My Dying Bride jsou nestoři žánru. Desky vydávají v pravidelných tříletých odstupech a anii po čtvrt století na nich není znát žádné vyčerpání. „Feel The Misery“ je už dvanáctým albem ("Evintu" nepočítám jako řadovku) této doom metalové legendy. My Dying Bride byli vždy sázkou na jistotu (vyjma "34. 788%..Complete") a přesto se nedá říci, že by točili jednotvárné desky. Novinka nebude pro fanoušky kapely žádným překvapením, i když je nový materiál zase trochu jinde než posledně. Na minulém počinu „A Map Of All Our Failoures“ i na EP „The Manuscript“ se kapela prezentovala poměrně dřevním „old school“ zvukem, novinka zní však mnohem více současně a tím pádem i přístupněji.
První tři položky na desce přesahují délku devíti minut a představují opravdové doom metalové kolosy. Úvodní „And My Father Left Forever“ dává zejména na začátku vzpomenout na gotičtější období My Dying Bride a Aaronův hlas zní velice příjemně, navzdory tomu, o jakých smutných věcech je samotný text. Málokdy se mi stane, aby mě nějaká doom metalová skladba dostala na první poslech a hlavně, aby byla tak rychle zapamatovatelná. „To Shiver In Empty Halls“ otočí kormidlo směrem k death/doom metalu. Aaron chrčí jak o život, zní děsivě a přitom velkolepě. Díky čistšímu zvuku si můžete o to víc vychutnat výborné riffy. Do třetice devítiminutovka, „A Cold New Curse“. Trochu pomalejší kousek, ale o to hrozivější a v závěru epičtější. My Dying Bride ukazují, že i tak uzavřený žánr, jakým je doom metal se dá hrát i po tolika letech s přehledem a záživně. Hutné riffy, střední tempo či pomalé, growl střídající se s čistým zpěvem, ponurá atmosféra, melancholie, housle. Tohle vše tu je a v závěru skladby přibydou i symfonické prvky a My Dying Bride zase znějí najednou trochu jinak, monstrózněji.
„Feel The Misery“ to je takový doom metalový šlágr. Berte to samozřejmě s rezervou, ale velice „tradiční“ věc, ovšem přitažlivá a lehce zapamatovatelná. V „A Thorn Of Wisdom“ se podíváme do klidnějšího světa. Muzika zjemní a prim hrají klávesy a Aaronův smutný hlas. Kapela zde opět více pokukuje po gothic rocku. „I Celebrate Your Skin“ se plazí a naříká. Velice pomalá skladba s klasickými elementy doom metalové hudby. Mohla by sloužit jako učební pomůcka pro mladé kapely.
Nevím jestli se to dá nazvat překvapením, spíš to nazvuvrcholem desky. „I Almost Loved You“ je naprostá nádhera a krása. Ohromně smutná a srdce svírající. Jen klavír, housle a Aaron. Málokdo dokáže předat emoce jako on. Věřím mu každé slovo textu. Pokud bych měl říci jediný důvod, proč si pořídit tuhle desku, pak je to tahle píseň. Absolutní My Dying Bride best of. Je to zvláštní. Nemám smutek rád a nerad ho prožívám, a přesto mi při poslechu My Dying Bride přijde vlastně krásný. Závěrečný desetiminutový epos „Within A Sleep Forest“ je už jen potvrzovacím razítkem toho, že My Dying Bride jsou doom metalovou hvězdou, která nehasne.
Opravdu nevím, co "Feel The Mysery" vyčíst. Novinka je pestrá, na jedné straně přibylo growlingu, na straně druhé je tu i víc jemných pasáží a gothic metalu. Možná i díky čistší produkci je nahrávka nezvykle přístupná, a na rozdíl od některých pasáží v minulosti tu nenacházím žádnou vatu či utahané momenty. My Dying Bride jsou v excelentní formě a žádnému fanouškovi doom metalu by tahle deska neměla uniknout.
|
