]

[Tomáš Marton]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

LOTHLÖRYEN - Principles Of A Past Tomorrow

Brazilští příznivci Tolkiena Lothlöryen nenechali ještě ani pořádně vychladnout loňské album „Some Ways Back Some More“ a už jsou tady s novinkou. Je to vůbec poprvé, co tihle proplétači folkových, progových a power metalových provázků spěchali do studia takhle rychle. A jak je vidět, ono je to trochu dvojsečné. U některých songů si říkáte, že když z nich takhle nápadité kousky padají jak na běžícím pásu, proč s vydáním nového alba otálet. ..více

[recenze]

[21.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

DEVIL CITY ANGELS - Devil City Angels

Kytarista Tracii Guns toho za poslední dobu více namluvil, na facebooku se spíš předvádí, kolik toho jakým různým způsobem vyhulí a začíná vypadat jako bezdomovec. Bubeník Rikki Rockett zase působí jako hlásná trouba současných (pokud se tedy o nějaké současných aktivitách hovořit dá) Poison, kdy si stěžuje, že frontman Bret Michaels se zbytkem kapely komunikuje na nulové úrovni. Možná proto také loni překvapil singl „All My People“, ..více

[recenze]

[20.09.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

SHIZARU - Shut Up And Smile

Jak se ty časy mění. Dřív, kdysi dávno, než se kapela dobrala k nějaké poslouchatelné a aspoň o něčem vypovídající nahrávce, musela mít za sebou obvykle už slušnou brázdu na koncertních pódiích. Na příkladu rokycanských Shizaru lze jasně prezentovat, že s moderními technologiemi nic takového už není třeba. Shizaru totiž své debutové EP „Shut Up And Smile“ vydali ještě dřív, než vůbec na pódium vylezli. ..více

[recenze]

[19.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

NIHILISTIC ATTEMPT – Pekelné Legie

Domácí thrash/black metalová úderka Nihilistic Attempt z Uničova svým druhým albem „Pekelné Legie“ po třech letech nejen navazuje na debut "+1110+", ale nabízí i řadu novinek. Tou nejvýraznější je využití hned tří vokálů. Blackové chrlení Zuzky alias LadyManiac (která se zároveň stala dvorním skladatelem kapely) dodalo novému materiálu na syrovosti, razanci a trochu i na originalitě, vždyť blackmetalových zpěvaček není tak zas mnoho. ..více

[recenze]

[19.09.2015]

[Jiří Rogner Hylmar]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

SLAYER - Repentless

Když se v roce 2013 Jeff Hanneman odebral na „jih nebe“ a Dave Lombardo se od grupy opět vzdálil, fanouškovská základna jedné z největších thrashových kapel světa se rozdělila na dva tábory. První z nich (a jedná se hlavně o tvrdé fanouškovské jádro) začala hlásat, že se Slayery je konec a (především) Jeff Hanneman je nenahraditelným. Druhý tábor se kloní k názoru, že Slayer = (především) Kerry King a Tom Araya a je v podstatě putna, kdo s nimi bude hrát na zbývajících postech. ..více

[recenze]

[18.09.2015]

[Radek Neuman]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

SYSTEM OF A DOWN - Hypnotize

22. listopadu 2005 je datum prozatím posledního alba této arménské čtveřice, která pobláznila celý svět svou specifickou muzikou balancující mezi metalem a orientální hudbou. Na rozdíl od „Mezmerize“ se nenavnadíme žádným intrem a jedeme pěkně zostra skladbou „Attack“. John Dolmayan opět předvádí své umění a nezastaví se snad celé album. Growly zde vymizely již úplně, Serj zde už naplno nasazuje svého „kozla“ a „vymektává“ určité pasáže...více

[recenze]

[17.09.2015]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

RHAPSODY - Power Of The Dragonflame

V Algalordu, městě Bohů, se díky hrůznému vývoji událostí sešla rada starších a urychleně bylo rozhodnuto o okamžité mobilizaci všech bojeschopných armád, která zabrala čtvrt roku a do jejichž čela se postavil sám Ledový bojovník. Velmi záhy došlo k útoku tří armád, a to Akronových démonů, Dargorových rytířů smrti a Královniných nemrtvých. Po vypuknutí bojů se Bojovník rychle probil až k samotnému Dargorovi, kterého porazil, ale ušetřil jeho život. ..více

[recenze]

[17.09.2015]

[Hermes]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

STRATOVARIUS - Eternal

To jsou věci, to jsou věci. Stratovarius je tady s jubilejní patnáctou studiovkou, která přináší zcela nečekaný obsah. Legendární Finové se totiž vracejí ke svému nejslavnějšímu období, v němž hrál dominantní roli skladatelský génius Timo Tolkki. To je skutečnost, jež musí zákonitě vyvolat lavinu reakcí, od těch jásavě pozitivních až po zklamané a znechucené. K první skupině bude zcela logicky patřit konzervativní jádro fanoušků, kterým zoufale scházely sentimentální a velkolepé melodie...více

[recenze]

[16.09.2015]

[Petr Štěpnička]

[24 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

MYON - VitalWorks

Finští Myon nikdy nikam moc nespěchali a téměř pravidelně vydávali svá alba s tříletým odstupem. Jen pauzu u toho aktuálně vydaného natáhli téměř trojnásobně. Během osmiletého studiového albového nicnedělání u nich došlo k výraznému urychlení procesu stárnutí. Jejich „Vitalworks“ (vzhledem k obsahu je tenhle název docela srandovní) totiž kapelu představuje s tváří až přehnaně rozměklou..více

[recenze]

[16.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]

A.C.O.D - II The Maelstrom

Rok se sešel s rokem a máme tu další nahrávku od A.c.o.D. Vloni to bylo EP „Another Path“, letos už plnohodnotné album „II The Maelstrom“. Sami říkají, že hrají „blended“ metal (míchaný metal) a já dodám, že jde především o mix deathu a thrashe. Minulé EP mne nadchlo a v recenzi jsem psal, že pokud se jim takhle povede i dlouhohrající deska, mohou se dostat mezi metalovou první ligu… Tak tedy – tohle ještě musí počkat. Přitom zkušenosti už mají..více

[recenze]

[15.09.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MIKE TRAMP - Nomad

Už to tak vypadá, že kapitola White Lion se uzavřela. Na Wikipedii totiž přibyl údaj, že se tahle kapela rozpadla v roce 2010 a sám frontman Mike Tramp odpovídá na dotazy ohledně ještě nějakého alba této kapely v nejlepším případě rozpačitým pokrčením ramen a věnuje se spíše své sólové kariéře. Popravdě řečeno, nějak si jej dnes už v řadách White Lion nedovedu představit bez toho, aby to byla trochu křeč a přetvářka...více

[recenze]

[15.09.2015]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]