RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




BREAKDOWN OF SANITY - Co-Existence

Švýcarsko – země proslulá svou neutralitou, vyspělou ekonomikou a fialovými krávami…a díky Breakdown of Sanity i luxusně znějícím metalcorem. Tato šikovná kapela debutovala v roce 2009 a od té doby desku od desky potvrzuje svou pozici jednoho z nejoriginálnějších a nejtvrdších uskupení v tomto populárním subžánru. Technická brilantnost a čich na našlapané riffy a breakdowny byly vždy servírovány v luxusním produkčním balení, nastaveném samotnými členy kapely. Tahle nadějná formace se po třech letech od CD „Perception“ opět na vlastní pěst pustila do nového alba a výsledek je znovu výborný.

Jeden z největších plusů nové placky „Co-Existence“ je ten, že kapela zní pořád stejně. Zvuk je klasicky na vynikající úrovni, kytary mají charakteristické chemické ozvučení, growly jsou patřičně upraveny a basa ve vhodných pasážích vytlačena nahoru. Všechny nástroje jsou vyvážené a dohromady vytváří vcelku slušnou zvukovou stěnu. Přesto jsou předchozí přeprodukované „Mirrors“ nebo „Perception“ výraznější a brutálnější. Své však dělá i mírný posun ve skladatelství, kdy se na novém albu objeví i náznak čistých vokálů (převážně díky hostům) a stále častější melodické pasáže. Zvuk je tak na „Co-Existence“ krotší, ale stále skvělý (chválím přirozenější zvuk bicí soupravy) a tlačí dopředu. Když už zmiňuju krotkost, rozhodně nečekejte klasickou písničkovou strukturu nebo čistě zpívané refrény. Ano, některé „mainstreamovější“ rysy jako čisté vokály nebo kytarová sóla jsou na novém albu ke slyšení, ale spíše plní doplňkovou funkci, než že by na nich stála celá píseň. Z 80 % jde totiž stále o ty Breakdown of Sanity jako dřív.

Předložený materiál je na první poslech o krok zpátky – chybí brutalita, agresivita a tah na branku. Poprvé se upustilo od intra jakožto samostatného tracku a i když se první minuta a půl jako intro tváří, ihned poté se plynule rozeřvou kytary a se známým growlem frontmana Carla Knöpfela uvedou prvotní „Bulletproof“. V čem kapela boduje maximálně, jsou závěry drtivé většiny songů. Písně jsou postavené obdobně – začíná se riffem, který se v průběhu variuje, je do něj vložená nějaká melodická složka (vyhrávka, sólo, sampl, zpěv), breakdown a vše směřuje k závěru, který veškerou předchozí strukturu spláchne nějakým šťavnatým nápadem, jenž naštěstí vždy spočívá v kulervoucím nasekaném breakdownu a vygraduje celkovou píseň o úroveň výš. Příkladem budiž poslední minuta z „From the Depths“, která za sebe skládá jeden breakdown za druhým a finišuje brilantním nápadem spojit nasekaný breakdown v pozadí s jednoduchou zvonkohrou. Totální blaho. Těchto netradičních nápadů bylo sice více na předchozí desce „Perception“, ale právě v jednotlivostech kapela na nové desce dokázala své kvality a zašlapuje konkurenci do země.

Pokud se budeme bavit o písničkách jako celku a o jejich struktuře, kapela si zřejmě vzala poučení z minula a poměrně dost ubrala ze stopáže. Původně pětiminutové a šestiminutové kusy o několika nápadech na „Co-Existence“ nenajdete. Valná většina písní se vleze do čtyř minut a je to znát i na zapamatovatelnosti díky výše zmíněným jednotlivostem. Ve zkratce: chci si poslechnout „orientální“ vyhrávku, zvolím „Restless“, chci bass dropy, zapnu „Deep Sleep“, rychlá dvojšlapka = „Crossed Fingers“, kytarové sólo = „The Grand Delusion“ atd. Jestli se po prvním poslechu z desky vytratila pro kapelu ona charakteristická brutalita a agrese, po několikátém poslechu se veškeré tyto rysy vrací v malých, ale o to intenzivnějších dávkách zpět.

Nové album „Co-Existence“ je skvělé. Trvá možná delší dobu, než vás propracovaný metalcore od nadějných Švýcarů sejme, ale v pozdějších fázích poslechu si již budete notovat a házet hlavou jako dřív. Mírnější sklon k melodičnosti není na škodu, přestože se materiál určitě nemůže měřit s kapelami jako Killswitch Engage, Parkway Drive nebo Architects. Tady vidím příslib do budoucna a ještě stále nevyužitý potenciál. Skladatelsky se kapela posouvá mílovými kroky k okamžiku, kdy svůj zvukově vypiplaný metalcorový ná*er obalí o zapamatovatelné melodické pasáže a bude vyprodávat stadiony. To je však hudba budoucnosti. „Co-Existence“ je zatím pokusem, který velice zdařile kombinuje corové know-how s dalšími možnostmi, kudy se posunout. A já těm švýcarským klukům držím palce.

Radek Neuman             


FB BREAKDOWN OF SANITY

YouTube ukázka - Restless

Seznam skladeb:
1. Bulletproof
2. Restless
3. Back to Zero
4. Dear Diary
5. Crossed Fingers
6. From the Depths
7. The Grand Delusion
8. Dead Flowers
9. Deep Sleep
10. Coexistence
11. New World

Sestava:
Carlo Knöpfel – zpěv
Oliver Stingel – kytara
Christoph Gygax – kytara
César Gonin – baskytara
Thomas Rindlisbacher – bicí

Rok vydání: 2016
Čas: 42:50
Label: DIY
Země: Švýcarsko
Žánr: metalcore

Diskografie:
2009 – The Last Sunset
2011 – Mirrors
2013 – Perception
2016 - Co-Existence

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 23.09.2016
Přečteno: 2996x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.08712 sekund.