Hardcore Superstar před deseti, dvanácti lety působili jako blesk z čistého nebe. V době kdy byla v kurzu elektronická hudba a nu-metal se do hitparád vyšvihli se svou druhou deskou „Bad Sneakers And A Piňa Colada“, která kombinovala odkaz hairmetalové vlny osmdesátých let jako Mötley Crüe, Faster Pussycat či L.A. Guns s punkovou explozí sedmdesátých let typu Sex Pistols nebo The Damned. Každopádně spolu s jejich severskými kolegy Backyard Babies, The Hellacopters nebo Gluecifer pomohli Hardcore Superstar nastartovat Novou vlnu skandinávského glam metalu, které se rázem stali mluvčími.
Zažili sice hubenější roky kolem alba „No Regrets“, ovšem nejpozději od roku 2005, kdy přišli s eponymním albem, z nich čiší obrovské množství energie a právem se derou na stále vyšší a vyšší mety. Od svého znovuzrození v roce 2005 přicházejí letos s už čtvrtou deskou „Split Your Lip“, která navazuje na loňskou „Beg For It“ a znovu dokazuje, že jsou Hardcore Superstar při chuti. Oproti předchozímu počinu je „Split Your Lip“ trochu vzdušnější, melodičtější a jaksi drzejší. Mnohem víc je z ní cítit vliv osmdesátých let, kdy patřičná dávka drzosti a řada sprosťáren ve slovní zásobě byla pro hvězdy hairmetalového hnutí naprostou nezbytností.
Úvodní „Sadistic Girls“ je pravděpodobně nejlepší otvírák, jaký se Hardcore Superstar kdy podařilo napsat. Právě hned z téhle úvodní skladby srší nepřeberné množství energie. Ta doslova exploduje v hymně „Last Call For Alcohol“ a v následující titulní „Split Your Lip“. Obě skladby mají neskutečně silný refrén, který bude zajisté ozdobou řady open air festivalů po celém světě. Zajímavě zní věc „Moonshine“, která je na poměry této švédské kapely moc členitá, ovšem má zase nesmírně silný refrén. Akustická „Here Comes That Sick Bitch“ je na druhou stranu docela zbytečná pijácká countryovka, která by mnohem více sedla Guns n´Roses v období „Use Your Illusion“. Navíc v ní Jocke Berg kvílí stejně jako Axl Rose, což by mi sice na jednu stranu vůbec nevadilo, ale prostě od Hardcore Superstar očekávám přece jen něco trochu jiného.
Zmíněná „Here Comes That Sick Bitch“ tak mimoděk otevře druhou část alba, která je oproti té první přece jen trochu slabší. Stejný případ ale už Hardcore Superstar předvedli na „Beg For It“ i na „Dreamin´ In A Casket“. Skladby „What Did I Do“ nebo „Bully“ nejsou rozhodně špatné kousky, ale když se člověk namlsá „Last Call For Alcohol“ nebo „Split Your Lip“, působí tyhle skladby vatovitým dojmem. S „Won´t Go To Heaven“ se zase začne blýskat na lepší časy a když dojde na závěrečnou, na poměry Hardcore Superstar až nečekaně citlivou baladu „Run To Your Mama“, uvědomíte si, že posloucháte jednu z nejlepších desek téhle kapely.
Osobně ji stavím nad oba předešlé počiny „Dreamin´ In A Casket“ a „Beg For It“, ovšem status „Bad Sneakers And A Piňa Colada“ a „Hardcore Superstar“ zůstal zatím nepřekonán. Ovšem uvidíme, jak tomu bude v budoucnu, protože jak je vidět, tedy spíše slyšet, v Hardcore Superstar dřímá obrovský tvůrčí potenciál.
|
