CONDITION CRITICAL - Extermination Plan
První sebranka dnešního tria pochází z Ameriky a deska „Extermination Plan“ je jejím druhým zářezem. Jak napoví cover alba nebo logo kapely, půjde zde o old school nejhrubšího zrna. A čtveřice muzikantů se opravdu vzhlíží v osmdesátkových spolcích (třeba Kreatoru), z jejichž tvorby si bere základní korpus, jenž následně zdobí slušným nasazením a energií. V reálu to znamená divoké nájezdy krvelačných kytar nebo časté změny temp, okořeněné moshovými riffy či záblesky melodických sól. Amíci toho do nás chtějí naprat co nejvíc a přitom dlouho nezdržet, což je vždy známka dobrých thrasherů. Deska se navíc vyznačuje postupnou gradací, kdy největší masakry číhají v samotném závěru. Na vrchol stavím drtičku s názvem „Vindictive Hostility“, která nabídne nejchytlavější kombinaci tempové dynamiky a strhujících riffů. V celkovém měřítku jde o zdařilou thrashovou masáž, z jejíž vyšší sugesce ubírá určitou část pouze průměrný sound.
6,5/10
YouTube ukázka - Interminable Surgery
INFRARED - No Peace
Vydání debutového alba „No Peace“ kanadské smečky Infrared lze označit jako slavnostní událost. Vždyť tahle parta vznikla už v roce 1985. Po pěti letech ale ukončila činnost, aniž by nahrála jediné demo. Na scénu se vrátila až v roce 2014, a tentokrát už vše klaplo. Hudebně ovšem zůstáváme na pomezí osmé a deváté dekády, a pokud bych měl vybrat kapelu, ke které mají Kanaďané velmi blízko, budou to Amíci Sacred Reich, jejichž zenit se váže právě ke zmíněnému období. Autorský archaismus má ovšem své vysvětlení, Infrared totiž ve svých počátcích sice nic oficiálně nevydali, nicméně všechny debutové skladby byly napsány v osmdesátých letech, konkrétně mezi roky 1985 až 1988. Stavba písní je tedy poplatná přímočaré thrashové jízdě, s občasnou melodickou vyhrávkou, případně crossovým rozparáděním riffů, jejichž dynamika v tu chvíli dosahuje nejvyššího stupně zábavnosti. A protože tentokrát vyšel zvuk, je na místě Kanaďanům chvalořečit za velmi slušný zářez na pažbu světového thrashe.
6,5/10
YouTube ukázka - T. O. C.
CRISIX - From Blue To Black
Jednoznačným vítězem dnešního tria jsou ale Španělé Crisix (dříve Crysyx). Na své třetí řadovce dokázali přijít s velmi návykovým obsahem, který v sobě přirozeným způsobem mixuje thrash a moderní prvky, v čele s groovem. Výsledkem je nápaditá a sugestivně živelná jízda, jež baví celých čtyřicet minut své hrací doby, s řadou rytmických zvratů a paušálně zábavnou stavbou, která albu zaručuje dlouhou životnost. Na první poslech totiž není možné vstřebat všechny hudební vychytávky, jsem si ale jistý, že s opakovaným stlačením tlačítka „play“ nebude fanoušek dobrého thrashe příliš dlouho otálet. Mix rychlé akcelerace, valivých riffů, skandovaných frází (např. songy „G.M.M. (The Great Metal Motherfucker)“, „T-Terror Era“, „Strange“) nebo až punkově důvtipných momentů (rozjezd „Psycho Crisix World“) je zkrátka neodolatelný a dokazuje, že za přítomnosti zručných autorů může thrash stále patřit mezi nejatraktivnější metalové styly. Jediné, co někomu nemusí jít úplně hladce do uší, je projev zpěváka Juliána Baze, který jednou pronikavě skřekotá, jindy trochu na sílu harshuje. Jinak ale palce nahoru, album „From Blue To Black“ se zatraceně povedlo!
8/10
YouTube ukázka - G.M.M. (The Great Metal Motherf*cker)
|
