Nudná kapela bez nápadu. Ano, něco v tomto stylu jsem před lety o finské MANZANĚ prohlásil. Dneska bych si za tato slova nejraději nafackoval. Na druhou stranu, v období debutu „Nothing As Whole As A Broken Heart“ kapela žádný zázrak opravdu nepředstavovala. Sem tam slušná skladba, ale jinak šeď. Dnes je ale všechno jinak. Vydatným koncertováním (i po ČR) nakopnutá parta natočila opravdu našlápnutou a vyzrálou fošnu „Industrial Hippies“, která je jednoduše perfektní.
Už úvodní „Stay Away From My Universe“ dává tušit, že je kapela daleko zkušenější a hlavně po všech stránkách lepší. Pěkná atmosférická skladba, kterou řadím k tomu nejlepšímu, co „Industrial Hippies“ nabízí. Hned druhá „Everything But You“ je zase bezkonkurenčně největším hitem. Potěší skvělé sólo, které bych tady v žádném případě nečekal. „Good Time On The Run“ zase kapelu ukazuje v naprosto pohodové poloze. Příjemná hitovka. Jsem rád, že se MANZANA přesunula z chladné moderny do odlehčeného rocku, který jí bez debat sluší. Strhující kanonáda skvělých skladeb pokračuje koncertní vypalovačkou „Mother Can´t Rock“, která dá posluchači pěknou ránu. Nasrané Pirittě Lumous je lepší se v této chvíli uhnout z cesty. Je jak ďábel. Songem „Killer Baby“ deska zdánlivě snižuje obrátky. Po vícerém poslechu se ale nedá říct, že by následujícími skladbami kvalita klesala. Jen je pravda, že první polovina „Industrial Hippies“ hází na tu druhou trošku stín, protože je výraznější (hlavně kontrast mezi jednotlivými kusy).
MANZANA je plně dospělá kapela, která ví, co chce. Nevím, jak to udělali, ale do své muziky nahnali naprosto svěží vítr, který celou tvorbu slušně nakopnul. „Industrial Hippies“ je ve své podstatě obyčejné rockové album. Že si ho zamilujete, vám zaručuji...
|
