Při rozhodování, které ze dvou alb této finské kapely zrecenzuji, nakonec padla volba na to debutové. Na rozdíl od posledního počinu „Hwainoo“ jsem o jeho mladším bratříčkovi nenašel na netu ani jedinou podrobnější zmínku a bylo proto záhodno s tím něco udělat. A pak je tu také důvod osobní. Album „New Dawn“ možná oproti svému nástupci působí z kompozičního hlediska jednodušeji, přesto se mně zamlouvá o poznání více.
Že motivací pro start kariéry můžou být nejrůznější příhody, mnohdy i celkem kuriózní, dokazuje právě tento případ. Všechno má totiž na svědomí kamarád zakladatele ULTIMATIUM Mattiho Pukkinena, který za ním jednoho dne přišel s prosbou o složení melodie pro jeho mobilní telefon. No a Mattiho tento úkol natolik pohltil, že se rozhodl skládat muziku vlastní a poněkud ambicióznější, než byla ta „vyzváněcí“. Tři roky poté (po dvou demech) tak vzniká debutové album „New Dawn“.
Zásadní inspirací pro Mattiho byli jeho slovutní krajané STRATOVARIUS a od toho se také všechno odvinulo. Na desce tak nalezneme Ultimátní speed metalové vypalovačky „In Winter Nights“ a „Rain And Storm“ (s postupně gradujícím a nádherně vypjatým refrénem!), stejně jako typickou instrumentálku „Disfunctional“ nebo epicky rozmáchlý flák v samotném závěru „Fly High, Rise To The Sky“ (ano, žánrový patetismus je zde naprosto standardní záležitostí).
Nejčastějším zástupcem jsou ale skladby ve středně rychlém rytmu, až po okraj napěchované prvosignální melodikou (kromě nejslabšího kousku alba "Through Winterland"). Ať už je to úvodní hitovka „Follow Me", následující „New Dawn“ s pianino-pocitovými motivy á la SKYLARK nebo můj osobní favorit desky, jemnou melancholií protkaný song „Cut Deep Eternally“.
A v čem tedy tkví rozdíl mezi první a druhou plackou? Je to právě v úbytku jímavých melodií plných mladistvého nadšení. Dvojka „Hwainoo“ už tuto zranitelnost postrádá, podstatně ubyly libozvučné motivy (výjimkou je slušný song "Play The Game"), navíc na ní pěje méně zajímavý Tomi Viitola (DREAMTALE) a z nadějně rozjeté party je náhle uskupení, které má mnohem blíže k mlhavě splývajícímu průměru. Škoda.
|
