Tenhle příběh je v podstatě zhmotněním rčení o tom, že všechno zlé je k něčemu dobré. Když to v loňském roce zaskřípalo u švýcarských folkáčů Eluveitie, netušil principál Chrigel Glanzmann, že snaha rozšířit už tak dlouhý seznam bývalých členů kapely přinese revoluci a poslední tři, kteří to s ním táhli ještě z hloubi první dekády tohoto století, zvednou kotvy kolektivně. Pro Chrigela to znamenalo vystavět Eluveitie prakticky znovu od základů a pro odpadlíky niněristku a zpěvačku Annu Murphy, kytaristu Iva Henziho a bubeníka Merlina Suttera, kteří společně odkráčeli středem, to znamenalo ohromnou výzvu. To, jak se s ní vypořádali, má zodpovědět debutové album „This Is The Sound“ kapely Cellar Darling, kterou si tito tři muzikanti po odchodu z Eluveitie založili.
I když třeba budou Cellar Darling méně úspěšní, budu opravdu šťastná…, komentovala hlavní postava kapely, Anna Murphy, svoje aktuální duševní rozpoložení. A tenhle stav prvotina Cellar Darling plně odráží. Zasněnost, elegance, hravost, propracovanost, přemýšlivost, leckdy až křehkost, naprosto odzbrojujícím a přirozeným způsobem propojená s chvílemi docela hrubým výrazem. Charakter alba „This Is The Sound“ nelze vystihnout nějakým jednoduchým způsobem. Deska je velmi pestrá, někdy hrají hlavní roli rockové kytary, někdy dominuje sytý (a díky tomu velmi temný) zvuk Annina nástroje, velmi často si o hlavní pozornost říká Anna Murphy svým podmanivým zpěvem (jak jedinečně funguje to její charakteristické zajíkání!), leckdy vás pohltí až pohádková atmosféra a žádná z těchto složek se (i přes to, že délka alba bezmála dosáhne jedné hodiny) ani v nejmenším nepřejí. Pro to, aby se rozevřel velmi rozmanitý svět Cellar Darling, postačí přivonět k úvodnímu křehoučkému probublávání ústředního motivu skladby „Avalanche“, který napoví mnohé – hladivá melodie, éterické vokální poletování, napětí, které se dá krájet i postupně narůstající valivá atmosféra (inu, dokonalá lavina) je jednou z mnoha dokonalých tváří Cellar Darling. Všech třináct dalších skladeb je náladově navzájem odlišných, přesto tahle kolekce je velmi soudržná, konzistentní, v podstatě bezchybná, neboť v každé položce nabídne něco (jedno, jestli je to atmosféra, individuální mistrovství, dobrý melodický nápad), z čeho se stane velké hudební dobrodružství. Obdivuhodnější je to o to víc, že se přitom Cellar Darling nesnaží plést do cesty Eluveitie a nějak zásadně těžit ze svého dlouholetého předchozího působiště.
Asi to není náhoda, že svůj první koncert Cellar Darling odehráli po boku Anneke van Giersbergen, jejíž pěveckou lehkost a smyslnost projev Anny Murphy evokuje. Svým způsobem i v samotné hudbě Cellar Darling lze díky elegantní melodičnosti, uvolněnosti a muzikantské šikovnosti hledat nejednu paralelu (připočítejte jen větší podíl folkových prvků) s Anneke. Lepší start do života po odchodu z Eluveitie si Anna a její parťáci jen těžko mohli přát.
|
