Chile je země vzdálená a z pohledu rockového či metalového fanouška se jedná o poměrně exotickou destinaci. O to příjemnějším překvapením je potom poslech nového alba progresivně rockové skupiny Crisálida s názvem „Terra Ancestral“. Však to nejsou žádní nováčci, nýbrž parta zkušených hudebníků, vždyť započali svou existenci již v roce 1997. Na kontě mají nyní čtyři desk, které vydávají v pravidelném tříletém odstupu.
Už od prvních chvil úvodní „Cabo De Hornos“ vás zavede Crisálida do svého světa a navodí příjemnou atmosféru. Jedná se o prog rock ve středním tempu, kde je kladen důraz na kvalitní kytarové harmonie a melodie. Hudba působí uvolněně, přesto může zajímat i metalového fanouška, protože se Chilané nebojí tvrdších riffů nebo agresivnějších bicích. Vše je výborně propracované a promyšlené. Jedním z hlavních poznávacích znamení kapely jsou texty ve španělštině, které v podání zpěvačky Cinthie zní zatraceně dobře. Cinthia je totiž poklad, má nádherný hlas, který mně okamžitě upoutal a uchvátil. Skvěle se hodí k žánru a především má barvu, jaká se jen tak neslyší. V kombinaci se španělštinou je po vokální stránce „Terra Ancestral“ dokonalou deskou. Slovem "dokonalost" můžu rovněž označit obal desky, který vypadá překrásně a dokonale dokresluje náladu alba.
V takřka stejném duchu jako úvodní skladba se nese i celé album. To neznamená, že by tu chyběly nápady, ale nepřichází žádné překvapení a ke konci už míra zábavnosti trochu upadá. Crisálida vsadila na celistvost a semknutost nahrávky, což rozhodně není špatně. Skladby, ač mají velmi podobnou dramaturgii, vynikají výbornými refrény a melodiemi, které pohladí a dají zapomenout na všední starosti (nejlépe vyniká asi „Hidromachi“). Troufnu si říci, že Crisálida je velmi osobitá a nápaditá, především fanoušci Porcupine Tree by měli zbystřit, zde je hudba však místy více do metalu, v těch momentech se zas někdy ozve duch Dream Theater, ale Chilané mají často i lepší nápady. O výborný zvuk se postaral Daniel Cardoso (Anathema), což je záruka kvalitní produkce.
Pro fanoušky progresivního rocku či metalu by tohle měla být jasná volba. Ale i ostatní ať zkusí, protože Crisálida skládá především dobré písničky a nejedná se o žádnou instrumentální exhibici, jak tomu někdy u tohoto žánru bývá. „Terra Ancestral“ se poslouchá nádherně a dokáže vykouzlit příjemnou náladu.
|
