ETHEREAL BLUE mají evidentně rádi OPETH. Na tom není nic špatného. Vlastně jsem za to v případě těchto Řeků jedině rád. Jejich muzika je totiž stejně jako u slavnějších kolegů... excelentní!
Novinka ETHEREAL BLUE s šíleným názvem „Essays In Rhyme On Passion & Ethics“ musí rozsekat každého, kdo má rád bohaté kompozice plné změn nálad, hrubosti, něžnosti a hlavně atmosféry. A tu se klukům do své fošny podařilo zamíchat naprosto bravurně. ETHEREAL BLUE dokáží doomově valit, deathově hrozit, ale stejně tak něžně hladit. Jejich muzika je plná života, nálad, vzrušení. Je radost poslouchat tak bohatou záležitost, která má i na několikátý poslech člověku co nabídnout. Po producentské stránce skvěle dotažené dílo se skvělým zvukem.
ETHEREAL BLUE na ploše šesti songů o délce necelé hodiny rozehrávají celý koncert, který nutí k zamyšlení. Ona to ve své podstatě není složitá muzika, ale dramaturgicky velmi dobře sestavená. Nic nezní lepeně, vše navazuje s příjemnou čistotou. Skladby mají své vrcholy, ke kterým postupně spějí. Díky tomu se dá celá nahrávka považovat za jednu dlouhou záležitost. Těžko pak vypíchat jednotlivé okamžiky. „Essays...“ funguje jako monument, který své poklady rozkrývá jen pečlivým posluchačům.
Nejsou ještě tak geniální jako OPETH. Nebo třeba ANATHEMA... Ale našlápnuto mají. ETHEREAL BLUE natočili desku, za kterou se určitě nikdy stydět nebudou...
|
