Pod sáhodlouhým názvem se skrývá deska relativně nedávno založeného měníského seskupení Endelecheia. V historii bandu se jedná o první regulerní album, tomuto počinu předcházela podobně nazvaná demonahrávka „There´s a Shade on the Transparent One“ (bohužel jsem neměl možnost slyšet), ze které byly pro debut znovu natočeny některé skladby. Výše uvedenou hudební škatulku neberte doslova, Endelecheia se nedá příliš lehce zařadit jako reprezentant jednoho konkrétního metalového žánru. Blackový nádech je přítomen velmi často (převážně v hlasové poloze vokalisty), ale pokud bych Moravské zařadil čistě do BM, tak by mě asi skalní kominíci rozlíceně s vidlemi po poli honili. Na to je jejich hudba příliš někde jinde. Každopádně mi hrdelní projev a frázování Poisonous Frosta v některých částech česky zpívaných skladeb (za všechny například v songu „Obrazy“) lehounce připomíná skřehotání nestora Franty Štorma z legendárních Master´s Hammer, ale to možná jen mé zdání.
Jak už jsem naznačil, občas trošičku klišovitá lyrika je střídavě prezentována jak v jazyce Shakespeareově tak v naší mateřštině. Zainteresování klávesisty Čeda bylo určitě dobrým tahem, na rozdíl od mnoha českých kapel zde klapky nedisponují výrazněji tuctovým levným soundem, ale naopak prospívají celkové tváři kapely. Díky Čedově hře se hudbě Endelecheie dostává trochu větší dávky osobitosti a pasáže, které by samy o sobě asi nezněly tak zajímavě, se posunují do jiného odstínu. Navíc jím stvořené poměrně neotřelé instrumentální kompozice jako „Formal Decadence“ či „THE REal SAdness“ pomáhají desce navodit žádanou atmosféru. Byly použity i méně často slyšené zvuky keyboardů (viz harmonika v „Euphory of Variable Tears“, kdy se kapela na pár vteřin velmi vzdáleně přibližuje k Finntroll, je to ale skutečně jen kratičký náznak a Endelecheia nezní tak třeskutě jako zmiňovaní norští skřítkové). Skladatelsky i instrumentálně je na tom kapela dostatečně dobře, aby dokázala zaujmout. Domnívám se, že se zde nachází dostatečný potenciál, aby její jméno výhledově vešlo v širší než regionální známost. Můj celkový dojem z alba je poměrně dobrý, drobnou výtkou budiž prohození skladeb oproti pořadí, jež avizuje booklet, ale to s hudbou jako takovou nemá nic společného, a když se to může stát i třeba takovým Crest Of Darkness, kteří vydávají u renomované společnosti, klukům z Endecheie to nelze než prominout.
|
