AEVUM – The Creation Of Power
Začneme aktuálně u kapely, pocházející přímo z peruánské metropole. AEVUM sice existují už od roku 2000, debutové album ovšem vydali teprve před několika málo dny (3. února). Pro desku „The Creation Of Power“ byl vymyšlen celkem složitý lyrický příběh, který svým filozofickým podtextem formuje každou skladbu. Hudební stránka věci pak snese označení progresivní symfo/power metal. Povedl se zvuk, zpěvák (a kytarista) Christopher Bryson má skvělé žánrové zabarvení, a instrumentálně to vůbec šlape na jedničku. Jenže to celé nějak selhalo po kompoziční stránce, která postrádá přitažlivost, melodickou atraktivitu a potenciál vtáhnout posluchače do hudebního dění.
A to by bylo docela vhodné, uvážíme-li megastopáž desky (skoro sedmdesát minut). Lákavých motivů, které by tento epický maratón nějak osvěžily, je strašně málo. Sám jsem zaznamenal pouze tři. Refrénová gradace v úvodní skladbě „Angeluz (The Creation)“ je příjemně vypjatá, některé pasáže v instrumentálce „Pandemonium“ metalově dynamicky plynou a nakonec sem patří celý song, rychlík „The White Menace“, který jakoby ve své melodické atraktivitě a svěžesti složila úplně jiná kapela. Zbytek obsahu se vyžívá v progresivních kudrlinkách, riffovém zasekávání a temné symfonické kulise, která místo aby skladby čechrala, táhne je prudce k zemi. To byl možná (vzhledem k temnější povaze desky) záměr, tím více ale schází poutavé tvůrčí zvraty, které by celý děj patřičně zdramatizovaly a nutily posluchače k opětovné účasti. Kdepak, já se k téhle desce už nikdy nevrátím.
5/10
YAWARHEIM – The Rebirth Of The Empire
Melodické vyjádření další kapely je o něco výživnější. YAWARHEIM na svém debutu (a zatím jediném albu) z roku 2009 míří k hudebním výšinám, ke kterým hojně využívá právě symfonické party, častokrát mixované s folklorními vlivy. Jenže, oproti výše zmíněnému počinu zde chybí kvalitní zvuk a především kvalitní zpěvák. Tedy zpěváci, o vokální party se zde totiž dělí muž jméném Julio Miguel Obregon Vidal (uf!) a lepá diva Aurora Pérez Goicochea. Copak o to, Julio by ještě s určitou mírou tolerance prošel, Aurora je ale jednoznačně nejslabším článkem celého lidského řetězu. Je to velká škoda, neboť některé skladby jsou vyvedené a rád se k nim vracím. Celkový dojem ale pokaždé srazí zmíněná vokální slabina.
Např. šestý song „Imperial Nightmares“ skvěle šlape, některé motivy díky symfoniím disponují dynamickou dramatičností a celé to v podkladu nakopává libě klenutá rytmika. Podobně je na tom předposlední song „Ayar Tawars Heart“, jehož instrumentální pasáže trefují na terči mé hudební spokojenosti minimálně devítky. Jenže pak mě náhle něco vyruší a já jdu honem k oknu, abych spatřil dívku, která tak nelidsky volá o pomoc. Pak mně ale dojde, že venku nikoho neznásilňují, to se jenom Aurora jala svého pěveckého partu. Desku „The Rebirth Of The Empire“ také celkem nesmyslně prokrajuje několik intermezz a miniinter, skladby s plnohodnotnou stopáží jsou na albu pouze čtyři. Konečná známka tak nakonec musí být ještě nižší, než tomu bylo v předešlém případě.
4/10
NAUTILUZ – Chasing The Light
A tak alespoň dotřetice všeho dobrého. Dokonce nejlepšího! Jedná se sice pouze o demo mladičké kapely NAUTILUZ (vznik 2009), ale to obsahuje tak úchvatné skladby, že jsem si ho sem prostě propašovat musel. Neoklasický speed metal v podání této peruánské bandy dokazuje, že není třeba vymýšlet nějaké složitosti, aby byl dobyt hudební Olymp. Ale popořadě...
Vyšel zvuk, zpěv Chilalo Segersbola je pro žánr ten pravý ořechový, hlavně se ale povedla muzika. Ta využívá toho nejlákavějšího melodického klenutí, hitově zpěvného ataku, dynamizujících neoklasických trylků a všechno to táhne na posluchačskou branku jako hokejové mužstvo Ruska. První song je kulervoucí instrumentálkou, druhá (zpívaná) věc pak představuje nejideálnější příklad perfektní speed metalové jízdy (to sólo!!!) a naprosto dokonalého žánrového požitku. Bonusem je cover "Black Diamond" od STRATOVARIUS, který sice nepřináší nic nového, ale zcela příznačně vypichuje největší peruánské vzory. Už se opravdu nemůžu dočkat dlouhohrající desky!
10/10
|