RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

RED DRAGON CARTEL - Red Dragon Cartel


Možná se dnes osmapadesátiletý Jake E. Lee bude zdát v přehledu Ozzyho kytaristů vedle Randyho Rhoadse a Zakka Wyldea tím méně důležitým, ovšem to by byla velká křivda. Je sice pravda, že u Madmana působil v letech, kdy byl principál asi nejvíce vláčen svou alkoholovou a drogovou závislostí a desky „Bark At The Moon“ a „The Ultimate Sin“ jsou dnes (asi neprávem) řazeny za takové monolity jako „Blizzard Of Ozz“, „No More Tears“ a „Ozzmosis“, ale za to Lee přece nemůže. A postupem let jeho jméno zapadlo. ..více

[recenze]

[04.03.2014]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


DARKYRA BLACK - Dragon Tears


Darkyra Black je mladá zpěvačka z Austrálie, což je poměrně exotická destinace pro cokoliv, co má něco společného s gotikou. „Dragon Tears“ je jejím debutem a jedná se o koncepční příběh založený na gotickém výkladu příběhů o gejše, končící tragédií. Láska, ztráta, chtíč, zrada a pomsta. Hudba Darkyry Black se pohybuje na pomezí rocku a metalu. Respektive není příliš tvrdá, ale na druhou stranu se nejedná o podbízivou líbeznost, jakou produkuje spousta evropských kapel s dívkou u mikrofonu. ..více

[recenze]

[03.03.2014]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


TWINS CREW - The Northern Crusade


Jé, Hammerfall, týjo, Stratovarius, nekecej, Helloween, no super, Stormwitch, Iron Maiden tady nemůže chybět…! Nene, neposlouchám žádnou výběrovku toho nejlepšího, co kdy v melodickém metalu vzniklo. Tohle je loňská novinka stockholmských Twins Crew. A pro všechny ty, kterým vadí víc než okatá inspirace u slavnějších kolegů, doporučuji rovnou skočit na bodové hodnocení, odečíst nejméně čtyři – pět bodů a fofrem překliknout jinam. ..více

[recenze]

[03.03.2014]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


RAMCHAT - Bes


Jméno Hirax bylo léta nerozlučně spojené se slovenskou black/death (zjednodušeně řečeno) kapelou Lunatic Gods, i když barevné výlety k punkovému Editoru, či k poetickému Nothing dávali jasně najevo, že stylové škatulky nejsou to, čím by se Hirax nechával zbytečně svazovat. Na začátku loňského roku dal Lunaticům tento kytarista nečekaně vale. Bylo jen otázkou času (a stylu), kdy o sobě dá znovu vědět. První zprávy o kapele Ramchat proskočily jen pár měsíců po jeho odchodu, loňský podzim již byly..více

[recenze]

[01.03.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


MALICE IN WONDERLAND - The Royal Brigade


Norové Malice In Wonderland se svou stejnojmennou debutovou deskou vpluli na scénu jako celkem průměrně znějící gothic rocková kapela s podmanivým vtíravým vokálem. Ačkoliv měla tehdy kapela našlápnuto dobrým směrem, po prvotině se na dlouhou dobu odmlčela, aby po osmi letech přišla s nástupcem, nesoucím jméno „The Royal Brigade“, o poznání originálnějším a vyspělejším, přesto neztrácejícím temnější atmosféru...více

[recenze]

[28.02.2014]

[Veronika]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


EDEN´S CURSE - Symphony Of Sin


Když už se jednou jmenujete Eden a vaše kapela Eden´s Curse, co asi tak mají dělat pozůstalí členové s tímhle názvem, když z kapely odejdete? A co hůř, co s tím mají dělat, když jste výrazným identifikátorem, hodně přitažlivě hulákajícím do mikrofonu? Eden´s Curse to udělali jednoduše – po odchodu zpěváka Michaela Edena si (z historického hlediska) trošku zavádějící název ponechali a dali se do hledání zpěváka. Původně odlovený Marco Sandron byl záhy vyměněn Nikolou Mijicem (a aby personálním změny byly kompletní..více

[recenze]

[27.02.2014]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


ANDI DERIS AND THE BAD BANKERS – Million Dollar Haircuts on Ten Cent Heads


Skoro se tomu nechce věřit, že od poslední sólovky frontmana Helloween „Done By Mirrors“ uplynulo už celých 14 let. S původní sestavou jeho sólové kapely ale nemá to současné složení absolutně nic společného. Tentokrát si k sobě Andi ve svém současném bydlišti na Tenerife našel mladé talenty mezi 19 a 22 lety a je celkem jedno, že na desce v podstatě působí jenom jako nájemní hráči, protože celý skladatelský proces byl pouze na zpěvákových bedrech. Výsledkem je neskutečně pohodové rockové album..více

[recenze]

[26.02.2014]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


VAN CANTO - Dawn Of The Brave


Asi jen naprostý bloud by mohl čekat, že by někdy němečtí Van Canto nějak zásadně přehazovali stylovou výhybku. Koneckonců, ve svém oboru jsou jedineční, ani osm let od doby jejich vzniku a úspěšného „vynálezu“ unikátního Rakkatakka hudrování se nenašel žádný plagiátor, který by stál za povšimnutí. Jenže ta jedinečnost s sebou nese i jedno nebezpečí. Totiž to, že se jejich matrice dřív nebo později může ošoupat, neb se není prakticky kam posunout. ..více

[recenze]

