Maďarští Wisdom již mají na scéně slušné jméno. Jejich svrchovaně melodická hudba se sborovými refrény, které ve své okázalosti přesně kopírují definici veselého a optimistického metalu, si našla bezpočet nadšených příznivců, těch tuzemských nevyjímaje. Nové album s názvem „Rise Of The Wise“ tedy bez nadsázky patřilo mezi nejočekávanější powermetalové zápisy letošního roku. Není třeba chodit kolem horké maďarské kaše, naopak, hned v úvodu recenze musím s radostí prozradit, že čtvrtá fošna Wisdomáků je naprosto úžasná!
Po spuštění tlačítka „play“ automaticky vstoupíme do fantastické dimenze, jejíž vládci si vůbec nelámou hlavu nějakým progresem a vše podřizují pohodě, hravosti a radostné náladě. Daří se jim to na výbornou a je celkem neuvěřitelné, že tohoto efektu dosahují bez minimální klávesové podpory. Při oficiální prezentaci sice muzikanti každou z jedenácti nových skladeb zaštítili krátkými citáty od všelijakých mudrců, jako např. „každý chce změnit svět, ale nikdo nechce změnit sebe“, což je sice zajímavé, mohlo by to však svádět k tomu, že zde budeme mít co dočinění s nějakou hloubavou a myšlenkově zadumanou hudbou. Kdepak, jedinou možnou reakcí je povznesení se nad starosti běžných dnů a komplexní uvolnění těla i duše. Tak zázračnou mocí nová deska oplývá!
Anebo taky všechny předešlé. Je totiž pravda, že Maďaři neustále jedou dle úzkých tvůrčích šablon, a pokud bychom byli nuceni absolvovat poslech všech dosavadních skladeb na jeden zátah, asi bychom se na konci cítili jednak zmatení a jednak dosti vyčerpaní. Zdravé dávkování má ovšem charakter přesně opačný, dokonce si dovolím tvrdit, že některé nové písně jsou tím nejlepším, co kapela kdy stvořila. Hned v úvodním otvíráku „Raven´s Night“ (jenž nastoupí po příjemně šlapavém intru „Over The Wall“) se představí všechny hlavní indicie, tedy dynamicky hravé a strojově přesné riffy, plus kilogramy melodií v každém jediném tónu, v tomto případě ještě s podporou spídového kvaltu, což se krom tohoto kusu (který dále potěší důvtipnými vokály umístěnými doprostřed dvojnásobného sóla) týká ještě položek „Hero“ (s krátkým akustickým nájezdem a opět vypiplaným sólem) a zejména „Welcome To My Story“, která je tak parádní, že ji řadím rovnou mezi dva absolutní vrcholy díla (ty skočné kytarové podklady a melodické vyhrávky, ten rytmicky vypointovaný refrén!)
Tím dalším je pirátská střela „Nightmare Of The Seas“, jíž – krom jiného – opět zdobí neskutečně chytlavý chorus. Při jeho poslechu se nemůžu přestat usmívat, tohle je totiž dokonalost sama, čiré zhmotnění pohody a radosti! Na albu jsou ale zastoupeny všechny akcelerační stupně. Na dvojku se plouží velmi vkusná balada „Believe In Me“, s náznakem valčíkového rytmu. Trojku zařadí střednětempá „My Heart Is Alive“, šestka "Through the Fire", a také titulní kus s hostujícím Joakinem Brodénem ze Sabaton. Je pravda, že tento flák částečně opouští všudypřítomnou okázalost a snaží se o něco jako budování atmosféry. Jde však pouze o ideální důkaz, že tohle pánové zatím neumí a osobně si myslím, že to po nich ani žádný z fanoušků nechce. Jde o jednoznačně nejslabší položku díla, naštěstí visí v samém závěru a tedy významně nenarušuje dynamiku zbylých songů.
Svižnější kvalt přijde s kompozicí „Hunting The Night“ a hlavně s další vysoce blyštivou perlou „Secret Life“. Obě se mohou chlubit jak skvostně hravými sóly, tak nadmíru vynalézavými riffy, jejichž sugestivní energie dokonce svádí k bujarému hospodskému tanečku. No a samozřejmě nesmíme zapomínat na sbory. Jak již bylo naznačeno v prvním odstavci, právě ty jsou středobodem hudby Maďarů a na jejich kvalitě padá a stojí celá jejich tvorba. Tedy padá… Prozatím stojí pevně jako Vyšehrad a s novou deskou se ji podařilo dokonce ještě pozvednout. Výtečná práce a jedno z nejlepších powermetalových alb posledních let.
|
