CARDIANT - Midday Moon

Pokud jsem se jednoho (zřejmě deštivého) dne rozhodl, že sem postupně umístím všechna dle mého skromného názoru zajímavá alba power metalové historie, to dnešní zde v žádném případě nesmí chybět. Deska "Midday Moon" od Finů CARDIANT je kromobyčejně výjimečným počinem, bohužel však také poněkud zapomenutým. Jde o debut a zároveň jediný skvělý zářez v diskografii, neboť druhá placka z roku 2009 "Tomorrow's Daylight" už stála za prd..více

[recenze]

[08.04.2012]

[Petr Štěpnička]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

CARCASS - Torn Arteries

O významu britských Carcass v deathmetalovém ranku se ani nemá smysl bavit. Během prvních let svojí existence udělali takový pokrok, že si vysloužili status jedné z nejdůležitějších kapel všech dob. A nic na tom nezměnil fakt, že dlouhá léta byli považováni za definitivně mrtvou kapelu a mezi jejich deskami leží řada (promarněných?) let. Když v roce 2013 potvrdili několik let trvající comeback albem "Surgical Steel", jež v mnohém navazovalo na jejich nejlepší desku "Heartwork",..více

[recenze]

[01.10.2021]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

CARCASS - Surgical Steel

Málo bylo těch, kteří by si troufli vsadit na albový návrat těchto liverpoolských řezníků. Jasně, na pódiích působili zase od roku 2007, kdy slavili nemalé úspěchy, ovšem o desce se mluvilo až moc dlouho. Navíc kapelu loni opustil její někdejší pilíř a kytarový hrdina Michael Amott, a už to vypadalo, že se nad Carcass začínají stahovat mraky. Opak je ale pravdou a venku je aktuálně deska „Surgical Steel“. Carcass našli za Amotta odpovídající náhradu v podobě Bena Ashe a vše vypadá v nejlepším pořádku...více

[recenze]

[18.10.2013]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

CAPITANI - The Cage

Kytarista Mirko Capitani se v rámci italské scény mohl zapsat do povědomí posluchačstva svým působením u melodeathově gotických Graves Of Nosgoth, se kterými nahrál dvě alba. Když se před čtyřmi lety tato kapela odebrala k věčnému spánku, Mirko vyrazil na sólovou dráhu, kterou kromě hostovkého zverbování zpěváka Francesca Cavaleriho (Wind Rose), basáka Mirka Serry a bicmena Michela Agostiniho (ex-Pulse-R) charakterizuje tvrzením, že debutové album se stane malým vzácným klenotem..více

[recenze]

[15.06.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

CANVAS SOLARIS - Chromosphere

Canvas Solaris mají již leccos za sebou. Jejich počátky směřují až někam do roku 1999, kdy se představili třemi demo snímky, na kterých prezentovali specifickou směsku náročněji pojatého death prog thrash metalu, podobném raným Voivod nebo Disharmonic Orchestra. Zde byl ještě součástí souboru zpěvák, který svým growlingem doplňoval jejich sound.

Toto období dodnes pamatují zakládající členové, kytarista Nathan Sapp a bubeník Hunter Ginn. ..více

[recenze]

[15.06.2021]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

CANNIBAL CORPSE - Violence Unimagined

Nejviditelnější představitelé brutálního amerického death metalu Cannibal Corpse jsou už dávno spíše institucí, molochem, který se jen líně převaluje, místo toho, aby cenil ostré tesáky a sekal ultrabrutální, zabijácké riffy. Jenže co můžete chtít po kapele, která existuje přes třicet let a je v postavení, že nechce a vlastně ani nemůže vykročit ze svého velice omezeného deathmetalového hřiště? To si Cannibal Corpse nalajnovali na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy death metal byl novým, vzrušujícím stylem, ..více

[recenze]

[25.06.2021]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

CANNIBAL CORPSE - The Wretched Spawn

Klasičtí Cannibal Corpse. Uvedeným konstatováním by mohla recenze končit. Tihle pánové hrají svou písničku už nějaký ten pátek a za tu dobu si stihli poprávu vydobýt statut živoucí legendy stylu jménem U.S. brutal death metal. Od „The Wretched Spawn“ netřeba očekávat žádné nečekané inovace. Zatímco v recenzi na poslední počin Belphegor jsem chválil jejich schopnost natočit kvalitní album z časem prověřených stylových schémat, u C.C. je to spíše negativní faktor...více

[recenze]

[04.03.2004]

[Štembus]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

CANNIBAL CORPSE - Chaos Horrific

O čem vlastně psát recenzi na nové album Cannibal Corpse, když tahle kapela vše, co kdy chtěla říct, vyjevila světu v devadesátých letech? Co psát o muzikantech, kteří uznávají stejný pokrok jako Lemmy Kilmister nebo jako AC/DC? U každé nové desky řezníků a milovníků všeho hnilobného z Buffalla by stačilo zopakovat známé fráze o pevné neměnnosti jejich výrazu a uspokojení skalních fanoušků a bylo by to. Jenže ono to tak jednoduché není. Alespoň u nové desky „Chaos Horrific“, ..více

[recenze]

