Ne, ne a ne. Lord Morbivod je muzikant, jehož bohatou produkci rád pozoruji. Poslední zářez TROLLECH (split s HEIDEN) byl výborný, stejně tak poslední řadovka STÍNŮ PLAMENŮ a velice povedené byly i „Kovy odjinud“, které vydal podle hlavičkou WAR FOR WAR. Jenže nyní se sekl. „Páně & Uhelná pánev“ je hodně velká slabota a tento můj názor mi nikdo nevymluví...
Jasně, rukopis plzeňského Morbivoda je nepřeslechnutelný. Ono je v podstatě jedno, jakou jeho kapelu posloucháte, protože jeho styl hry na kytaru je všude podobný. Stejně specifický je i zpěv. Tak proč to nechce fungovat i nyní? Ani bych neřekl, že se Morbivod vyčerpal z věčného předhazování nápadů, prostě jednoduše ulétnul. „Páně & Uhelná pánev“ mohl být dobrý úlet, ale chtělo by tu nekonečnou hudební plochu zredukovat alespoň na půl hodinku. Selekce by v tomto případě absolutně neuškodila. Oddělit plevel i za cenu, že plevele by bylo ve finále více. Ono je krásné si nahrávat v klidu doma, jenomže pak člověk může také začít propadat megalomanii. Myslím, že přes dvacet minut dlouhá nuda „Umbrtkova Luna svítí dětem“ je jasným příkladem. Co se tentokrát také nepovedlo, je zvuk. V „normálních“ skladbách je celkem zkousnutelný, ale při experimentech typu „Masové hroby“ je to dost neposluchatelná anarchie. Také nechápu, proč bicí zní v každé skladbě jinak.
Z hlediska přístupnosti je zajímavější druhý disk „Uhelná pánev“, který jede alespoň trošku v rutinních kolejích. I tak však nepředstavuje nic nového, co by posluchače chytilo. Cítím vaření z vody. Nu což, vzhledem ke kanonádě Morbivodovy muziky se není ani čemu divit.
Při poslechu mi na mysl nejvíc běhal znásilněný PRAŽSKÝ VÝBĚR. Nevím, nevím, myšlenka není špatná, ale hlavně první disk „Páně“ nejspíš skoro nikdo nepochopí. Ani obal není zajímavý. Dobře, beru, že by měl být šedivý, ale v takovéto podobě je stejně nevýrazný jako celá muzika prezentovaná na 2 CD. Na UMBRTKU raději zapomenout a těšit se na nové STÍNY PLAMENŮ. A že jsem málo avantgardní? To si klidně myslete...
|
