Co naznačila bilance devadesátých let, je zde definitivně potvrzeno. Typický čtenář našeho webzinu (ochotný poslat mail) je ten, jehož hudební vkus tíhne k melodickým metalovým odnožím. Ještě lépe se pak cítí, je-li onen žánr hraný německou kapelou. Prioritní otázkou tedy bylo: jak obstojí první počiny HELLOWEEN v konkurenci zásadních heavy a thrashových desek z té doby? Posuďte sami, jak to nakonec dopadlo. S komentováním laskavě vypomohli kolegové Pepsi Stone, Savapip a Venca Votruba:
20. SAXON - Wheels Of Steel (1980) ... 28 bodů
19. IRON MAIDEN - Seventh Son of the Seventh Son (1988)...39 bodů
18. MANOWAR - Fighting the World (1987) ... 54 bodů
17. DEF LEPPARD - Pyromania (1983) ... 62 bodů
16. SLAYER - South Of Heaven (1988) ... 72 bodů
15. OBITUARY - Slowly We Rot (1989) ... 87 bodů
Jediný death metalový počin zde prezentovaný, těžko si však představit vhodnějšího zástupce. Deska "Slowly We Rot" byla ještě lehce načichlá vrcholem první thrash metalové vlny, neodvratilený smrtící odér ji však dodal John Tardy. Jeho chorobně bublající growling je nejosobitější v celé death metalové říši, spojení s kvalitními stylovými skladbami pak nemohlo dopadnout jinak než velkolepě (platí víceméně pro všechna alba této kapely).
14. ACCEPT - Metal Heart (1985) ... 94 bodů
Pepsi Stone: Hysterie, která kolem Accept vypukla s deskou "Restless And Wild", po vydání "Metal Heart" vyvrcholila. Přesto se kapele, narozdíl od jejich německých kolegů Scorpions, nikdy nepodařilo prorazit v Americe, i když právě na "Metal Heart" se o to komerčnějším zvukem snažila. Mezi nejstěženější skladby patří rozhodně titulní monolit s citacemi z vážné hudby (tady ale narozdíl od současných bombastických symfonických pasáží vkusně udělanými), "Midnight Mover", "Living For Tonight" nebo "Bound To Fail".
13. JUDAS PRIEST - Defenders Of The Faith (1984) ... 105 bodů
Pepsi Stone: První polovina osmdesátek patřila Judas Priest. "British Steel", "Screaming For Vengeance" a "Defenders Of The Faith". Přestože obě posledně jmenované desky jsou si vcelku podobné, jen "Defenders..." je trochu tvrdší. Když pomineme "Pankiller", můžeme "Defenders..." označit jako nejtvrdší album klasické éry Judas.
12. MÖTLEY CRÜE - Girls Girls Girls (1982) ... 118 bodů
Pepsi Stone: Když osmdesátá léta, rozhodně musí být na předních příčkách Mötley Crüe. Spolu s mladšími kolegy z Guns n´Roses nejdivočejší kapela na světové scéně a "Girls Girls Girls" jedna z jejich klasických nahrávek. Hned úvodní "Wild Side" a její následovník "Girls Girls Girls" jsou jedněmi z největších hymen kapely. Stejně jako balada "You´re All I Need". Přestože kapela byla v té době v rozkladu, kdy Nikki Sixx pomalu uhníval ve svém heroinovém doupěti, Tommy Lee se ztrácel v koktejlech kokainu a whisky a Vince Neil a Mick Mars chlastali každý den až do padnutí, podařilo se jí napsat skutečně hodnotné skladby.
11. BATHORY - Blood Fire Death (1988) ... 127 bodů
Venca Votruba: Drsné, tvrdé, brutální... BATHORY na „Blood Fire Death“ začali pomalu uzavírat svoji čistě blackovou minulost a udělali první krůček k epickým skladbám. Mnozí fanoušci tento předěl považují za jasný vrchol diskografie Quarthona. Polemizovat se o tom dá, ale kvality se této nesmrtelné fošně upřít nedají ani po více než dvaceti letech.
10. GUNS N' ROSES - Appetite For Destruction (1987) ... 135 bodů
Pepsi Stone: Nejzásadnější rock n´rollová deska osmdesátých let. Vztyčený prostředníček ukázaný rockovému mainstreamu. Jedna pecka střídá druhou. Vezměte si to sami: "Welcome To The Jungle", "It´s So Easy", "Nightrain", "Paradise City", "Sweet Child O´Mine", "Rocket Queen"... Prostě co věc, to naprostá klasika. Axl Rose, Slash, Izzy Stradlin, Duff McKagan a Steven Adler se stávají rázem jedněmi z nejslavnějších muzikantů světa. Byli mladí, drzí, sexy, věčně ožralí a pořád se jen prali. O tom, jak je "Appetite..." přželomová deska, hovoří čísla. Třicet milionů prodaných kopií.
