GREEDY INVALID – Anna

GREEDY INVALID z Nového Jičína natočili bezesporu svoji nejdospělejší (tudíž nejvyzrálejší) nahrávku. Novinka „Anna“, která se ukrývá pod báječně temným obalem (zasluhujícím jedničku), má „drajv“, atmosféru, slušné aranže, dobré nápady. Její poslech je příjemný, což je u gothic rockového žánru velmi důležité. Nemůžu se ale ubránit tomu, že se z momentálního potenciálu GREEDY INVALID dalo vymačkat přece jenom více. ..více

[recenze]

[08.09.2010]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

SPIRITUAL BEGGARS - Return To Zero

Kytarista Michael Amott je skutečně renesanční člověk. Ve svých čtyřiceti letech může být právem řazen mezi takové osobnosti rockové kytary, jako je třeba Dave Mustaine, Kirk Hammett, Michael Schenker, Slash či dokonce Ritchie Blackmore nebo Jimmy Page. Amott toho totiž pro rockovou hudbu udělal mnoho. Když si odmyslíme dřevní (tedy spíše hrobní) začátky v Carnage, jeho první výrazný otisk můžeme najít na deskách „Necroticism: Descanting The Insalubrious“ a „Heartwork“..více

[recenze]

[07.09.2010]

[Pepsi Stone]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

CROWN OF GLORY - A Deep Breath Of Life

Tohle album vyšlo již před dvěma lety, vzhledem k jeho vysoké kvalitě by ale bylo opomenutí recenze nesmírnou škodou. Jedná se o debut, což je trochu s podivem, neboť kapela vznikla už v roce 1998. Celou jednu dekádu tedy potřebovala švýcarská pětice k přípravě materiálu pro svoji první dlouhohrající fošnu, toto neobvykle dlouhé období se ale evidentně zúročilo a deska „A Deep Breath Of Life“ patří k čertovsky podařeným debutům! ..více

[recenze]

[06.09.2010]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

SONIC SYNDICATE - We Rule The Night

Od vydání prvního alba „Eden Fire“ v roce 2005 se změnilo opravdu hodně. Nejen sestava kapely, ale hlavně a především label. Je to pravděpodobně a dost možná díky Nuclear Blastu, že kapela téměř s každým albem obléká nový kabát. Když si po melodeathovém „rajském ohni“ inspirovaném převážně tvorbou kolegů z In Flames, label usmyslel, že chtějí kapelu posunout víc do mainstreamu, hodil se jim čistý vokál, Rolanda Johanssona, možná aby Soníci trochu připomínali Scar Symmetry, možná pro to..více

[recenze]

[05.09.2010]

[Veronika]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

HOLE - Nobody´s Daughter

Hlavní otázka zní: Kdo dnes potřebuje grungeovou desku jako z roku 1992? Čest výjimce Alice In Chains, kteří loni přispěchali s výtečnou „Black Gives Way To Blue“. Ale co ti další? V souvislosti s Pearl Jam se dnes o grunge už snad vůbec mluvit nedá, Stone Temple Pilots vydali vcelka příjemnou poprockovou kolekci, Soundgarden zatím čekají na vývoj situace na trhu a Nirvana je už šestnáct let víte kde. A pak jsou tady ještě Hole, kde z původní sestavy zbyla jen principálka Courtney Love. ..více

[recenze]

[04.09.2010]

[Pepsi Stone]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]

EXCALION - High Time

Před třemi lety jsem na stránkách zinu hýkal nadšením nad v pořadí druhým albem nadějných Finů Excalion. Pravda, již tehdy se v souvislosti s touhle bandou skloňovalo jméno Sonata Arctica, z jejichž odkazu Excalion vydatně čerpali (a stále ještě čerpají). Na začátku letošního roku přišli fiňáci se svým třetím (no a znáte tu mojí oblíbenou a již téměř kýčovitou teorii o důležitosti třetího alba) kouskem do kolekce. Jejich „High Time“ určitě příznivce rychlých melodií v klidu nenechá. Ale co ti ostatní?..více

[recenze]

[03.09.2010]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

BLIND GUARDIAN – The Forgotten Tales

Ačkoli jsem původně plánovala sestavit seriál recenzí o Blind Guardian pouze z jejich standartních řadových alb, nakonec jsem se (na četná přání jedné divačky, která právě odešla) rozhodla zařadit i bardí Zapomenuté příběhy. Protože i když je tahle deska vlastně jen rozšířením singlu „Mr. Sandman“ a obsahuje předělávky vlastních i cizích skladeb, které se navíc dříve nebo později objevily na nějakém singlu či jako bonusy na remastrovaných verzích alb..více

[recenze]

[02.09.2010]

[Ray]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

ENEMY OF THE SUN - Caedium

Polský inseminátor Waldemar Sorychta zplodil už několik hudebních uskupení, přičemž ENEMY OF THE SUN je jeho nejmladším dítkem. Jablko ale samozřejmě zase nepadlo daleko od stromu, takže otcovy stopy jsou jasně čitelné a kdo si rochňal v hudebních postupech GRIP INC., nebude zklamán ani tentokrát. Základní stavební kámen, tedy thrash metal, je zde ovšem ještě více zmodernizován a nabobtnává do široké žánrové podoby. Takže kromě progresivního thrashe uslyšíme i death, nu-metal, řadu elektronických prvků a díky nebývalé..více