[25.02.2014]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


THE ANGELS - Talk The Talk


Ono to s The Angels bylo vždycky těžké. Když v roce 1976 tihle Australané debutovali s eponymní deskou, byli to prostě The Angels. Když ale o dva roky později přišli se svým pravděpodobně nejznámějším albem "Face To Face", už z nich byli Angel City, aby se pak zase vrátili ke svému původnímu názvu. Postupem let si pak říkali jak The Angels, tak Angel City nebo dokonce The Angels From Angel City. Prostě tak, aby posluchač v tom měl dokonalý guláš. Na názvu se ustálili až v roce 2008, kdy se vrátili na scénu po osmileté pauze. S původním zpěvákem Docem Neesonem, který byl ovšem ..více

[recenze]

[24.02.2014]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


REARTH - For My Dreams I Fall


Pro charakteristiku toho, co nabízí na svém debutovém albu „For My Dream I Fall“ italská parta rEearth asi nejlépe poslouží (byť to ani zdaleka neodráží plný rozsah dění) úryvek z jejich oficiální biografie. Fabio Tomasino a Simone Paoloni, dvojice hrající společně v thrashmetalové kapele, se rozhodla začít s osobitějším projektem, míchajícím rozdílné hudební styly jako prog/rock, prog/metal, thrash metal, flamenco. A věřte tomu, že za skoro hodinu a čtvrt se toho dá namíchat až neskutečná hromada...více

[recenze]

[22.02.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


PRIMAL FEAR - Delivering The Black


Němečtí Primal Fear jsou již mnoho let považováni za heavy metalovou jistotu. Precizní hudební a vokální výkony a slušná várka hitů, které musí potěšit každého milovníka melodického metalu. Kapela navíc v pravidelných intervalech servíruje studiové desky a její koncerty v rámci žánru patří k těm nejlepším.

Pozorní posluchači se však již několik let shodují nad tím, že se kapela bohužel nikam nevyvíjí a každá nová placka ..více

[recenze]

[21.02.2014]

[František Šafr]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


L.A. GUNS - Tales From The Strip


„Možná si někdo může myslet, že neumím nic jiného, než zpívat v L.A. Guns, ale to je blbost. Pokud deska „Waking The Dead“ nebude úspěšná, půjdu se věnovat něčemu jinému“, velkohubě prohlásil Phil Lewis někdy v roce 2002 do tisku. Ale takových keců známe. „Z turné se nevrátíme, dokud „Vicious Circle“ nebude platinové…“ atd. Tenkrát na to turné ani nedošlo. A ani „Waking The Dead“ si nemohlo přičíst nějaké stotisícové (o těch milionových si Pistolníci mohli nechat jen zdát…) prodeje. ..více

[recenze]

[20.02.2014]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]


HOUSTON - II


Všechno tu už kdysi bylo. A většina z toho se dřív nebo později zase ve všemožných formách vrací. Pokud jste příznivci klasického osmdesátkového rocku, orientovaného na dospělé (AOR), zastáváte jeho nejčistší formu bez jakýchkoliv chuťových přísad a přitom s nostalgií vzpomínáte na léta dávno minulá, je tu pro vás švédská kapela Houston (neplést s taliánama - s vykřičníkem na konci -Houston!), která na svém druhém albu, lakonicky nazvaném „II“ (stejně jako na tom prvním), tuhle dobu křísí s úsilím..více

[recenze]

[19.02.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


STUD - Out Of The Darkness


Tohle je příběh jak ze žurnálu. Čtveřice muzikantů z finských Helsinek založila v roce 1986 kapelu Stud. Kapele se v tamních podmínkách celkem dařilo (došlo třeba na účast ve finále soutěže Finland´s Rock Championship) a na konci osmdesátých let dospěli Stud až ke snaze nahrát desku. Díky rozdílným názorům s nahrávací společností však tato snaha nenašla svého naplnění. Rovné čtvrtstoletí od vzniku kapely se ta čtyřka, která Stud zakládala, potkala znovu. Tentokrát tu přípravu desky zbytečně neodkládala, ..více

[recenze]

[18.02.2014]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


WATAIN - The Wild Hunt


Chceme-li pořádně pochopit hudbu kapely Watain, musíme si pořádně zopakovat celou blackmetalovou historii. Členové Watain mohou první jízdu mistra Quorthona na pekelných kolejích pamatovat jako děti předškolního věku, a v době, kdy šílenství kolem Satanových žhářů začátkem devadesátých let bylo na samém vrcholu, oni stáli na pokraji puberty, poprvé vzali nástroje do rukou a s beďary po ksichtě zkoušeli první dvojhmaty. ..více

[recenze]

[17.02.2014]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


NORTHERN PLAGUE - Manifesto


Když se na nějakém výrobku dočtete, že zemí původu je Polsko, asi nebudete zrovna nadšení. Pokud se k vám ale dostane death metalová nahrávka od našich severních sousedů, už to budete brát úplně jinak.

Vader, Hate, Decapitated a v čele Behemoth. To jsou dobře známá jména. A rovnou řeknu, že Northern Plague jsou s nimi hodně spřízněni, nicméně nejsou to žádní příživníci na slavnějších kapelách. Sází na urputnost a technickou vyspělost. ..více

[recenze]

[16.02.2014]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


HELL OF A RIDE - Fast As Lightning


Letmý pohled na debutovou nahrávku francouzských Hell Of A Ride „Fast As Lightning“ (tedy alespoň na její deluxe edition) vyvolává zdání, že si kluci připravili pěkně rozsáhlou nálož. Playlist totiž čítá patnáct položek a promo materiály slibují i koncepční zápletku. Pravda je taková, že „Fast As Lightning“ tvoří tři atmosférická intra, jedna lehce prodebatovaná instrumentálka, čtyři nekomplikované fláky, to vše týkající se jistého Johna „Mad Doga“, a sedm stop (a to je právě ten deluxe přílepek, ve většině případů již známý ..více

[recenze]

[15.02.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Listování : << < 365 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.27244 sekund.