9. KING DIAMOND - Abigail (1987) ... 140 bodů
Venca Votruba: Největší klasika hororového metalu. Originální heavy metal s parádní atmosférou, velmi slušným koncepčním příběhem a hlavně geniálními skladbami. Nahrávka, kterou musí mít rád každý – melodik i tvrďák. Není žádným tajemstvím, že „Abigail“ už mistr nikdy nepřekonal.
8. MANOWAR - Kings Of Metal (1988) ... 148 bodů
Hodně drze pojmenovaný počin, ale víte co? On si to právem zaslouží. Překrásná kolekce tvrdých riffů a podmanivých melodií, velkolepé propojení síly a něhy. Většina největších hitů kapely pochází právě z tohoto "královského" díla, pročež jeho umístění v první desítce vidíme jako naprosto zasloužené. Nezbývá než pozvednout tlapy nad hlavu a zařvat (s hlubokou nostalgií) "Hail And Kill"!
7. SLAYER - Reign In Blood (1986) ... 159 bodů
Album posedlé rychlostí a agresí, která je ve své děsivé upřímnosti nespoutána časovým rozměrem, díky čemuž působí zabijácky dnes, stejně jako tomu bylo před 15 lety a jak tomu bude i za další dvě dekády. "Reign In Blood" je první opravdu zlou nahrávkou v dějinách metalu, dílo, které si pouští Satan na oslavě svých narozenin.
6. IRON MAIDEN - The Number Of The Beast (1982) ... 170 bodů
Všechny desky této kapely z osmdesátých let a s Dickinsonem v čele jsou parádní a v diskografické hyrearchii bezpochyby nejlepší, „Číslo bestie“ bylo ale první a jeho genialita při kouknutí na datum vzniku prostě bere dech. Kompoziční postupy, jenž jsou dodnes beznadějně kopírovány stejně jako adorovány. Heavy metalový pomník, ke kterému se musí pravidelně modlit každý fanoušek tohoto žánru.
5.
JUDAS PRIEST - British Steel (1980) ... 185 bodů
Venca Votruba: Nejklasičtější album JUDAS PRIEST a celkově možná heavy metalu. Deska, která přinesla mnoho nesmrtelných hitů, jež za ty roky nadobro zlidověly. Na druhou stranu, jednoduchost a určitá podbízivost nemusí hned tak někomu vonět. Oproti takovému „Painkilleru“ je to přece jenom pouze obyčejný bigbítek.
4. METALLICA - Master Of Puppets (1986) ... 210 bodů
Upřímně řečeno, kdyby se toto album neobjevilo ve finální desítce, asi bych s váma přestal kamarádit. Ale kdepak, nestalo se, a dost možná největší metalový počin všech dob se očekávaně prodral na nejvyšší pozice. Jenže je evidentní, že náš webzin čtou především melodičtěji orientovaní posluchači, proto se i METALLICA musela sklonit před slejvákem dýňové šťávy, jenž ji nekompromisně vylil na bramborovou pozici.
3. HELLOWEEN - Walls Of Jericho (1985) ... 224 bodů
Tak to vidíte sami. Převaha legendárních HELLOWEEN je smrtící a u našich čtenářů nemá sebemenší konkurenci. Během chození vašich mailů se různě přelévaly hlasy mezi prvními třemi počiny, bronz si nakonec odnesl ten první. Na desce "Walls Of Jericho" se začal pomalu, ale jistě rozvíjet geniální tvůrčí talent dua Hansen/Weikath. Do struktury skladeb díky nim pronikaly podmanivě klenuté melodie, které umně balancovaly na hraně melodramatického patosu. Tuto tendenci následně potvrdil příchod Michaela Kiskeho, jehož vokál provzdušnil i některé dřevnaté (heavy) metalové riffy, slyšitelné právě na "Zdech Jericha". První dvě místa okomentuje kolega Savapip, aby pohled na stupně vítězů nebyl tolik jednostranný.
2. HELLOWEEN - Keeper Of The Seven Keys Part II. (1988) ... 235 bodů
Savapip:
Vida, tolik zvěrstev napáchali Noise na Helloween a ve finále jim svým rozhodnutím nevydat Keepera jako dvojalbum u nás zajistili totální vítězství. A hlavně poskytli fanouškům kapely věčné téma – které z alb je lepší? Díky vám, že jste to rozsekli ;-), mě těší, že jsem se svým osobním tipem přispěl na správnou stranu (a to i přes to, že těch pecek na dvojce napočítám víc). V čem je tedy dvojka horší jedničky? V ničem! Geniální speedové dílo, plné nesmrtelných hitů a excelentních výkonů.
1. HELLOWEEN - Keeper Of The Seven Keys Part I. (1987) ... 249 bodů
Savapip:
Posun od „Zdí Jericha“ byl hmatatelný. Neotesanost Hansenova zpěvu nahradil nenapodobitelný vokální génius Kiske, totální erupce divokých melodií „zjemnila“ přímočarost prvního alba a jeden ze zásadních milníků metalové historie byl na světě. Deska, kterou v žánru nedokázal překonat nikdo, ani samotní Helloween.
Výherci originálních CD jsou:
Josef Halabala z Plzně a Milan Růžička z Jasenné
|
