Shameless mají už dávno na rockové mapě své místo. Pravda, není velké, ale své mají jisté. To především díky odvážnému debutu „Backstreet Anthems“, který přímo ve víru alternativní a elektronické revoluce v roce 1999 přinesl nečekaně svěží závan pořádného rock n´rollu. I když v dalších letech se slabšími alby „Splashed“ a „Famous 4 Madness“ kapela spíše živořila, jejich klubová vystoupení jsou především v sousedním Německu a Velké Británii vždy vítaným rockovým artiklem.
Nalijme si čistého vína. Za poslední roky toho ústřední dvojice Alexx Michael (baskytara) a B.C. (kytara) spíš více nakecala a chlubila se svými konexemi na losangeleské hairmetalové desperáty. Ono také bylo s čím, protože na albech kapely se objevovala taková zvučná jména jako Gilby Clarke (ex-Guns n´Roses), Tracii Guns (ex-L.A. Guns), Jani Lane (R.I.P., ex-Warrant), Eric Singer (Kiss), Brian Tichy (ex-Whitesnake) nebo Bruce Kulick (ex-Kiss). Jenže s hudební stránkou to pokulhávalo. Dá se říci, že za posledních deset let kapela vyplodila jen jednu plnohodnotnou nahrávku a to bylo nepodařené album „Famous 4 Madness“ (předloňskou sbírku „Dial S For Sex“ nemůžeme za plnohodnotnou považovat).
Jenže teď je všechno jinak. Shameless opět fungují jak mají a kromě dvou stálých vokalistů Stevieho Rachelle (Tuff) a Stevea Summerse (Pretty Boy Floyd) přibyla do party ještě zpěvačka Cherrie Currie, což není nikdo jiný než původní vokalistka legendárních The Runaways. Party jsou rozděleny mezi trojici zpívajících vcelku rovnoměrně, takže v konečném účtování zpívá Rachelle ve čtyřech věcech, Currie a Summers ve třech a v jedné oba vokalisté dohromady.
Tou společnou „Greed Is God“ se startuje. Od první chvíle se jede na plné obrátky. Jako by Shameless chtěli posluchačům vynahradit ten čas, kdy byli neaktivní. Přestože Summersův hlas mi s postupujícími lety připadá stále více a více protivný, kupodivu na desce nedostává tolik prostoru, aby působil jako rušivý element. Mnohem více je mi sympatičtější Rachelle a jeho skladby jako „Your´re Not Cinderella“, temná „Train To Hell“ a svojsky předělaný někdejší hit Alice Coopera „I´m Eighteen“ (byl to dobrý nápad nahradit kytary klavírem) patří k tomu nejlepšímu, co novinka nabízí.
Překvapila i Currie, která se na veřejnosti v posledních letech moc neukazuje. Její rock n´rollová pecka „Dear Mum“, má obrovskou sílu a velice zpěvný refrén. Další její zápis je balada „You´re Not Comin´Home“, jež dává vyniknout jejímu čistému hlasu, stejně jako závěrečná coververze od T. Rex „Life ´s A Gas“, která rozhodně patří k vrcholům desky.
Shameless tedy překvapili. Abych se přiznal, nic moc jsem od nich nečekal, protože jejich forma šla postupem doby rapidně dolů. Teď se ale překonali. Povedlo se jim dát dohromady skutečně pestrou sbírku, kde není nouze o ostré rock n´rollové vypalovačky, ani o výtečné balady. Dá se říci, že po patnácti letech kariéry natočili své nejlepší album.
|
