RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

BRATRSTVO LUNY – Goethit


BRATRSTVO LUNY mají rádi XIII. STOLETÍ. To není žádné tajemství. Ostatně sama kapela to otevřeně přiznává. Jenomže silná dávka inspirace je podle mě tím největším zádrhelem jejich dosavadní tvorby. Je sice cítit, že se oproti debutu kluci na „Goethit“ snaží z mocného stínu „třináctek“ vymanit, ale najít vlastní tvář se zdá až moc těžké. Některé skladby zní poměrně dost slušně a nedají se jim upřít jasné hitové ambice...více

[recenze]

[15.01.2010]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


HELLOWEEN - Walls Of Jericho


Znepokojující atmosféra hrozivě znějících fanfár uvádí na metalovou scénu nejen toto debutové album, ale i kapelu, která si přes sebevědomou pompéznost intra „Walls Of Jericho“ nemůže být ani náhodou vědoma neskutečně pozitivního ohlasu, který bude ve velmi brzké době následovat a který se začal odvíjet právě s touto deskou. Ohlasu, jenž se postupem času změní v nedobytný kultovní status a který s minimálními výkyvy přetrvá až do dnešních dnů. Píše se rok 1985 a symbol dýně z americké tradice dostává ..více

[recenze]

[14.01.2010]

[Petr Štěpnička]

[18 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


INFEST – Onward To Destroy


Srbští INFEST si stále nemohou uvědomit, že už je deset let nové tisíciletí. Jejich nasraný death metal se zasekl v době, kdy například SEPULTURA plivala skvosty jako „Beneath The Remains“. Řemeslně je však jejich nášleh více než dobře zvládnutý. Čtyřka drsných muzikantů nehodlá ztrácet čas a do posluchače sype jeden kulometný riff za druhým. Výborný feeling tak dá na určitou archaičnost poměrně rychle zapomenout. Jistě, modernisté zapláčou, ale obyčejný death nadšenec bude mlaskat blahem...více

[recenze]

[13.01.2010]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


KATATONIA – Night Is The New Day


Poněkud se zpožděním, ale přesto představuji album švédských nestorů depresivních a melacholických stavů, koho jiného než Katatonii. Na sklonku roku 2009 kapela vydala další, v pořadí již osmé album "Night Is The New Day". Jak je již z názvu patrné, Katatonia se ani o píď nevzdálila svým zaběhlým tématům a hudebnímu stylu.

Přiznávám se, že tato tvorba mě doposud svým způsobem míjela, nikdy ..více

[recenze]

[12.01.2010]

[Ascela]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


SARKE - Vorunah


Když se v dubnu loňského roku u Indie Records objevila nahrávka „Vorunah“, vydaná pod hlavičkou Sarke (alias Thomas Berglie), příznivci black metalu asi důkladně zavětřili. Obzvlášť, když si bicmen Tulus, Khold či Valhall, přizval k realizaci svých hudebních myšlenek křiklouna Nocturna Culta (alias Teda Skjelluma), známého z Darkthrone, Satyricon (tam ovšem v jiné pozici) či Vidsyn. Ovšem, i když černomyšlenkáři nepřijdou zkrátka, zaškatulkování Sarkeho sólové prvotiny nebude tak jednoduché. Sarke se totiž ..více

[recenze]

[11.01.2010]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


EPICA - Design Your Universe


Holandská EPICA nikdy nepatrila k tým, ktorým by som s úctou leštil botičky. Iste, pár zaujímavých nápadov by sa našlo a rovnako radi by sme si našli pod perinou aj hrdzavovlasú Simonku, no akokoľvek sa táto partička snaží, ich produkty mi v ušiach znejú príliš kostrbato. Ak sa nájde výnimka v podobe takej „Chasing the Dragon“ z minulého kotúča, táto vždy len potvrdí pravidlo. Keď kapela, ktorú radím do kategórie „vypočuť a založiť“ vydala na jeseň nový album, čakal som len ďalšiu porciu priemerných riffov, utopených ..více

[recenze]

[10.01.2010]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


UNDEROATH – Lost In The Sound Of Separation


Floridská partička Underoath není na hudebním poli žádným nováčkem, svojí poctivou muziku si hrnou již od roku 1997 a na svém kontě mají šest plnohodnotných alb a jeden živák. Pomiňme fakt, že to jsou hudebníci zaslíbení jistému náboženství, a podívejme se raději na jejich poslední zářez, album z roku 2008 jménem „Lost In The Sound Of Separation“...více

[recenze]

[09.01.2010]

[Ascela]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ENSIFERUM - From Afar


S minulým opusem si válečníci Ensiferum hrábli na hvězdnou oblohu a dotáhli k dokonalosti svojí vizi vikingského metalu. Svými válečnými songy (alespoň podle mých měřítek) porazili na hlavu většinu konkurence a nasadili si laťku pro případné pokračování sakra vysoko. Dalo se čekat, že Ensiferum nezůstanou stát na místě a pokusí se do rozhicovaného kotle přihodit takové polínko, které by jejich osvědčený šmak ještě přichutilo. Nebo alespoň potvrdilo. Ensiferum přihodili. Je ovšem otázka (i přes velice ..více

[recenze]

[08.01.2010]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


THUNDERSTONE – Dirt Metal


Co mají společného němečtí At Vance, španělští Sandalinas a finští Thunderstone? Švédského zpěváka Ricka Altziho. To by mě upřímně zajímalo, jak to ten člověk stíhá. Nové desky At Vance a Thunderstone vycházely navíc prakticky současně a tak máme možnost přímého porovnání. Nejdéle od alba „Tools of Destruction“ se Thunderstone řadí mezi naprostou melodickou špičku a doteď se jim dařilo přijít pokaždé s hodně silným albem. Po hodně povedené desce „Evolution 4.0“ byla laťka vysoko a proto jsem očekávala novinku opravdu s napětím...více

