Podařilo se vám někdy hodit si mincí tak, aby mince zůstala stát na hraně? V případě mosteckých Alchemist a jejich dalšího krátkometrážního počinu, nazvaného „Alchemy Of Rising“ to tak nějak dopadlo. Hodnocení jejich předchozího díla „Doublemind“ jsem končil konstatováním, že se jedná o obyčejný průměr, u kterého si klidně můžete hodit korunou v očekávání toho, zda příště bude líp nebo hůř. A byť pár změn u kapely nastalo, z výsledku jsem zase tak nějak so-so.
Vše, co jsem byl schopen a ochoten Alchemistům vyčítat minule, najde se i na novince. Jejich stylový kříženec, sahající kamsi do heavična, thrashovna, silákovna i progresivna vzdává čest všem kytarovým kouzelníkům a ztrácí dech na upachtěném nevýrazném zpěvu, má snahu předvést co nejvíc nápadů (v hlavní roli zase kytary a vážně smekám při pomyšlení, že tohle Alchemist, potažmo Mentol dávají všechno naživo) a přitom se vám (i přes to, že se jedná o necelých pětadvacet minut) těžko co zachytí, ba co hůř, s čestnou výjimkou se sleje do jedné sáhodlouhé hmoty.
Tohle je charakteristika, která se týká především prvních třech kousků, i když tenhle počet je poněkud relativní. Důvod rozdělení na „Muse I.“, „Muse II“. a „Muse III“ mi (bez textové přílohy, která by třeba mohla leccos naznačit) díky systematickému opracovávání hodně podobných motivů krapet uniká. A protože se dá říct, že polibek na tuhle trojku pochází pouze od jediné Můzy, po čtvrthodině proplétání podobných motivů se do tohohle nekompaktního celku vkrádá nuda. Na druhou stranu, orientálními vlivy poznamenané pasáže jsou tím nejzapamatovatelnějším prvkem desky.
Čestnou výjimku představuje vláčná, temnější a emotivní čtyřka „GoDevil“, která občasnou dynamickou vložkou přece jen dýchne chytlavější atmosférou a jako v jediné položce hutná kytara nevyčnívá a nemusí zachraňovat ztráty, způsobené nevýraznou vokální linkou.
Finále v podobě svižné „Dirty Hole“ je pak součtem výše uvedeného – dovedu si představit, že s výraznějším zpěvákem by se veškeré dění stalo mnohem zajímavějším. Takhle mám vytrvalý pocit, že Alchemist jsou jako psí spřežení, kde půlka smečky je v nadupané formě a táhne jak o život a ta druhá má možná chuť (leč kdo ví na co), ale těžce odflákla letní přípravu a teď nestačí s dechem…
S posledními řádky tohoto elaborátu mince konečně dopadla. Na tu lepší stranu…, ale trvalo to.
|
