Zabralo to jen dva roky od paráfní nahrávky „From These Waters“ a švédští Loch Vostok jsou zpět s již sedmou řadovkou „Strife“.
Parta z Upsally se aktuálně obklopila mistry svého oboru, takže desku mixoval David Castillo (Katatonia, Dark Tranquillity atd.) a o master se postaral hyperaktivní Jens Bogren (kilometr dlouhý seznam kapel). „Strife“ znamená rozbroj či spor a zaujme už svým obalem. Větrný mlýn uprostřed bouře. To vše v rudé barvě. Bouřlivý obal desky jde ruku v ruce s muzikou. Loch Vostok vždy umně kombinovali melodiku a tvrdost, tentokrát jsou o něco více drsní než dříve.
„Babylon Groove“ začíná zlověstným riffem, který podporují divoké bicí. Poté zazní deathmetalový riff par excellence a bicí jsou jak utržené ze řetězu. Následně hudba zklidní, avšak brutální deathové útoky neustávají. Především bicí jsou nejdrsnější, jaké jsem u Loch Vostok dosud slyšel. Teddy zpívá tak, jak jsme u něj zvyklý a jeho melodický zpěv vás emocemi zasáhne hodně hluboko. Nechybí však extrémní vokál, se kterým tentokrát kapela nešetřila a užijete si ho ve větší míře než v minulosti.
„Summer“ klame tělem. Úvod je vlastně poměrně klasický prog/power metal, avšak následuje pořádná blast beatová masáž a growling. Změny temp, zvraty nálad a žánrů. To jsou Loch Vostok, jak je známe, avšak nyní ještě extrémnější. Refrén je výrazně melodický a nakažlivý jak smrtonosný virus. Spousta nápadů a vše v krátkém sledu za sebou. Přesto je čas se v tom zorientovat a především skladba ponouká k dalším a dalším poslechům.
Melancholie má v hudbě Loch Vostok silné slovo, i když se nejedná o nic vyloženě „uplakaného“. Je to taková ta „hezká“ melancholie, která působí emotivně a uvěřitelně. Právě „The Apologists Are The Enablers“ v sobě takovou sílu má. Velkou část skladby zní, jako by se potkali Evergrey (jejich hudební příbuznost s Loch Vostok jsem zmiňoval už i v recenzi na minulou desku) s Dream Theater. Závěr skladby však patří death metalu. „Cadence“ a „Forever“ pokračují v melancholické krasojízdě po progmetalové dráze. A je to báječný zážitek. Skvělé melodie, parádní zvuk, zpěv, prostě všechno.
Loch Vostok umí chytit za srdce.
A tak je to s celým albem. Aniž by ustoupili ze své cesty, dávají Loch Vostok prostor i moderním mathcoreovým či djentovým postupům („Consumer“, „Purpose“) a někdy to osvěží i symfoničností („Ventilate“, „Purpose“). Deska běží jak hodinky a nenechává sebemenší prostor pro vatu. Není tu ani nota navíc, vše má své místo. Loch Vostok neobjevili Ameriku a jedou si to své, ale snad ještě lépe než kdy dřív. Jako chameleoni cestují mezi žánry. Power metal, death metal, djent, ale klidně i pop. To vše v lahůdkovém prog metalovém balení. „Strife“ je prostě báječná deska, která by klidně mohla být pilířem dnešního prog metalu. Pokud hledáte album, kde je všechno, co máme na metalu rádi, zde to najdete.
|
