Polská metalová smečka Hunter se poslední dobou začíná dostávat do podvědomí stále většího počtu českých vyznavačů „těžkého kovu“, za což vděčí hlavně hostování na většině zastávek jarního turné Arakainu k nové desce „Labyrint“. Na domácí polské scéně se ale již nějaký ten pátek drží na vrcholu popularity. Kapela vyznává styl, který obsahuje prvky z klasického heavy metalu, „metallicovského“ thrash metalu (právě Metallica asi nejvíce ovlivnila tvorbu Hunter), ale něco má i z hardcore, nechybí ani polský folklór a všechno je navíc doplněno houslemi. Sama kapela tento těžko zařaditelný styl označuje jako „soul metal“. Když k tomu všemu přidáme ještě energické vystoupení, hlavně houslista Michał Jelonek - neplést s jedním slavným českým bubeníkem :-) – nezůstává na pódiu ani na chvíli v klidu, když si ještě nasadí masku ve stylu Slipknot, srdce každého milovníka vážné hudby zaplesá :-), a polské texty, které vytváří jedinečnou atmosféru, máme po dlouhé době opět tu čest s něčím originálním. Právě originalita začíná být poslední dobou na metalové scéně nedostatkovým zbožím.

Ale teď již k aktuálnímu počinu, který nese název „T.E.L.I…“ (co tato zkratka znamená se mi bohužel zjistit nepodařilo). Oproti předchozí desce „Medeis“ vyšla poslední nahrávka v polské i anglické verzi, určené pro zahraniční trh. U mě ale s přehledem vede polská verze, polština prostě k téhle hudbě dokonale sedne a i když se mi poprvé dostalo „T.E.L.I…“ do ruky v angličtině, tak přesvědčit mě dokázalo až v polštině.

Hned od úvodní pecky „T.E.L.I…“ je vidět že Hunter se nebojí experimentovat, skladba se z klidných poloh přehoupne do hardcore řevu a přes thrash metal se dostane až k houslovému sólu. Právě housle mistra Jelonka jsou asi největší síla kapely, i když občas se mi zdá, že jsou trochu zatlačovány do pozadí, ale například z pomalejší „Nie Raj“ dělají doslova geniální dílko, až z toho mrazí v zádech. Vrchol alba ale podle mě přichází až s peckou „Łosiem“ a opět se na tom nemalou měrou podílí housle, jenom to české „raz, dva tři, čtyři…“ si pánové na začátku skladby mohli odpustit :-). Po ní přichází další povedená, tentokrát, balada „Pomiędzy niebem a piekłem“ a opět ty housle, no prostě geniální! Tenhle song ale podle mě dostává ten pravý náboj až v koncertní podobě. Za zmínku stojí také úderná „Przy wódce...“, která se stylem dostává až téměř do klasického punku, což podporuje i refrén ve kterém se zpívá ono slavné punkové „No future!“, jenž za časů dávno minulých zdobilo fasádu nejednoho domu :-). Hunter se snaží být originální asi i s názvy skladeb, například název „$$$$$$$$...“ je opravdu zajímavý. Kdyby se někde dělala anketa o nejoriginálnější jméno písně, tak Hunter s touhle „dolarovkou“ může směle útočit na první místo, protože aspoň já jsem šílenější pojmenování skladby ještě neviděl :-).

Co dodat na závěr? Pro naše severní sousedy je Hunter jasná metalová jednička a musím říct že zaslouženě. Album „T.E.L.I…“ je ,troufnu si říct, zatím nejlepší počin kapely. Tak doufejme, že zatím úspěšný útok na české „metalisty“ Hunter jen tak nevzdají a že se s nimi na českých pódiích budeme setkávat častěji.

www.hunter.art.pl

Seznam skladeb:
Polská verze:
1. Intro
2. T.E.L.I…
3. Wersety
4. Biało Czerw
5. Nie Raj
6. Krzyk kamieni
7. Wyznawcy
8. $$$$$$$$...
9 Płytki dołek
10. Przy wódce...
11. Niepokój
12. Łosiem
13. Pomiędzy niebem a piekłem
14. Osiem
15. Futro

Anglická verze:
1. Intro
2. T.E.L.I…
3. Shallow Hole
4. Verses
5. The Leader
6. Screamin' Stones
7. Not Heaven
8. Greedy Monster
9. Belie Verse
10. Red White Ness
11. $$$$$$$$...
12. Dummy
13. Loneliness
14. Between Heaven and Hell
15. Outro

Čas: 60:29
Rok vydání: 2005