ROXIN´ PALACE – Roxin´ Palace

Italská glam rocková kapela Roxin´ Palace, která letos vydala svůj eponymní debut, bude podle jména posluchačům pravděpodobně naprosto neznámá. Což by se mohlo trochu zlepšit při bližším pohledu na line-up. Zakladetelem a mozkem kapely je totiž Alex Corona, kytarista nedávno rozpuštěných a zase obnovených Revoltons, a za bicí soustavou sedí Elvis Ortolan, bývalý bubeník v našich končinách dobře známých folkařů Elvenking. Oba měli zřejmě silně glamové choutky, které jejich původní kapely neuspokojovaly..více

[recenze]

[09.08.2013]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ROXOR - Zastavte čas

Pojednání o nahrávce kapely Roxor mi dovolte začít krátkou sobeckou úvahou na téma "starého psa novým kouskům nenaučíš". Fakt to není ta v poslední době sílící invaze progresivních kapel, která mě u bilancujícího cédéčka "Zastavte čas" přivedla na myšlenku, že jsem odrostl pruhovaným kalhotám a džísce (pamatujete, dinosauři ;-)?). To mě jen Roxor dotáhli k zamyšlení, jak vlastně definovat (asi nejen?) tuzemský fenomén - "tancovačkový" metal. A tak po procházce dvacetiletkou Roxor..více

[recenze]

[07.09.2009]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

ROXOR - Železnej král

Starý dobrý heavy metal, žánr, ve kterém bylo řečeno snad již úplně vše, přesto se občas najde nahrávka, kde se za pomoci důvěrně známých a osvědčených postupů podaří ukovat výtvor, který se na první pohled tváří neokoukaně a přitom má vše, co od něj čekáte. Přesně to je případ šestého studiového alba nymburských držáků Roxor, jež dostalo příhodný název "Železnej král".

Kapela je po všech stránkách věrna tradičnímu heavy metalu..více

[recenze]

[28.09.2022]

[Moloch]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

ROXY BLUE - Roxy Blue

Přestože deska „Want Some?“ z roku 1992 byla slušnou ukázkou pozdního amerického hair metalu, byli Roxy Blue vždy řazeni mezi kapely, které patřili jen do šedého zástupu. Měli totiž smůlu a se svým debutem přišli už v době, kdy podobný druh hudby nebyl na výsluní a spíše čelil všeobecnému posměchu. MTV je ještě nasadilo do vysílání, ovšem brzy bylo po všem, když je v roce 1994 spláchla vlna grunge. Zdálo se, že definitivně… Ovšem, jak jsme se mohli přesvědčit už v mnohých případech, ani u těchto „jednoalbových zázraků“..více

[recenze]

[20.09.2019]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

ROYAL HUNT - A Life To Die For

Jednadvacáté výročí své kariéry završili na konci loňského roku vydáním dvanáctého řadového alba dánští kralevici Royal Hunt. Jejich „A Life To Die For“ je ze statistického hlediska pozoruhodné zejména tím, že je to po dlouhých deseti letech poprvé, kdy tahle kapela nahrála dvě alba po sobě v totožné sestavě. Jak známo, vítězná sestava se nemění. A aktuální album Royal Hunt dokazuje pravdivost tohoto tvrzení...více

[recenze]

[26.03.2014]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

ROYAL HUNT - Cast In Stone

V jednom z rozhovorů k novému albu „Cast In Stone“ principál dánských (tenhle místopis je už lehce zpochybnitelný, Dánové jsou v téhle partě již v menšině) kraleviců Royal Hunt André Andersen předeslal, že vymýšlet něco unikátního po více než pětadvaceti letech je stále těžší a těžší, takže příznivci kapely mají od novinky očekávat tradiční esenci toho, na co jsou za ta léta již zvyklí. Lepší a přesnější charakteristika se prostě vymyslet nedá. ..více

[recenze]

[16.03.2018]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

ROYAL HUNT - Clown In The Mirror

Ačkoliv mezi debutovým albem a následnou deskou „Clown In The Mirror“ je odstup pouhých pětadvaceti měsíců, jednalo se prakticky o nejdelší rozestup mezi dvěma nahrávkami v prvních třinácti letech studiové tvorby Royal Hunt. Andrému Andersenovi zjevně dvouletý interval vydávání studiových desek vyhovoval, o jeho výborné skladatelské formě prakticky není pochyb po celou jeho hudební kariéru, a protože svůj styl Royal Hunt plně představili na albu „Land Of Broken Hearts“, dalo se vcelku dobře odhadnout, ..více

[recenze]

[09.04.2020]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

ROYAL HUNT - Collision Course

Lidé odcházejí a přicházejí. Což pro dánské aristokraty Royal Hunt je docela klika. Přece jen jejich tvorba (přesněji řečeno, tvorba vrchního autora Andrého Andersena), i přes vytrvalou kvalitu začínala od alba „Paradox“ z roku 1996 trpět jistou sílící vyčerpaností ducha i fyzického stavu. Již na albu „Paper Blood“ z roku 2005 se mohlo zdát, že s příchodem kytaristy Marcuse Jidella a bubeníka Allana Sorensena (bývalého souputníka Andrého na jeho sólovém počinu, stálou akvizicí spřízněných Cornerstone a hlavně ..více

[recenze]

