Letošní rok vypadá pro mladé a zatím příliš neznámé kapely poměrně nadějně. Do rukou se mi dostávají poslední dobou samá zajímavá alba a Degreed nejsou výjimkou. „Dead But Not Forgotten“ je navíc v pořadí jejich třetí album a o těch se s oblibou říká, že bývají zlomová. Co se týče mladé čtveřice mohlo by toto tvrzení opravdu platit. Švédskou hardrockovou formaci Degreed jsme měli možnost vidět vloni na podzim v Praze jako předskokana krajanů z Machinae Supremacy, kde se projevili jako sympatická banda, hrající pohodový moderní rock. A ten nám také nabízí výborná deska „Dead But Not Forgotten“ tentokrát s vlastní produkcí, která dala možnost vytvořit kapele přesně to, co měla na srdci. A že je o co stát.
Album otevírá skladba „The Scam“, která nese lehkou ozvěnu společného turné s výše zmiňovanými švédskými kolegy, zároveň v refrénu nabízí sound ala moderní Pretty Maids. Po této pecce se přesto zdá, jako kdyby se první půlka alba jen „pomalu a neochotně“ rozjížděla. Samy o sobě jsou následující dvě skladby velmi slušné a dobře poslouchatelné, ale pravý rozjezd začíná až o pár minut později, kdy album servíruje jeden hit za druhým.
Co určitě stojí za zmínku, jsou dominující klávesy, hrající s kytarou rovnou hru o pozornost. Ve skladbě „Shame On Me“ se konečně dostává k výraznějšímu slovu právě kytara a nejen díky sólu patří skladba k těm vyzývavějším. Výraznou top hitovou záležitostí je svižnější, lehce elektroničtější „Better Safe Than Sorry“, kombinující nekompromisní hard rock’n’roll s prvky současné populární hudby. Výsledek je více než příznivý a zahajuje po maličko jednotvárnějším začátku jízdu vtíravých skladeb. Hned následující „Love Me, Love Me Not“ není sice tolik přímočará jako její předchůdkyně, zato jí stačí dva poslechy a už přichází nutkání pozpěvovat si spolu s nahrávkou. Obdobně také působí „popovka“ z druhé půlky alba „Firefly“, nutící člověka ke zpěvu a pohybu, či o poznání temnější, o nic méně zapamatovatelná „Final Ride“, uhánějící v břitkém tempu.
Skladbu „Drama“ by si klidně na nějaké starší album mohli seknout takoví 30 Seconds To Mars, zato „Kill Your Darlings“ přibližuje kapelu k heavy metalu nejen díky téměř bloodboundovskému riffu a sólové vyhrávce. Závěrečná „Turn Around, Donť Back Down“ přímo vybízí k opětovnému poslechu celé desky znovu a to je přesně to, co bych od vynikajících alb očekávala.
„Dead But Not Forgotten“ přináší radost z poslechu. Album je chytlavé, komplexní, ale variabilní, téměř každá skladba má šanci obstát jen sama o sobě. Nalezneme jak pomalejší klidnější záležitosti, popovější variace, tak klasický, či moderní hardrock. Čistý zvuk, líbivé tóny jednotlivých nástrojů a příjemný nenucený vokál, místy hladce líbezný, jindy kousavě drsný, to vše tvoří téměř perfektní mix. Degreed si můžou pogratulovat k parádní nahrávce.
|
