Engel pěkně rozhicovali maličkatý klub Kain a připravili pro fanoušky energickou a zábavnou show! Jakkoliv v posledních letech stoupá popularita moderního metalu a především toho švédského, u nás se zatím ještě příliš neuchytil. To také dokazovalo, že švédská formace Engel vystoupila v pražském Kainu, který patří k těm nejmenším, kam se dá kapela vůbec namačkat. Fanoušci ale dorazili, i když v nepříliš početném zastoupení, což kvůli prostorám klubu nikterak nevadilo a užili si dvě vynikající vystoupení a ti, kteří zaváhali, určitě prohloupili. Přesto, že akustika klubu nabídla naprosto příšerný zvuk, který místy tahal za uši, vzhledem ke kvalitám účinkujících aktů, kteří ze sebe vydali, co mohli, se toto dalo celkem snadno odpustit. Kapely se s miniaturním pódiem popasovaly se ctí a dokonce si oblíbily strop, ze kterého visela zástrčka, která zaujala především zpěváka z Engel, asi jako kotě zaujme jakýkoliv visící provázek.

Izraelská formace Prey For Nothing, která set koncertů s úderem osmé hodiny otevírala, publiku příliš nesedla, ačkoliv se pánové snažili, seč mohli. Jenomže fanoušci přišli kvůli trochu jinému žánru a tak se (sice parádně prezentovaný) death metal s náznakem melodiky, nesetkal s přílišným úspěchem. Pod pódium se nikdo nedostavil, ale posedávající publikum si alespoň semtam podupávalo do rytmu. Kapela má zatím na kontě jedno EP a jedno dlouhohrající album a s největším úspěchem se setkal právě cover z debutového EP „Big In Japan“, původně od Alphaville, který pobavil všechny, kteří tento popový song znali. Na setlistu nechyběla ani skladba „Chekchov´s Gun“ z alba „Against All Good And Evil“ a nehledě na nulovou atmosféru před pódiem, dokázali pánové podat velice profesionální výkon, kterému nechyběla ani komunikace s publikem. Kdyby se tito objevili po boku kapel hrajících podobný styl hudby, určitě by jejich publikum zaujali. A bohužel v Kainu navíc doplatili na zvuk, kdy kytara přímo skřípala a spousta melodických linek zanikala.

Na Dány Malrun, kteří sami sebe označují za melodicky hardrockovou kapelu, mají s modernou a také s lehkým náznakem progresse společného už trochu víc, se slezla pod pódium konečně alespoň nějaká skupinka lidí, podporující působivou show. Předvedl se především zpěvák Jacob Løbner zvládající jak čistý, tak trochu hrubší vokál, který si postavil do čela pódia schůdek, na který aktivně vyskakoval, dva songy dokonce odzpíval do megafonu a ani neváhal slézt z pódia mezi fanoušky. Malrun dostali čas na prezentaci osmi písní ze zatím dvou alb „Beauty in Chaos“ a novinky „The Empty Frame“. Zazněly věci jako intro „Face of the Unknown“, „New Blood, či „The Iron March“ patřící k těm progresivnějším kouskům. Kapela se ukázala jako skvělá volba pro předskokany a díky sympatickému vystupování by se snad mohla dostat do povědomí a zajistit si tak lepší pozici na současné metalové scéně. Byla by rozhodně škoda, aby upadla v zapomění, protože je mladá, nadějná a koncertě atraktivní, což u nás dokázalo dobře se bavící publikum, kde minimálně polovina o kapele do tohoto večera neslyšela ani slovo. Kromě předskakování Engel, už za sebou mají šňůru s norskými Audrey Horne a já osobně doufám, že se neztratí a opět se někde ukáží.

O Engel jsem se trochu bála především proto, že před měsícem ve Falunu dokázali, že jsou kapelou, která s přehledem obsadí větší pódium, a stage v Kainu je opravdu miniaturní. Jenomže švédská čtyřka si dokázala hravě poradit a předvést dokonce vystoupení, které nejen, že dosahovalo kvalit toho festivalového, ale dokonce je i předčilo, s čímž nakonec souhlasil i basák Steve Drennan, který mi potvrdil, že tohle byla alespoň pořádná show. Zpěvák Magnus Klavborn se zase ukázal jako akrobat, který šplhal nejen na schůdek, stále umístěný do čela pódia, ale za své vzal i odposlechy a s podivem se při svém horolezeckém úkonu nejen nepřizabil, ale dokázal i zpívat. I přesto, že v klubu a hlavně na pódiu panovalo horko, na které si zpěvák neopomínal co chvíli stěžovat, nebránilo to v tom, aby ze sebe celá kapela vydala maximum. Setlist, i přesto, že mají Engel na kontě novinku „Blood Of Saints“, se dělil spravedlivě mezi všechna alba a největší úspěch zaznamenala klipovka „Sense The Fire“ z alba „Threnody“. Z téhož zazněly skladby jako stejnojmenná „Threnody“, či „Elbow And Knives“, z novinky pak pochopitelně „Question Your Place“ a „Frontline“. Jediný problém celého koncertu nastal v druhé polovině, když věčně usmívající se bubeník Jimmy Olausson potřeboval vyměnit pedál. Magnus ale zachraňoval situaci tím, že bavil publikum a i když se trochu strachoval, že „it looks like something serious“, problém byl záhy vyřešen výměnou a show mohla v klidu pokračovat. Pravděpodobně díky sauně na pódiu kapela avizovaný set trochu zkrátila, ale neměnilo to nic na tom, že celé publikum bylo nadmíru spokojené. Takže příště hojnější účast a větší prostory a myslím, že spokojenost bude panovat na všech stranách.