Trochu jako blesk z čistého nebe přicházejí na scénu Self-Hatred, kteří vydávají debutovou desku „Theia“. Ono totiž album už od samého počátku působí vyspěle a zkušeně, ne jako prvotina. Aby také ne, když se na desce podíleli ostřílení mazáci a bývalí členové kapel jako jsou Dissolving Of Prodigy, Silent Stream Of Godless Elegy, Llyr nebo Stollice.
Jako na pohřebišti světa se budete cítit v úvodních tónech „Guilt“. Hudba se valí jak smrtící lavina, avšak jedná se o velmi pomalou smrt. Funeral doom metal ve své čistotě. Zaujme však nádherný, masivní a uhrančivý zvuk. Přesně takovou atmosféru si žánr žádá. A právě s atmosférou Self-Hatred zacházejí mistrovsky. Ať už jde o zvuk kytar, kláves nebo o vokály. Tady exceluje hluboký growl zpěváka Kaťase, ale v pozadí písně, a to platí i o další skladby, si všimnete všemožných skřeků, řevů a dalších detailů.
Titulní „Theia“ je poklidnou mezihrou před dalším doom metalovým kouskem s názvem „Slither“. Zpočátku velmi brutální skladba se spoustou extrémních vokálů, včetně blackového skřehotu či dívčího zpěvu v pozadí. Skladba si udržuje silnou emotivnost a vynikající je i zvuk varhan v její druhé polovině. „Attraction“ v podstatě navazuje na předchozí věc a udržuje atmosféru nahrávky ucelenou a jednotnou. Nechybí zatěžkané riffy, brutální growl, varhany a krásný zpěv v podání zpěvačky Felis. Její podíl na celé nahrávce je velmi důležitý, protože vytváří potřebný kontrast s Kaťasovým hlubokým murmurem. Zároveň se ale nejedná o žádné klasické střídání hlasů (kráska a zvíře), jak bývá zvykem, ale o citlivé dokreslení hudby Self-Hatred.
„No Judgement“ frčí v nastoleném trendu dál. Tedy pohřební tempo a atmosféra jak z hororu. Závěr trochu přitopí pod kotlem, což je jedině dobře, protože v těchto chvílích si už přejete nějaké zrychlení. A skladba „Self-reflection“ vám to splní. Však se také jedná o druhou nejkratší skladbu na desce (necelé čtyři minuty). Příjemný kvapík, chvílemi připomínající například Draconian uteče jak nic, aby jej vystřídala pro změnu nejdelší položka alba „Memories“, které má skoro deset minut. Temná a tajemná atmosféra nemizí. Je to mrazivý a zároveň epický závěr desky, která umí posluchače doslova pohltit. V tom je krása doom metalu.
„Theia“ je vyspělou deskou plnou kvalitního, precizně zpracovaného doom metalu, je obohacena o spoustu detailů, které budete objevovat až při několikátém poslechu. Jestli máte rádi doom metal a chcete ho slyšet v prvotřídní kvalitě, pak jsou Self-Hatred ti praví.
|
