Více než čtyřicet let existence a osmnáct studiových alb na kontě dělá z Magnum živoucí legendu. Komerčně nejúspěšnější období z let 1985-1990 mají už dávno za sebou, ale každé jejich album je nositelem skvělé a dobře poslouchatelné hard rockové či AOR muziky. A ani nejnovější deska s (pro Magnum typickým) pohádkovým názvem „Escape From The Shadow Garden“ není výjimkou.
První, co uchvátí je nádherný obal, který jako by vypadl z nějaké fantasy knihy. Je v něm ukryto i spousty odkazů na starší nahrávky a postaral se o něj slavný Rodney Matthews (ilustrace pro Magnum, Asia, Thin Lizzy, Nazareth atd.). Už první skladba „Live Til You Die“ naznačuje, že dvorní skladatel a kytarista kapely Tony Clarkin zdaleka ještě nemusí pomýšlet na důchod. Klasická svižná „Magnumovka“, u které si začnete podupávat do rytmu. Oproti předchozím nahrávkám se mi zdá, že je kytara poněkud říznější a její zvuk plnější. A další písně mi dávají za pravdu.
„Unwritten Sacrifice“ vládne jednoduchý hard rockový riff, avšak v refrénu se změní tempo a přidají se melodické klávesy. Znovu se mi na jazyku rodí slovo „typické“. Jenže ono to tak je. Od Magnum jen těžko můžeme čekat nějaký stylový odklon, mají svůj rukopis a nejde si je splést s žádnou jinou kapelou, a to i díky hlasovému diamantu v podobě Boba Catleyho. V následující „Falling For The Big Plan“ se naplno ukáže jeho pěvecký um. Skladba disponuje skvělým táhlým refrénem, ve kterém Catley exceluje. Hodně si „zařádil“ zejména při „Crying In The Rain“, která má zvláštní americký střih a Clarkin nasazuje neobvyklý riff. Catley se v refrénu musí pořádně překonávat, protože v něm je spoustou těžkých pasáží. Prvky blues jsou zcela zřejmé a to i v dalším kvapíku „Too Many Clowns“. Blues, hard rock a rock’n’roll, který rozhýbe i mrtvého. Jedna z nejtvrdších skladeb jaké jsem od této skupiny slyšel.
První půli alba uzavírá sedmiminutová „Midnight Angel“ s krásnou atmosférou. Je to uvolnění a krásný poslech, prostě ukázkový AOR. Do typově podobných skladeb si Boba Catleyho „objednává“ i Tobias Sammet v Avantasii. Melodicko-rockové srdce zaplesá při „The Art Of Compromise“. Začíná pomaličku jen za doprovodu klavíru (to je ostatně další věc pro Magnum naprosto nepřekvapivá), aby se rozvinula v středně rychlou skladbu, která působí elegantně a svěže.
Sladká je balada „Don’t Fall Asleep“. Tvrdím, že dobré rockové album prostě potřebuje baladu a ty Magnum umí výborně. Navíc prostě – Bob Catley!
Deska začíná vrcholit. „Wisdom’s Had Its Day“ se u mě řadí na druhé místo. Zaujme rytmicky výrazná basa a naprosto úžasný refrén. Majestátní hitovka s potencionálem zařadit se mezi ty nejoblíbenější skladby Magnum. První místo a titul největší pecka této desky získává „Burning River“. Rychlá tvrdá věc, ve které je každá vteřina prostě dokonalá. Catley zpívá agresivněji, než je u něj zvykem, a refrén jen tak nedostanete z hlavy. Je tu závěrečná a hádejte – ano, pomalá a zároveň neskutečně příjemná tečka. Velice teatrální a pompézní píseň s uvěřitelnými emocemi, taková je „The Valley Of Tears“.
„Escape From The Garden“ je album zkušených muzikantů a výtečného zpěváka. Oplývá energií, příjemně ubíhá a dá se poslouchat mnohokrát až do nekonečna. Je to tradiční Magnum nahrávka a vlastně nemá čím překvapit, ale to je vlastně dobře. Čekal jsem vynikající hard rockovou desku a já jí dostal.
|