[recenze]

[01.09.2010]

[Pagan]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

ACCEPT - Blood Of The Nations

Dávno, dávno tomu, co jsme měli naposledy možnost poslouchat nějaký nový výtvor Accept. Za těch čtrnáct let od poslední desky „Predator“ uteklo v řekách mnoho vody a rocková scéna se několikrát změnila k nepoznání. Poté, co ji skoro pohřbil nejprve grunge a potom elektronická a taneční hudba, vstala s nu-metalovými kapelami jako Fénix z popela. Znovu spolu s nástupem kytar na počátku desetiletí se začaly vracet na scénu také prachem dávno zapadané legendy. I když to ještě před pár lety vypadalo..více

[recenze]

[31.08.2010]

[Pepsi Stone]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

SWEET SYBIL - Sweet Sybil

Další kapela, která koncem osmdesátých let slavila alespoň lokální úspěchy v amerických klubech, se nyní prostřednictvím firmy Eonian Records dostává na pulty obchodů. Jak jsem už psal v recenzi na Gynger Lynn, firma se soustřeďuje právě na tyto, v našich končinách prakticky neznámé, kapely, což je na jednu stranu činnost záslužná (a kterou ocení hlavně sběratelé), ovšem jak už to v takových případech bývá, jedná se o desky, které sotva dosáhnou průměrné úrovně. Když už se najde nějaká dobrá píseň, chybí dobrý zvuk. ..více

[recenze]

[30.08.2010]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]

PATHFINDER - Beyond The Space Beyond The Time

Dámy a pánové, je mi ctí, že vám mohu představit největší objev letošního roku na poli symfonického speed/power a (lehkého) prog metalu! Možná je předčasné takový ortel vyřknout kousek za půlí sezóny, ale už jen z pohledu statistiky (která přes svoji nudu prostě poskytuje cenné údaje) je výskyt stejně kvalitní smečky hodně nejistý. A že jsou PATHFINDER zatraceně dobří, to je jasné jako facka Heleny Růžičkové. Kdybych si měl ovšem vsadit, ze které země tohle hudební překvapení pochází,..více

[recenze]

[29.08.2010]

[Pagan]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

IMPERIAL STATE ELECTRIC - Imperial State Electric

Deathmetalisté si jistě pamatují na zděšení, když jeden z jejich bohů, bubeník Entombed Nicke Andersson v devadesátých letech opustil svou domovskou kapelu a postavil prostěrockn´rollové The Hellacopters. Kapelu, která čerpala ze zvuku Kiss sedmdesátých letech, ždímala odkaz Alice Coopera, jen občas metalově a punkově zazlobila a pošilhávala po psychedelii let šedesátých. Postupem času se The Hellacopters stali pojmem v oblíbenosti (zejména ve Skandinávii) překonali Anderssonovi ..více

[recenze]

[28.08.2010]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

SUNSHINE - MGKK TELEPATHY

Kapelu SUNSHINE myslím není nutné představovat, klubová pódia brázdí již od roku 1994 a za tu dobu vydala sedm řadových desek. Proto je až s podivem, že já osobně jsem se k ní dostal až před nějakými čtyřmi měsíci.

Dříve jsem měl k SUNSHINE trochu předsudky, ani nevím proč, ale ačkoliv jsem v té době od nich ani nic neslyšel, neseděli mi. Zvláštní, že? Ale někdy se to stává.....více

[recenze]

[27.08.2010]

[Jonash]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

BLIND GUARDIAN – Imaginations from the Other Side

Při natáčení této desky si Blind Guardian vybrali zatím nejdelší pauzu ve své dosavadní historii a navíc jí předcházelo mnoho významných změn. Kapela si samozřejmě moc dobře uvědomovala své postavení i velká očekávání s ním spojená a nechtěla produkci novinky nijak zbytečně uspěchat a dopustit se v dosavadním hladkém výstupu na vrchol osudného škobrtnutí. Nejvýznamnější změnou pak byla nově navázaná spolupráce s Flemmingem Rasmussenem, který měl do produkce přinést ostřejší zvuk. ..více

[recenze]

[26.08.2010]

[Ray]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

JOHN NORUM - Play Yard Blues

Jméno Johna Noruma snad není třeba představovat. Kytarista, který na sebe upozornil nejen svou ekvilibrisitickou hrou, ovšem není jen ten člověk, který v roce 1986 nahrál „The Final Countdown“. Je to také po léta úspěšný sólový umělec, jehož desky se tak diametrálně liší od zmíněného megahitu jeho domovských Europe. Je to člověk, který v minulosti spolupracoval s takovými veličinami jako je Glenn Hughes (ex-Deep Purple), Peter Baltes (Accept), Mikkey Dee (Motörhead) či Simon Wright (ex-AC/DC, Dio)...více

[recenze]

[25.08.2010]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]