[25.10.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

CANDY - Whatever Happened To Fun

Tohle období přichází vždycky v létě, o prázdninách. Mezi novináři se mu říká okurková sezona. Nejsou témata o kterých psát, vymýšlejí se bludy, František Ringo Čech dokonce vidí Marťany s velitelem Oldou. Je to prostě doba, kdy se neděje nic zajímavé. A podle mě ta doba na rockové scéně přišla právě teď. Začátkem roku sice vyšly desky T.N.T. a Mr. Big, ale další zajímavé počiny jsou naplánované až na konec března. Je tedy čas mrknout se do trochu do minulosti...více

[recenze]

[06.03.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

CANDLEMASS - The Door To Doom

Tak se nakonec Candlemass vrací, ale už u toho není Messiah Marcolin, o čemž se mluvilo téměř celou dobu. Aby také ne, vždyť se tento ikonický zpěvák zapsal do povědomí snad všech fanoušků evropského metalu, když v roce 1987 v řadách Candlemass nazpíval skvostné dílo "Nightfall", jeden ze základních kamenů světového doom metalu. Dílo tak zatěžkané a zároveň tak atmosférické, že se samotným Candlemass nikdy předtím ani potom nepodařilo přijít se stejně silnou nahrávkou...více

[recenze]

[05.03.2019]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

CANDLEMASS - Sweet Evil Sun

Švédští průkopníci a v podstatě i jedni ze zakladatelů doom metalu chytli očividně druhý dech. Stalo se to po nečekaném znovuangažování původního zpěváka Johana Längqvista, který byl v roce 1986 zodpovědný za stylotvorný debut „Epicus Doomicus Metallicus“, jenž nastavil zcela jiné standardy v podání zatěžkaného sabbathovského zvuku a vytvořil zcela definitivně styl zvaný doom metal, tedy alespoň jeho evropskou tvář. Längqvist ale Candlemass hned po vydání alba opustil, a tak mohlo dojít ..více

[recenze]

[23.11.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

CANDLEMASS - House Of Doom

Všemožné encyklopedie mluví o švédské legendě Candlemass jako o živoucí kapele. Přesto je tento status poněkud zavádějící. Mozek formace, basista Leif Edling, donedávna se léčící s únavovým syndromem už několikrát tvrdil, že Candlemass už jsou kapela minulosti a návdavkem přidal debutové album svého vlastního projektu The Doomsday Kingdom. Navíc už mnohokrát zazněly z tábora kapely zprávy, že šest let starý počin..více

[recenze]

[23.06.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

CANDLEMASS - Death Thy Lover

Kdo by to byl čekal, že se ještě někdy setkáme se švédskými doommetalovými Candlemass. Stylotvorní seveřané, rozkročení někde mezi Black Sabbath a Mercyful Fate, plnili funkci doommetalových průkopníků už od svých začátků, kdy svět (především pak starý kontinent) ohromili dvěmi zásadními deskami, debutem „Epicus Doomicus Metallicus“ a následující „Nightfall“, jejich ultimátním dílem...více

[recenze]

[13.08.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

CANDLEBOX - Wolves

Grunge je dnes už dávno historický pojem. Od chvíle, kdy vyšlo slovutné „Nevermind“ od Nirvany a z grunge stal celosvětový fenomén, uplynulo už třicet let. Ëra flanelových košil a načesaných vlasů už pominula. Co z ní zbylo? Nirvana a Soundgarden patří minulosti, Alice In Chains a Stone Temple Pilots museli po smrti frontmanů změnit svůj nejvýraznější prvek a Pearl Jam už dávno nejsou tím, čím bývali v dobách „Ten“ nebo „Vs“. Jsou tu ještě kapely druhého sledu, které se vezly na úspěchu Nirvany..více

[recenze]

[26.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

CANDLEBOX - Disappearing In Airports

„Byli to dřeváci. Byli nevýrazní jako Grateful Dead. Nesnášeli jsme je!“ Takhle se kdysi na adresu Candlebox vyjádřil basista staré, dávno už rozpadlé grungeové formace Tad Kurt Danielson, když se ho zeptali na vývoj grunge v polovině devadesátých let, kdy prapor po zdecimovaných Pearl Jam, Nirvaně, Alice In Chains a Soundgarden přebírala druhá generace grungeových hudebníků v čele právě s Candlebox, Creed či australskými Silverchair. Danielson měl tehdy pravdu v tom, že už tomu chyběla opravdovost, ..více

[recenze]

[15.05.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

CALLISTO - Providence

"milí posluchači, dámy a pánové.... ....otevřete láhev božolé..."
Absolventi kurzu železných mužov, starším ženám hrôzu naháňajúci motocyklisti a všetci vimakaný chlapcy z posylki nech si na chvíľu dajú odchod a zabavia sa povedzme novým DEBUSTROLom. Kompaktný disk prepieraný v tomto článku nebude nič pre ich uši. Novinka post – metalových CALLISTO totiž pre aké – také pochopenie ..více

[recenze]

[23.08.2009]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

CALLIBOS M.S. - Promo

Jó, jsou to někdy události. A co teprv ty následky… Je pěkné konstatovat, že s každým koncem začíná něco nového. Jenže co s tím, když nový začátek s novým jménem a oproštěním se od veškeré historie může znamenat určitý handicap? No co by, stačí drobná kosmetická úprava, tak, aby ochránci práv nezdivočeli a jede se dál… Jenom člověk musí počítat s tím, že se fanoušci neubrání vytrvalému srovnávání a pořadatelé věčnému zmatku. Přiznám se, že mi podobný krok na východě Čech přišel ..více

[recenze]

[08.03.2010]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]