Výčet kapel, ve kterých hrál kytarista Henrik Flyman, by vydal na docela slušný seznam. Na vrcholu tohoto seznamu by bezpochyby stálo Henrikovo dítě, Evil Masquerade. Ti v třináctém roce svého působení přišli se svým sedmým albem „The Outcast Hall Of Fame“, na kterém se představili ve výborné formě. Není divu, že na svojí práci je Henrik Flyman, muzikant tělem i duší, náležitě hrdý.
Evil Masquerade jsou kapelou, která má nezaměnitelný sound a je jednoznačně rozpoznatelná už od prvního alba. Měl jsi tuhle vizi už v době, kdy jste nahrávali vaši první desku a neměl jsi někdy chuť tvář kapely změnit? Nebo neměl jsi někdy chuť udělat sólové album?
Máš pravdu v tom, že máme vlastní sound. Lidé donekonečna diskutovali o tom, jak nazvat naší hudbu. Náš zvuk je důsledkem toho, že děláme věci přesně tak, jak je cítíme. Nikdy jsme se nesnažili sledovat nějaké trendy nebo se zavděčit nahrávací společnosti. To je prostě naše snaha být upřímný. Nemáme žádná pravidla na to, jak by věci měly být udělány, proto se ani nemusíme držet nějakých mantinelů, které by omezovaly naši uměleckou svobodu. Když budu mít pocit, že je správné něco udělat, tak to tak udělám. Takže nemám ani potřebu dělat sólové album, protože už se cítím dostatečně svobodný.
Evil Masquerade jsou známí i tím, že je v kapele poměrně silná fluktuace hudebníků. Jsi tak náročný principál, je hudba a atmosféra v Evil Masquerade natolik odlišná od jiných kapel nebo čemu připisuješ tento stav? Můžeš představit současnou sestavu Evil Masquerade? V čem vidíš největší sílu aktuálního složení kapely oproti předchozím sestavám?
Rozhodně to není štěstí a sláva, co by nás motivovalo k tomu, co děláme. Stejně tak se ani nedržíme mainstreamových trendů. Spousta lidí potřebuje nějakou jistotu nebo alespoň nějaký druh záruky, že dělají správnou věc. A to mě nezajímá, nic takového nabízet nechci. Raději riskuji a zkouším nové věci. Někdy to funguje a někdy taky ne. Ale rozhodně je to takhle zajímavější. Tím chci říct, že Evil Masquerade prostě nejsou pro každého. A to je i důvod toho, že se nám v průběhu let měnila sestava. Současnou sestavu Evil Masquerade tvoří hudebníci, kteří hráli na posledních třech albech, které doplnil zpěvák Nicklas Sonne. Jak vidíš, v posledních pěti letech je naše sestava celkem stabilní. A někteří kluci jsou s námi téměř od počátků kapely. Myslím, že největší výhoda aktuální sestavy je ta, že všichni máme v kapele jasně definované role. Takže je snadné udržovat a rozvíjet sound Evil Masquerade.
V Evil Masquerade zpívala řada slavných jmen, čím tě zaujal váš aktuální zpěvák Nicklass Sonne natolik, že se stal stálým členem kapely?
Má všechno, co hledám u velkého zpěváka. Velký hlasový rozsah, osobní styl a je vnímavý. Má dobré znalosti o hudbě, protože je to také skvělý kytarista, skladatel, zvukař a producent. Díky tomu je mnohem jednodušší pochopit jeden druhého. Navíc ho mám rád i v osobní rovině, je schopen integrace a je velice poctivý. Takhle nakombinované vlastnosti je obtížné najít. A ještě navíc žije ve stejném městě. Co se ti na to nelíbí?
Máte venku svoje sedmé album „The Outcast Hall Of Fame“, můžeš přiblížit čtenářům, co je čeká na vaší nové desce? Dovedl bys vybrat jeden song, který tuhle desku nejlépe charakterizuje?
Jako vždy jsem se snažil udělat to nejlepší z Evil Masquerade, co mohu. Neměl jsem žádný velký plán na to, jak by to mělo vypadat. Jen se snažím jít tam, kam mě vede hudba a to nejlepší co můžu udělat, je tomu nechat volný průchod. Nedokážu říct, který song je nejtypičtější. Je to soudržná deska, takže všechny písně společně pokládají základ pro pochopení tohoto alba. Už jsme polovinu věcí z nové desky hráli naživo a u druhé poloviny je velmi pravděpodobné, že na ní při dalších vystoupeních také dojde. Těším se, až je budeme hrát všechny, protože jsem přesvědčen, že deska „The Outcast Hall Of Fame“ je jednou z našich nejsilnějších věcí.
Jak probíhalo nahrávání, zaznamenal jsi nějaké odlišnosti při tvorbě „The Outcast Hall Of Fame“ proti tvorbě předchozích alb?
Ani ne. Všechna alba jsou vždy velice pečlivě připravena ještě před tím, než jdeme do studia na finální nahrávání. Vždycky nahraji celé album v předprodukci ještě před tím, než pořídíme finální verzi. Tenhle proces je víceméně shodný již od prvního alba.
Na desce zpívá hned pět zpěváků včetně tebe. Jak vlastně vznikaly skladby pro tohle album, psal jsi je s vědomím, že každou píseň bude zpívat někdo jiný, věděl jsi dopředu, kdo který song bude zpívat a přizpůsoboval jsi tomu tvorbu nebo každý ze zpěváků přišel už k hotovému? Je pro tebe obtížné tvořit tímto způsobem?