[recenze]

[08.01.2010]

[Ray]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


DEATH ANGEL - Sonic German Beatdown (DVD)


Přes osm let uplynulo od reunionu této legendy z klasické líhně thrash metalu, Bay Area. A znovuseskupení této party patří k těm, kterým se dá bez obav uvěřit, že se nekonalo kvůli finanční nouzi (nebo čemu), ale z pravé a nefalšované touhy po skládání nového materiálu. Dvě alba vzniklá v novodobé historii této kapely to plně dokázala svým energickým nadšením a nemalou tvůrčí invencí. Kdo by přece jenom pořád pochyboval, koncertní projev ho musí přesvědčit definitivně. ..více

[recenze]

[07.01.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


FELONY - Helltown Hotel


Ruku na srdce, potřebujeme dneska hudbu, která nejen muzikálně ale i zvukově čerpá z prvních dvou desek Mötley Crüe? Obzvlášť, když Crüe jsou dnes již dávno jinde, se svým „Saints Of Los Angeles“, mílovými kroky vzdáleni začátku osmdesátých let, kdy „řvali na ďábla“. Felony jsou asi jiného názoru a pustili do světa desku „Helltown Hotel“, která zní jako kdyby byla odpad z natáčení „Too Fast For Love“ z roku 1981, asi nevěda, že se píše letopočet o osmadvacet let vyšší...více

[recenze]

[06.01.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


AMERICAN SIXGUN - The Devil In Your Bones


American Sixgun nepřinášejí sice zhola nic nového, ale v záplavě rockových desek poslední doby působí svěžím dojmem. Čerpají z odkazu sedmdesátých let, ale mají moderní zvuk, který je ovlivněný špínou Motörhead a The Almighty, ale místy i depresivním nádechem Alice In Chains. American Sixgun na to jdou fikaně. Nejprve na posluchače vybalí údernou rockovou vypalovačku, na kterou navážou silný refrén, že jim skutečně uvěříte, že ten rock n´roll mají v krvi...více

[recenze]

[05.01.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


CRIMINAL – White Hell


Kapela Criminal vydala už svou šestou řadovku, na které servíruje kombinaci thrash metalu ve stylu Slayer a melodického death metalu, který jako by vypadl přímo z Gothenburgu. Při jejich projevu si nejde nevzpomenou na In Flames, Dark Tranquillity nebo dokonce Arch Enemy (je to sice trochu legrační, ale hlas Antona Reiseneggera opravdu dost připomíná právě Angelu). Na první poslech by tedy každý řekl – další ze švédských kapel, která se drží dnes tak populární vlny...více

[recenze]

[05.01.2010]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


FUTURE IS TOMORROW - Fit To Die


V zemi, kde zítra již znamená včera… tloukli mi do hlavy kdysi strašně dávno o jedné nejmenované krajině. Asociaci na toto buditelské motto ve mně probudila prvotina italských Future Is Tomorrow. Nejen tedy názvem seskupení (byť to se přímo jasně nabízí), ale i svým obsahem. Italové totiž dokázali zahrát na power-(lehce)progresivní strunu natolik smysluplně, aby jejich nahrávka, která čekala na vydání od roku 2007, nezestárla, zněla dostatečně svěže a přitom z ní svítil i příslib do budoucna...více

[recenze]

[04.01.2010]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DARE - Arc Of The Dawn


Kdeže loňské sněhy jsou a kdeže jsou Dare, elektrizující a rockově pulzující, jak jsme je znali z desky „Blood From Stone“. Čas oponou trhnul a Dare, shromážděni kolem bývalého klávesisty Thin Lizzy, Darrena Whartona, vyměnili ostré kytary a hity jako „We Don´t Need A Reason“ či „Surrender“ za pomalé songy, kde prim hrají Whartonovy klávesy a akustická kytara. Dnešní Dare jsou starší, přemýšlivější a svým způsobem rozhodně vyspělejší. Leccos už naznačovaly jejich alba, která vyšla po comebacku v roce 1997..více

[recenze]

[03.01.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DAWN OF DESTINY - Human Fragility


V éře po NIGHTWISH se „front woman“ kapely nakupily jako seno po žních a všechny si chtěly urvat svůj finanční kus z právě probíhajícího trendu. To znamená, že plno těchto spolků bylo uměle povrchních s hudebně minimálním tvůrčím vkladem. Díky těmto partám se vše, v čem pělo ženské hrdlo, začalo po čase přejídat. Kvantita v sobě utopila kvalitu a tento stav trvá víceméně dodnes. Ale protože čas je nejlepší drtič všeho nepravého, stále více odpadávají komerčně zaměřené spolky a na povrch vylézají opravdové skvosty..více

[recenze]

[02.01.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


SGT. ROXX - Weapon Of Miss Distraction


Na začátku devadesátých let Sgt. Roxx díru do světa neudělali. Možná proto, že jim nepřála doba, možná proto, že se svým vzorům, Mötley Crüe a Poison, nemohli ani náhodou vyrovnat. Dnes jsou tady Sgt. Roxx znovu. A těm Mötley Crüe a Poison se stále vyrovnat nemohou. Mají sice pár dobrých melodických nápadů, několik slušných skladeb, dobrého zpěváka (hlasově je nejblíže asi zesnulému Kevinu DuBrowovi z Quiet Riot), ale nemají žádnou přidanou hodnotu, která by je mezi hvězdy vykopla...více

[recenze]

[01.01.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


Listování : << < 448 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.28906 sekund.