Některé omyly vás mohou pálit celý život, jiné obratem hodíte bez mrknutí oka za hlavu, další vás můžou na vaší cestě posunout o kus dál. Letošní vydání alba „Dark Energy“ komentovali Projekt XIII lakonickým konstatováním: „Loňské EP "Dark Energy" jsme doplnili novými skladbami a přidali několik bonusů. Omylem se nám tak stalo nové CD…“… a soudit, která z variant je o singly, remixy, rarity a jednu novou skladbu rozkošatělému loňskému kraťasu bližší, není úplně jednoznačné.
Z původního „tekutého“ vydání „Dark Energy“ stále pochází nejvýraznější položky desky, která se více méně pevně drží gotického základu. Trošku chladný „Svět strojů“ je pocitově naprosto průzračný, nekomplikovaný jakoukoliv stylizací, jeho uvolněná nálada i velmi silná atmosféra, tvořená výbornými klávesami a příjemně nabroušenou kytarou, je zcela podmanivá, a negoticky prostý vokál Matěje Lipského k němu sedí naprosto bez výhrad. Následná „Mezi dobrem a zlem“ s halekacím nápěvem, kovbojskými kulisami a vražedně ukvíleným saxofonem je dokonalá lahůdka, naprostá trefa do černého a skladba, kterou bych bez váhání podsouval Projektem XIII dosud nepolíbeným jako největší pecku z repertoáru kapely.
Nepřehlédnutelné jsou i oba covery. V „Dvojhvězdě“ je zřetelně cítit éteričnost Shalom, byť ji Projekt XIII pojali ostřeji, přímočařeji – jednoduše řečeno gotičtěji. „Nevěsta bez not“ s výborným závěrečným dramatem proplétajících se vokálů nese naprosto zjevný otisk XIII. Století (původně „Nevěsta temnot“), i do této skladby však Projekt XIII otiskli vlastní já (a textový vtípek s Bratrstvem Luny je luxusní!). S čím poměrně vydatně zápasím, jsou všechny skladby, ve kterých zazní trochu východoevropská angličtina, případně snaha Matěje hlasově se posunout do gotických hlubin (v součtu z toho titulní skladba a její finální remix vychází jako největší otloukánek). Nechám-li o osudu alba rozhodnout novinkovou „Písečnou“, bude rezultát ryze pozitivní – nenucená písničková nálada, příjemná atmosféra, lehkost, která vás spolehlivě rozpohybuje v bocích, to je přesně to, co u Projektu XIII velmi sympaticky voní.
Úplně zajedno nebudu s kapelou v tvrzení, že kompilačním způsobem pojaté album „Dark Energy“ stoprocentně drží pohromadě. Ale ono to kdovíjak nevadí, už debutové album „Ad Radices Tergum“ stavělo na různorodých náladách a fungovalo to. Tady je rozptyl o něco větší, jednoznačný návod na to, co čekat od další cesty Projektu XIII na „Dark Energy“ sice nenajdete, i tak lze aktuální nahrávku brát jako posun dál.
|