Je velmi důležité být si vědom možností a limitů každého nástroje, pro který píšeš a vokály rozhodně nejsou žádnou výjimkou. Hudební nároky Evil Masquerade jsou na zpěváky poměrně náročné, co se týká tónového rozsahu a projevu. Takže jsem se obrátil na zpěváky, kteří tyto požadavky perfektně splňují. Kterýkoliv z nich mohl klidně nahrát celé album a výsledek by byl skvělý. Když jsem začal psát, nemohl jsem se nejdřív rozhodnout, kdo bude zpívat kterou píseň, ale jak jsem postupoval dál, podařilo se mi to roztřídit mezi všech pět hlasů tak, abychom dosáhli absolutně nejlepšího výsledku.
Vaše první a zatím poslední album dělí dvanáct let. Co se podle tebe za tuhle dobu změnilo u Evil Masquerade a na metalové scéně nejvíc a co naopak je stejné jako na začátku fungování Evil Masquerade?
Před dvanácti lety jsem byl ještě chycen ve starém modelu s nahrávacími společnostmi a dělal jsem všechno tradičním způsobem. Tehdy jsem to cítil jako začátek konce pro tento způsob myšlení. Cítil jsem jejich paniku, i když to nebylo nijak slyšitelné. Cítil jsem silnější potřebu se osvobodit a dělat věci jinak. Bylo nutné přijít na to jak, když jsem chtěl tvořit hudbu i v novém miléniu. Jsem umělec a nechci se nechat rozptylovat podnikateli na potápějící se lodi. Jejich hlavní zájem byl co nejrychleji vydělávat a mým zájmem je dělat hudbu, která obstojí ve zkoušce času. Největší rozdíl tedy je, že dnes máme vlastní label a mnohem větší stabilitu. A všechno je to o hudbě.
Co myslíš, že je nejsilnější stránkou vaší hudby a jak jste spokojeni s tím, jak kritika hodnotí „The Outcast Hall Of Fame“ a jak jste s deskou spokojeni vy sami?
Naší silnou stránkou je, že jsme dobře rozlišitelní. Lidé rozeznají naši hudbu a dokáží nás rozeznat od jiných kapel. O tom, co říká kritika nemám dobrý přehled, u našich fanoušků je jasné, že se jim deska líbí. A já osobně jsem s deskou také velmi spokojen. Ale to je jasné, jinak bych ji nevydával.
Který okamžik z vaší historie je pro tebe ten nejdůležitější?
Každé vydání alba.
Jaké jsou nejbližší plány kapely, co od vás můžeme čekat v dohledné době? Je reálné, že se Evil Masqueradel někdy představí živě v České republice?
Právě teď je to především o propagaci a vyřizování rezervací. Doufám, že do České republiky budeme moci brzy přijet. Perfektní by to bylo na festivalu Masters Of Rock, tam jsem hrál před lety s Lacrimosou a vnímal jsem to jako ideální místo pro Evil Masquerade. Chtěl bych se také obrátit na místní kluby a zjistit, jestli by měly zájem dohodnout se s Evil Masquerade. Jsme připraveni předvést vám dobrou show.
Kolik času a energie investuješ do Evil Masquerade, máš čas věnovat se i něčemu jinému a je pro tebe odezva dostatečně naplňující? Je v současné době možné se prostřednictvím hudby, potažmo prostřednictvím úspěšné kapely v Dánsku uživit nebo musíš chodit do klasické práce?
Jsem jeden z mála šťastných metalových hudebníků tady v Dánsku, kteří se hudbě mohou věnovat na plný úvazek. A když říkám plný úvazek, tak to myslím úplně doslova. Dělím svůj čas mezi Evil Masquerade a Lacrimosu. Když nehraji někde venku, věnuji se psaní veškerých věcí ve studiu. Nemám příliš volného času, ale to je má úmyslná volba, abych byl schopen přežít jako umělec v roce 2016. Myslím, že odezva, kterou dostávám, je velmi dobrá, takže budoucnost vypadá jasně.
Kdo nebo co mělo vliv na tvé rozhodnutí věnovat se hudbě?
Dobrá otázka. Nemám ponětí, pokud moje paměť sahá, tak mě hudba vždy fascinovala.
Co je hlavním důvodem toho, že se hudbě věnuješ takovou dobu, co tě na tom láká a přitahuje?
Je to ten samý důvod. Chci se zlepšovat, abych dělal stále zajímavou hudbu a zkoušel nové věci.
Co máš radši, práci ve studiu nebo živé koncerty?
Obojí má svoje kouzlo. Myslím, že klíčové slovo je rovnováha. Je skvělé jít ven a hrát novou hudbu, když jsi strávil spoustu času psaním, produkování a nahráváním nového alba. Ale když strávíš hodně času na cestách, považuji za mimořádně relaxační zamknout dveře a být kreativní ve studiu.
Máš ještě nějaké ambice, kterých jsi v hudbě nedosáhl?
Každé další album. A je mnoho míst, kam se musíme s Evil Masquerade podívat. Vždycky budu mít nějaké ambice, to je jisté.
Zbývá už jen moje tradiční poslední otázka. Je nějaká otázka, na kterou se tě dosud nikdo z novinářů nezeptal a ty by sis na ní přál odpovědět?
Dosud se mě nikdo nezeptal, jestli si chci s Evil Masquerade zahrát na Masters Of Rock. Odpověď je, že ano.
|
