DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

DEMISE OF THE CROWN - Life In The City


Kombinovat mezi sebou různé žánry není dnes nic výjimečného. Někdy jde pouze o lehké ovlivnění jednoho stylu druhým, jindy o naprostou a rovnou symbiózu. Nejčastěji se kombinují sobě poměrně podobné žánry. V metalu například death a black metal, častý bývá i mix power a thrash metalu. Celá řada melodických metalových kapel do svého výrazu přibírá moderní prvky, groove riffy, djent a sem tam i ty coreové prvky. Málokdy se však spojují dva docela odlišné styly, ..více

[recenze]

[05.07.2020]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


AEVUM - Multiverse


Italové Aevum k definici svého hudebního výrazu používají pojmy symfonický – neoklasický – teatrální. Ten poslední výraz by bylo na místě psát tučným a velkým písmem. Jejich třetí nahrávka „Multiverse“ je vyjma úvodního a závěrečného krátkého atmosférického sdělení v morseovce postavena na extravaganci, přeplácané barevnosti, vyzývavosti, bombastičnosti a nervním přetlaku. Svým způsobem je to docela originální kombinace..více

[recenze]

[06.07.2020]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


DAMNATION ANGELS - Fiber Of Our Being


O tom, že symfonické těleso Damnation Angels skrývá nemalý potenciál, nebylo na prvních dvou studiovkách pochyb. Stejně tak ale bylo zřejmé, že slibně nastíněné autorské linie je nutné dotáhnout do pevnějších tvarů a konců. Veškerou snahu totiž brzdily příliš vysoké ambice a snaha o umělecký efekt. Na otázku, zdali se situace hnula k lepšímu, celkem jednoznačně odpovídá třetí album s titulem "Fiber Of Our Being"...více

[recenze]

[06.07.2020]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Jesse DAMON - Damon`s Rage


Přestože se to zarputilým příznivcům amerického hair metalu asi nebude moc líbit, je nutné si přiznat, že Silent Rage nebyla až tak svělá kapela. Nejvíce totiž sázela na to, že si je pod křídla vzal basista Kiss Gene Simmons se svou tehdejší vydavatelskou společností, což se ukázalo nakonec jako její největší chyba. Simmons jim totiž udělal uniformní sound, o kterém se domníval, že bude tím nejvýdělečnějším, ovšem ten Silent Rage spíše vrhl do zástupu šedých kapel. ..více

[recenze]

[07.07.2020]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


Mark LANEGAN - Straight Songs Of Sorrow


Kariéra amerického zpěváka Marka Lanegana skutečně dává smysl a to bez toho, aby tento umělec někdy propadl aktuálním trendům a tvořil podle zažitých formulí. Se svou dávnou kapelou Screaming Trees naskočil na přelomu osmdesátých a devadesátých let na vlnu grunge, ale jejich jízda poslední desetiletkou minulého století byla odlišná od toho, co prezentovala například Nirvana. Velký komerční úspěch se Screaming Trees nakonec vyhnul, protože na to byli málo hitoví, mnohem více psychedeličtí a zahloubaní do vlastních emocí. ..více

[recenze]

[08.07.2020]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


AETHER REALM - Redneck Vikings From Hell


Takhle to dopadne, když máte dobré nápady, smysl pro humor, odvahu tak moc nedodržovat stylová pravidla a chuť lehce experimentovat. Že se pak může zdát, že vznikne dílo, které nedrží až tak úplně pohromadě? Že využitím netradičního nástroje už předem signalizujete ortodoxním stylovým příznivcům, že jim možná krapet zabrnkáte na nervy (nebo na bránici)? Amíci Aether Realm se na svém třetím albu s poťouchlým názvem „Redneck Vikings From Hell“ zjevně vyřádili a připravili kolekci, která vám v pohodě dá na výběr,..více

[recenze]

[08.07.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


MERCYFUL FATE - 9


Osud Milosrdného osudu se začal naplňovat. V kapele ani po albu "Dead Again" nezavládla bůhvíjaká pohoda a přestože tentokrát nedošlo k žádným změnám v sestavě, jež provázely všechna postcomebacková alba, Diamondovo vysoké pracovní tempo bylo stále neúnosnější. Konec devadesátých let bývá vnímán jako všeobecný reunion klasického heavy metalu, jemuž kdysi Mercyful Fate pomáhali na svět. Kapela se tak dostala do jakési pozice celebrit, na které přísahali hvězdy typu Hammerfall,..více

[recenze]

[09.07.2020]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MOONSPELL - Memorial


Rok 2006 byl pro Moonspell velmi úspěšný. Kapela vydala důležitou desku „Memorial“, která byla ve znamení návratů. Prvním byl fakt, že desku produkoval po delší době opět Waldemar Sorychta. Jeho role na nahrávce tím ale nekončila, protože zde figuruje i jako baskytarista. Druhým návratem je přítomnost zpěvačky Birgit Zacher, jež bývala na deskách Moonspell častým hostem a na „Memorial“ hostuje ve dvou skladbách. ..více

[recenze]

[09.07.2020]

[Tomáš Marton]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


FAKE NAMES - Fake Names


Fake Names, to je zbrusu nové jméno na rockové scéně, ale při pohledu na čtyři muzikanty se váhání nad stylovým směřováním této party rozplyne. Za vším stojí kytarista Brian Baker, který se rozhodl vystoupit ze stínu Bretta Gurewitze, se kterým se už skoro třicet let dělí o kytarové party u legendárních punkrockerů Bad Religion a ještě předtím, kdysi na začátku osmdesátých, let byl členem kultovní hardcorové formace Minor Threat...více

