Tahle parta z Úpice začínala jako revival Nightwish. Což samo o sobě automaticky znamená, že zde nemáme co do činění s nějakými hudebními otroubky. Bylo tedy pouze otázkou času, kdy se o slovo přihlásí vlastní tvůrčí duch a členové budou chtít do metalového světa přispět také svým autorským dílem. Letos v červnu byl onen duch zhmotněn ve formě debutového alba „Beatrice“. No a to je natolik povedené, že je přímou publicistickou povinností upozornit na něj, neb obdobně kvalitních žánrových nahrávek v našich končinách nevychází mnoho, lépe řečeno, skoro žádné.
Připočteme-li k tomu velmi slušné ozvučení a také charismatický zpěv Ivety Suchánkové, můžeme mluvit téměř o zázraku. Její hlas neprosí uši o milost, nýbrž do nich vstupuje čistě a nenuceně. Opět věc u nás málo slýchaná. Ivetin půvab je pak už pověstnou třešničkou na dortu, zkrátka front woman, jak má být.
Lyrika desky je koncepční a pojednává o vražedkyni Beatrice. Z toho plyne touha o temnější vyznění, na rovinu ale předesílám, že z poslechu alba v depresi nebudete. Ať je to díky melodickým linkám, jež svým líbivým klenutím ovoní hned úvodní skladby nebo právě zvuku, který je sice technicky čistý, charakterem ale spíš (pop)rockově hladí, než aby metalově drásal, což se někdy s onou snahou o hudební dramatiku příliš neslučuje. Sound zkrátka mohl být o něco důraznější, nicméně nejde o nic extra zásadního a naštěstí to nebrání v užití si šťavnatých orchestrálních pasáží. Epické symfo struktury kynou ve skladbách „Voice Of Conscience“, „Broken Heart“, „The Truth“, největším nátěru „Last Breath“, a také v osmičce „Suspicion“, jíž kromě toho rumově ovívá pirátský folklór. Složil a nazpíval ji basák Petr Kořínek, který pro ni našel inspiraci v písni „Call Of The Wind“ od německé Xandrie. Pocitově se nám ale nejčastěji připomenou, jak by také ne, Finové Nightwish.
Z pohledu atraktivity jednoznačně vítězí první polovina alba, kde jedna pecka střídá druhou. Zlom přijde s nástupem sedmé "Murder", v níž je nejjasnější pokus o spektakulární epiku. Výsledné pocity ovšem zůstávají rozpolcené, právě kvůli zvuku, když je tentokrát jeho malá metalová asertivita jasnou slabinou. Již zmíněná osmička "Suspicion" s Petrovým zpěvem už zabředne vyloženě do průměru a spolu s navazující (nijak zvlášť strhující) instrumentálkou "The Truth" jasně dokazuje, jak je účast Ivetina hlasu pro celkový zážitek nezbytná. Zvlášť, když metalové riffy ustoupí, aby daly vyniknout jejímu něžnému projevu, jak se to stane v dalším vrcholném momentu desky, baladické „Time To Leave“.
Je tedy patrné, že pokud jste příznivci výše zmíněných kapel (ale třeba také Amberian Dawn či Within Temptation), budete pravděpodobně u nahrávky "Beatrice" příst radostí. Na úplný závěr přiznám, že já se za nějakého ortodoxního fanouška metalu s ženským vokálem nepovažuji. V tomto případě jsem ale velmi spokojený. Budiž to doporučením pro obdobně "postižené" posluchače. Na české poměry jde opravdu o výjimečné album, na ty světové pak o nadprůměr, který v mých uších překonává třeba i zmíněné Amberian Dawn, jejichž poslední fošna "Magic Forest" trpí velmi rychlou oposlouchatelností. To u Wishmasters nehrozí a zejména první půlka desky, jak už bylo zmíněno, stojí kvalitativně hodně vysoko. Zvedám sedm a půl prstů z deseti!
|
