Už posedmé proběhlo v brněnském Favále setkání tuzemských power metalových kapel v čele s domácími Eagleheart. Tentokrát byla sestava dokonce mezinárodní – dorazila i kapela Aneurysma ze Slovenska, kteří měli jediné štestí, že většina lidí v klubu neměla tušení, jak dopadl ten den fotbal.
Do klubu jsem po menším bloudění po Brně dorazila těsně před sedmou a jako první věc mě velice potěšila návštěvnost. Už dlouho před začátkem do klubu proudily davy a jak večer vrcholil, naplňoval se sál téměř k prasknutí. Navíc věkový průměr návštěvníků byl ten večer tak nízko, že většina vypadala, že si ani nemůže dát pivo.
Večer otevírala mladá kapela Samhain z Nové Paky, která si na téhle akci zahrála už po druhé. Mojí pozornosti až do teď záhadně unikali, přestože mé rodné město leží od toho jejich, co by kamenem dohodil. Proto jsem byla víc než překvapená, když banda pod vedením zpěvačky Veroniky spustila. Bylo vidět, že je hodně těší návštevnost a přízeň publika. Kapela právě intenzivně pracuje na debutovém albu a není na scéně příliš dlouho. O to víc mě potěšilo, jak skvělý výkon podali. České i anglické skladby byly nabídnuty publiku s radostí ze hry a s energií. Veronika má výborný hlas a když se vzpamatovala z počátečního šoku, kolik že lidí se na ně přišlo podívat, začala působit na pódiu velmi suveréně a všechny si rychle získala.
A nejen ona. Nestačila jsem se divit, jak profesionální výkon jsem ten večer slyšela od všech členů, hlavně vzhledem k tomu, že většina z osazenstva pódia je dokonce mladší než já. Pozor na ně, tady se nám rodí velká naděje.
Narozdíl od Samhain, s Rimortis jsem se potkala už nesčetněkrát. Pokaždé, když jsem je předtím viděla, se mi líbili, protože jejich styl mi sedí. Nemůžu ale říct, že bych někdy byla doslova u vytržení. To jsem sice nebyla ani tentokrát, ale byl to rozhodně nejlepší výkon, jaký jsem od nich zatím viděla. Na téhle akci jsou už stálicí a proto i je přivítalo vřelé publikum v hojném počtu. Kluci právě dokončují práce na novém albu, ze kterého zazněla ochutnávka a vypadá to, že se rozhodně je na co těšit. Celý set otevíral hit z předozího alba „Zvony fantazie“ a tradičně zazněla také předělávka Karla Kryla „Píseň neznámého vojína“, která mě pokaždé překvapí tím, jak výborně zní převlečená do metalového hávu. Zpěvák Milan Hloucal jako vždy přitahoval pozornost publika svými gymnastickými prvky a zajímavým oživením byla také přítomnost Veroniky ze Samhain, která si přišla zazpívat duet ve skladbě „Rimortis II“.
Playlist: Zvony fantazie, Vesmírem plout, Nepřítel s úsměvem, Sedmý syn, Černý kůň, S.O.S, Píseň neznámého vojína, Rimortis II, Pláč andělů
Vrcholem večera byli samozřejmě pro většinu přítomných Eagleheart. Musím říct, že jsem netušila, jak obrovskou podporu mají na domácí půdě. Tak narvaný klub by jim mohla závidět leckterá zahraniční hvězda, které dělali předkapelu. Ono se není co divit – kdo někdy viděl tyhle kluky, tak mi musí dát za pravdu. Tohle je prostě bomba. Vojta je bez řečí vynikající frontman – už jeho nástup na pódium, kdy se omlouval, že přišel pozdě, protože byl čůrat, byl prostě famózní. A můžete se vsadit, že to nebyla poslední perlička, co jsme ten večer slyšeli. Před přídavkem jsme dokonce dostali na výběr, jestli chceme, aby dál zpíval, nebo jestli má vyprávět vtipy. Dobře, že zpíval.
Bavič je sice prvotřídní, ale zpěvák je ještě lepší. S naprostou jistotou se často pohybuje v neuvěřitelných výškách, které jsou moc příjemné na poslech.
Zbytek kapely se nenechává ve výkonu zahanbit. Jejich zběsilé pobíhání po pódiu vytváří energii, kterou se jim během krátké chvíle daří do publika přímo narvat. Zazněly skladby z debutu „Moment of Life“ a dvě předělávky – první od českých Citron a druhá od Helloween. Už na výběru druhé předělávky by se dala demostrovat kvalita kapely. Protože zahrát (a zazpívat!) „I want out“, aby zněla jako originál a ještě k tomu přidat tu energii, která je cítit například v provedení Gamma Ray, to už je kumšt. Kdo tuhle show viděl, pochopí to přehršle superlativů.
Playlist: Intro, At the End of Forever, Buried Alive, Falling, Black Sun, Don´t Turn Your Head, Dreamtherapy, Tears of Rain, Damned by Yourself, Moment of Life, Life Goes Fast, Zase dál, Into the Sky, I Want Out, Time Has Come
To, že většina přítomných přišla na Eagleheart se potvrdilo záhy, když slovenští Aneurysma z Bratislavy nastoupili před hrstku lidí, kteří se ještě rozhodli zůstat. Kapela ale vypadala, že si ráda zahraje i jen tak pro radost a odbyla si své. Bohužel mě jejich vystoupení příliš nezaujalo (ono to taky po Eagleheart bylo hodně těžké). Jejich power/thrash byl trochu o ničem a tak nikdo, kdo odešel domů dřív, nemusí rozhodně smutnit, že o něco přišel. Tenhle večer měl vrchol už dávno za sebou.
Celkově mě akce velmi mile překvapila a přesvědčila, že naše melodická tuzemská scéna na tom není tak zle, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naopak – tohle byla bezpochyby ukázka skutečné špičky mezi českými kapelami, které se mohou směle rovnat svým zahraničním kolegům. Myslím, že každý, kdo ten večer zaplatit lidovou cenu za vstupné, svých peněz posléze vůbec nelitoval.
|