[recenze]

[10.07.2020]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SALIERI - Černobyl


Album "Babylón", které před dvěma lety zveřejnila česká powermetalová kapela Salieri, bylo nesporným důkazem dovednosti a talentu novobydžovských hudebníků. Je sice pravda, že se k tomuto debutu nevracím tak často jako k celku, nicméně spíďárny "Zlatá horečka" a "Giordano Bruno" dodnes řadím mezi to nejlepší, co kdy z tuzemské melodické scény vzešlo. Druhou placku jsem proto vyhlížel velmi netrpělivě a hlavně s jasným přáním, aby se v hlavách autorů "urodilo" a deska nabídla další nezapomenutelné klenoty...více

[recenze]

[10.07.2020]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DYLEM - Eye Of The Storm


Tak už to na tom světě chodí. Když máte příležitost zazpívat si v rámci Little Dreams Foundation s Philem Collinsem, bude se to ve vašem životopise vyjímat na čestném místě. A z pohledu vlastního hudebního vývoje možná zásadnější informace o tom, že jste jednoho dne dostali chuť na vlastní projekt, míchající progresivní a melodický rock, je odsunuta na vedlejší kolej. Švýcarská zpěvačka Melody Dylem si tento svůj záměr splnila. Poté, co s gotickou partou Elferya obohatila své portfolio o nahrávku „Eden´s Fall“,..více

[recenze]

[11.07.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


TOKYO BLADE - Dark Revolution


Fanoušci původních Tokyo Blade, řadících se k Nové vlně britského heavy metalu, jsou v současnosti asi spokojeni. Po letech různých personálních změn a stylových úskoků k hair metalu nebo prog rocku je dnes v této britské (skoro)legendě znovu takřka původní sestava, co natočila debut „Night Of The Blade“. Vypadá to, že dávná válečná sekyra mezi zpěvákem Alanem Marshem a kytaristou Andy Boultonem je navždy zakopána. To se stalo před pár lety, kdy se kapela po epizodě s německým zpěvákem Nicolajem Ruhnowem skoro rozpadla..více

[recenze]

[12.07.2020]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


VULCANO - Eye Of Hell


Co je zajímavého na brazilské kapele Vulcano? Kromě jejich dlouhověkosti je to rozhodně fakt, že jejich první dvě dema, naprosto kanální nahrávky „Om Pushne Namah“ (1983) a „Devil On My Roof“ (1984) byla základem pro ranou tvorbu Sepultury v době, kdy ještě bratři Cavalerové tápali, kam se v hudbě vůbec vrtnout. Byli to také Vulcano, kteří spolu se Sepulturou a Sarcófago utvářeli brazilskou extrémně metalovou scénu poloviny osmdesátých let. Ovšem proč to daleko dotáhla Sepultura a ne právě Vulcano je nasnadě..více

[recenze]

[13.07.2020]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


VEONITY - Sorrows


Nic proti nabírání nových inspirací, proč ale měnit něco, co výborně funguje a na čem si kapela vybudovala solidní jméno? Švédové Veonity před vydáním čtvrté studiovky avizovali příklon k tvrdšímu vyznění a náběr progresivních prvků, což podporoval i cover a titul alba "Sorrows", potažmo názvy některých songů. To vše podněcovalo otázky, zdali se z ortodoxně melodického powermetalového tělesa Veonity nestanou další Nostradameus nebo Steel Attack,..více

[recenze]

[13.07.2020]

[Petr Štěpnička]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


EXESS - Deus Ex Machina


Švýcarští Exess mají svoji hudební filozofii shrnutou do prohlášení „Recyklujeme metal“. Co si pod tím představit, by mělo prozradit jejich debutové album „Deus Ex Machina“, ke kterému se kapela dopracovala v pátém roce svojí existence. Pokud bych však měl shrnout své pocity z této desky do podobně úderného sloganu, nejspíš bych se dobral k něčemu jako „klidná voda břehy mele“. ..více

[recenze]

[14.07.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Brant BJORK - Brant Bjork


Vypadá to, že americký multiinstrumentalista a někdejší bubeník legendy desert rocku Kyuss Brant Bjork je dnes už volný jako pták. O Kyuss se bavit nemusíme, ti svou kariéru už skončili dávno, když po sobě nechali čtyři skvělá alba, přičemž především „Welcome To Sky Valley“ a „...And The Circus Leaves Town“ patří do zlaté pokladnice rocku devadesátých let. Postupem času však Bjork opustil i další kapely, ať už se jednalo o Fu Manchu, Mondo Generator nebo Ché, a Vista Chino, kde je jako člen v současnosti zapsán, ..více

[recenze]

[14.07.2020]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ASKING ALEXANDRIA - Like A House On Fire


Asking Alexandria jako kdyby se od odchodu zpěváka Dannyho Worsnopa nemohli pořádně nadechnout a knockoutovat své fanoušky, jak bylo jejich zvykem do výtečného (nejlepšího) alba „From Death To Destiny“. Právě po něm rozezlený Worsnop práskl dveřmi a vydal se na sólovou kariéru, která s původním metalcorem Asking Alexandria neměla vůbec nic společného. Jeho místo obsadil ukrajinský mladík Dennis Stoff, ovšem s „The Black“ to nebyla zrovna trefa do černého,..více

[recenze]

[15.07.2020]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.31608 sekund.