[30.10.2018]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

ROYAL HUNT - Devil´s Doze

Čekat od dánských Royal Hunt kdovíjaká velká překvapení by bylo bláhové. Přece jenom mít v žilách zkušenosti z víc jak čtvrt století působení a v análech nespočet pochvalných kritik za dvanáct předchozích studiových počinů, ve kterých kluci ani jednou nešlápli vyloženě vedle, to už tuhle kapelu opravňuje k tomu, aby si „pouze“ hýčkala a kultivovala svůj osobitý styl a byla tak pro posluchače jiskřivou sázkou na jistotu. ..více

[recenze]

[25.08.2015]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

ROYAL HUNT - Dystopia

Když před dvěma lety uváděl principál Royal Hunt André Andersen do života album „Cast In Stone“, hájil fakt, že se kapela velmi striktně držela svých obvyklých kolejí snadno pochopitelným odůvodněním, že vymýšlet něco unikátního po více než pětadvaceti letech je stále těžší a těžší, takže příznivci kapely mají očekávat tradiční esenci toho, na co jsou za ta léta zvyklí. Novinkovým albem „Dystopia“ postavila kapela tohle tvrzení zlehýnka na hlavu a dokázala, že i se třemi křížky na zdech lze najít způsob,..více

[recenze]

[29.12.2020]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

ROYAL HUNT - Dystopia Part II

Když před dvěma lety dali Royal Hunt novému albu název „Dystopia“, svým obsahem v podstatě ideálně zapadlo do kontextu doby, neboť to, co se kolem nás dělo, skutečně mohlo působit jako cosi značně pesimistického, co s realitou má pramálo společného. A protože svět evidentně směr změnit nehodlá a některým událostem je těžké uvěřit, je název novinky „Dystopia Part II“ ze společenského hlediska opět trefou do černého. Dvojka v názvu však dokonale sedí i z pohledu hudebního ..více

[recenze]

[09.11.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ROYAL HUNT - Eyewitness

„Cruelty has a human heart
and jealousy a human face…“

S úryvkem z básně Williama Blakea ze sbírky „Písně nevinnosti“ se Royal Hunt v konceptu svého sedmého alba „Eyewitness“ pustili do křížku s médii a jejich mocí. Do tohoto boje nastoupili v téměř v tradičním složení jen s drobnými změnami – na vychladlé bubenické stoličce se tentokrát hostovsky uvelebil Allan Tschicaja ..více

[recenze]

[14.05.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ROYAL HUNT - Fear

Když už dojde na změny v sestavě, nebývá u Royal Hunt obvykle kdovíjak velký průvan, který by nějak razantně pozměnil výraz kapely. Z pohledu toho, v jaké sestavě se zrodilo páté album „Fear“, nedá se říct, že by šlo o proměnu úplně zanedbatelnou. D.C. Coopera nahradil další křikloun zpoza oceánu John West, který se v době svého nástupu k Royal Hunt mohl už pochlubit nejen vydáním dvou sólových desek, ale i působením v Badlands,..více

[recenze]

[30.04.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

ROYAL HUNT - Land Of Broken Hearts

Jedním ze základních kamenů příběhu progresivních aristokratů Royal Hunt je skutečnost, že hudební svět nezná hranic, stejně jako fakt, že můžete mít v hlavě skvělé nápady a kolem sebe vynikající muzikanty a nepotkáte-li potřebnou dávku štěstí, přes veškerou kvalitu se na hudební Olymp stejně nevyškrábete. Ač se historie kapely začala psát v roce 1989, je třeba vrátit se až kamsi na konec šedesátých let minulého století a zamířit do hlavního města tehdejšího Sovětského svazu. ..více

[recenze]

[02.04.2020]

[Savapip]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ROYAL HUNT - Moving Target

Událostí, které by bylo možné v životě Royal Hunt označit za klíčové, se ve více než třicetileté kariéře najde určitě víc, jisté však je, že rok 1995 mezi nimi chybět nemůže. Toto období je spjato s prvním příchodem amerického zpěváka D.C. Coopera do kapely. S docela náročnou nástupní situací (do zahájení plánovaného tour v době jeho příchodu už mnoho času nezbývalo) se nový pěvec bez problému vyrovnal a na albu „Moving Target“, vydaném ještě v témže roce, předvedl, že André Andersen (jak potvrdil i v budoucnu) ..více

[recenze]

[16.04.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

ROYAL HUNT - Paper Blood

Při pročítání bookletu alba „Paper Blood“ vám možná padne do oka speciální poděkování s přáním všeho nejlepšího, věnované bývalým členům Steenu Mogenenovi a Jacobu Kjaerovi, kteří se po vydání alba „Eyewitness“ s hudebními aristokraty Royal Hunt po dlouhých letech rozloučili. Nebýt této poznámky, podezříval bych Andrého Andersena z toho, že si na novinkovém albu vybíjel frustraci z odchodu této dvojice a dočasného rozkladu kapely. Takhle agresivně, naštvaně a natlakovaně Royal Hunt nikdy v minulosti nezněli! ..více

[recenze]

[21.05.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

ROYAL HUNT - Paradox

Odhlédneme-li od komerčního hlediska, jsou Royal Hunt dobrým příkladem toho, že systematická práce a píle se vyplácí. Na svém čtvrtém albu „Paradox“ se totiž kapela dobrala jednoho ze svých (ne-li rovnou toho hlavního) uměleckých vrcholů. Této mety se nedočkal bubeník Kenneth Olsen, kterého ve studiu nahradil Allan Sørensen (stálým členem kapely se stal až o rok později a stejně jako D.C. Cooper i on nástupní papíry ke kapele podepisoval ve své kariéře dvakrát)..více

[recenze]

[23.04.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]