RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

ŠKWOR - Sliby & lži


Otázka stojí jasně: Může kapela jako Škwor vůbec nečím překvapit? Spolek, který se řadí mezi Alkeholy, Harleje, Dogy a snad i Kabáty, musí mít pečlivě danou svou vlastní linii a kdyby z ní uhnul, vzalo by ho jeho vesnické publikum vidlemi. To ví naprosto každý. A samozřejmě to ví i kapela Škwor, která přichází se svou už sedmou studiovou (když nepočítám nulté album „May Day“) deskou, kterou nazvala „Sliby & lži“. Tady by mohla recenze skončit...více

[recenze]

[26.11.2013]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]


EVILE - Skull


Thrash metal zažívá v posledních letech svou renezanci. Nejen, že slavná jména vydávají skvělá alba a téměř zapomenuté kapely obnovily svou činnost, především se ale objevily zcela nové skupiny, mladá krev, která pozvedá prapor žánru.

A mezi ty nové tváře patří i Evile. Rovnou musím říct, že se poměrně brzo vyšvihli do naprosté špičky. Čtvrtý zásek do jejich diskografie je ukázkou toho, že i když si hodně berete ze svých vzorů, můžete k tomu přidat svou vlastní invenci a vznikne skvělé dílo...více

[recenze]

[25.11.2013]

[Tomáš Marton]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


PSILOCYBE LARVAE - The Labyrinth Of Penumbra


Skupina Psilocybe Larvae vznikla již v roce 1996 ve městě Vyborg (Rusko). Už od počátku se věnovali melodickému dark/death metalu. Novinka „The Labyrinth Of Penumbra“ je čtvrtým zářezem do diskografie. Jejich muzika je bohatá na nápady a nové album je jimi doslova naplněno. Už úvodní kus „Soul Trekking“ jasně dává najevo, že i když se nejedná o známé jméno, hraje kapela, co to umí...více

[recenze]

[25.11.2013]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


TYLA J. PALLAS - Devils Supper (Electric Sitting)


Se zpožděním, ale přece, tu máme druhý díl „Devil´s Supper“, dvojalba, které přichystal frontman kultovních britských šraml rockerů Dogs D´Amour, Tyla. Jak už jsem poznamenal v recenzi na akustickou část dvojdíla, Tyla je v posledních době nebývale čilý a už teď se mluví o comebacku Dogs D´Amour i na studiové bázi a to dokonce v sestavě, která má na svědomí pravděpodobně nejlepší album „The Dynamite Jet Saloon“. Ale to předjímáme věci, které buď přijdou, nebo ne. ..více

[recenze]

[24.11.2013]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


IRON KINGDOM - Curse Of The Voodoo Queen


Téměř na den přesně, kdy do redakce dorazilo debutové album kapely Iron Kingdom, nazvané „Curse Of The Voodoo Queen“, vydali tihle Kanaďané už svojí druhou desku. A neb už od doručení uběhl taky nějaký pátek, dovolím si zabít dvě mouchy jednou ranou a určitou vzpomínkou na budoucnost naznačit, zda se Iron Kingdom podařilo z prokletí voodoo královny vysvobodit. Po pravdě řečeno, ono totiž první kolo těhle mlaďáků naznačilo hodně slušný potenciál, který však potřeboval trochu usměrnit. ..více

[recenze]

[23.11.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


DREGEN - Dregen


Jméno kytaristy Dregena má zvuk. Z floutka, ládujícího se v devadesátých letech kokainem, je dnes respektovaný kytarista, který už něco dokázal. Byl u pionýrských začátků průkopníků severského špinavého rock n´rollu The Hellacopters, se svými domovskými Backyard Babies nahrál šest silných desek, odjel koncerty po boku svých velkých oblíbenců Mötley Crüe, a když ikona světového glampunku, někdejší zpěvák Hanoi Rocks Michael Monroe hledal náhradu za odpadlého kytaristu Gingera,..více

[recenze]

[22.11.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


METAL CHURCH - Generation Nothing


Kromě osoby Kurdta Vanderhoofa dnes nemá současná sestava Metal Church s jejich průkopnickou minulostí osmdesátých let nic společného. I Vanderhoof, ač působil stále jako skladatel, za sebe do hry s klasickou deskou „Blessing In Disguise“ poslal kytaristu Johna Marshalla, který v budoucnu proslul tím, že na turné k metallicovské "Černé desce" převzal kytarové party zraněného Jamese Hetfielda. Dnes Metal Church nemají personálně nic společného s minulostí, hudebně ovšem rozhodně ano...více

[recenze]

[22.11.2013]

[Jan Skala]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


RUNNING WILD - Resilient


Praštit si do Running Wild se v posledních, dejme tomu, patnácti letech, stala jakási kratochvíle hudebních publicistů. A nebudeme si nalhávat, že neprávem. Podle názoru řady fanoušků nahrála tahle kapela své poslední dobré album v roce 1994 (s čímž souhlasím i já) a od té doby působí tu více, tu méně směšně. Kasparek s příchodem ještě jakžtakž zkousnutelných desek „Masquerade“ a „The Rivalry“ jaksi ztratil schopnost psát..více

[recenze]

[21.11.2013]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


SCORPIONS - Face The Heat


Jen málokdo schytal od členů kapely tolik negativních reakcí, jako jejich dlouholetý basák Francis Buchholz. Co se vlastně stalo? Dodneška přesně nevíme, tvrdil sice před lety Matthias Jabs, ale podle dostupných zpráv za vším stály peníze, které se vinou manažera kutálely kdovíkam, a když tenhle „odklonitel“ dostal padáka, tak jeho kámoš Buchholz se sbalil s ním (samozřejmě, že vzduchem létaly i nějaké soudní žaloby…). Náhradu Scorpions našli v Ralphu Rieckermannovi, který (jak je u Scorpions dobrým zvykem) ..více

[recenze]

[21.11.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


ASKING ALEXANDRIA - From Death To Destiny


Asi už každý ví, že britští Asking Alexandria nejsou ta metalcoreová mlátička, jako v dobách plnohodnotného debutu „Stand Up And Scream“, ale že postupem let se z kdysi vcelku monotónní breakdown mašiny stala univerzálnější rocková kapela. Ta čerpá ze zlatého fondu této hudby, čili z osmdesátých let, ovšem všechno hraje po svém, když nezapomíná na své kořeny (ty leží až v daleké Dubaji) a samozřejmě nerezignovala na hutný moderní zvuk. Změna byla patrná už před lety, ..více

[recenze]

[20.11.2013]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


MASTERCASTLE - On Fire


Byť od vydání čtvrtého alba italských power melodiků Mastercastle už uplynul nějaký ten pátek, nedá mi to ho lehce nepřipomenout. A to z jednoho prostého důvodu. Mastercastle mi s albem „On Fire“ udělali radost. Pokud jsem o jejich minulé desce tvrdil, že mi dala přesně to, co jsem od ní očekával (což bylo potěšující), tak s novinkou bych si dovolil zajít do pozitivna o kousek dál. Vezměme to odzadu...více

[recenze]

[19.11.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DARK MAN SHADOW - Victims Of Negligence


Zpočátku mě strašil dosti undergroundový obal tohoto alba a absolutní neznámost jména kapely. Přitom Dark Man Shadow existují už patnáct let a mají na kontě dvě desky. Ty jsou však pěkně vousaté (poslední v roce 2003). A jakou muzikou se prezentují?

Už první skladba „Repayment for Committed Injustice“ obsahuje vše, o čem DMS jsou. Atmosférický black metal, silně vázaný na gothic metal druhé poloviny devadesátých let...více

[recenze]

[18.11.2013]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BILLION DOLLAR BABIES - House Of Dreams Pt. 1


V roce 2011 s albem „Die For Diamonds“, který poháněly hity „Key To My Heart“ a „Highest Mountain“, to vypadalo, že Billion Dollar Babies mají našlápnuto na podobnou kariéru jako Reckless Love. Jenže zatímco Reckless Love pečlivě vybrušují svůj styl a na kontě už mají tři skutečně vynikající alba, Billion Dollar Babies zůstali až překvapivě nečinní. Vypadalo to na velkou kariéru, teď ovšem nad nimi visí otazník. ..více

[recenze]

[16.11.2013]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


SEPULTURA - The Mediator Between Head And Hands Must Be The Heart


Co všechno ztratila Sepultura odchodem Maxe Cavalery je už předmět pro rockové historiky. Tu epizodu z druhé poloviny devadesátých let známe každý. Sepultura patřila tehdy mezi nejprominentnější rock/metalové kapely, za desku „Roots“ získávala platinová alba po celém světě, ovšem jako blesk z čistého nebe přišel rozkol, který vedl Maxe, aby si založil svou kapelu Soulfy. Zbylá trojice Andreas Kisser (kytara), Paulo Jr. (baskytara)..více

[recenze]

[15.11.2013]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


ALMAH - Unfold


Skladatel, producent a hlavně zpěvák, který před lety vystřídal na postu pěvce Andrého Matose v nejznámější brazilské melodické kapele Angra, to je Edu Falaschi. Ten si v roce 2006 založil vlastní, tehdy ještě projekt Almah, ve kterém chtěl realizovat své osobní nápady a zpívat v polohách sobě vlastním. Pávě díky tomu, že už nedokázal uzpívat vysoké tóny, které byly pro Angru tolik příznačné, nakonec tuto fenomenální formaci nadobro opustil, a z projektu Almah (na jehož prvotině se přičinili..více

[recenze]

[15.11.2013]

[Veronika]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


SCORPIONS - Crazy World


To pískání snad znají i domorodci v deštných pralesech… Motiv, který obletěl celý svět a stal se symbolem jedné z významných politických událostí dvacátého století, znamenal pro Scorpions jejich největší (neříkám, že nejlepší) hit, který kdy vypustili. A je vlastně i symbolem toho, co všechno se může stát, když jste ve správnou dobu na správném místě. Album „Crazy World“ tak sice zdánlivě může stát ve stínu balady „Wind Of Change“, ale tenhle pohled je hodně zavádějící. Na desce (i v zákulisí) se dělo daleko víc zajímavých..více

[recenze]

[14.11.2013]

[Savapip]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MANIC STREET PREACHERS - Rewind The Film


„Já zpátky si dám tenhle film…“ zpívá v jednom ze svých nesčetných hitů Karel Gott. A podobně své album pojmenovali i druhdy pionýři britského alternativního punk rocku Manic Street Preachers. A ejhle! Oni dnes toho Gotta i připomínají. Ne, Manic Street Preachers nejsou už dávno tou buřičskou kapelou.,jako v dobách explozivního debutu „Generation Terrorists“, kdy zpěvák James Dean Bradfield hecoval svým skandováním: Repeat After Me, Fuck Queen And Country davy po celé Británii a ony mu zobaly z rukou...více

[recenze]

[13.11.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << < 372 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.27975 sekund.