Within Temptation jistě patří mezi méně obvyklé gothic metalové kapely. Nosným prvkem jejich tvorby je melodie, a to melodie kouzelná, líbivá, nenáročná spíše s optimistickým nádechem. Nebojí se však použít hutné kytarové riffy, které k tomuto stylu prostě patří. Holandští Within Temptation vznikli v roce 1996, základními pilíři kapely jsou kytarista Robert Westerholt a jeho sličná přítelkyně Sharon Den Adel. Za deset let existence vydali pouze čtyři alba, přičemž to druhé The Dance EP, se skládá pouze z několika singlů. Při této kadenci lze usuzovat, že nejsou továrnou na peníze, ale pouze partou dělající dobře svůj koníček.
Kapela dokázala sladit jemné melodie za použití zkreslené kytary spolu s občasným použitím klávesových efektů, vzniklá hudba, doprovázená vysokým a krásným hlasem zpěvačky Sharon Den Adel, má správnou gothic atmosféru s téměř pohádkovým a mystickým feelingem. WT jdou zkrátka jakoby svou vlastní cestou, nejde jim ani o to, dokázat, jak je ten svět zkažený, nebo že oni jsou ti drsní metalisti. Převedli pohádkovou poezii se zajímavými texty do odlehčené metalové podoby, jejímž účelem nemá být deprese, drsná image, ani peněz rozhazovačnými fanoušky beznadějně vyprodané stadiony, ale pohodová, chytlavá hudba. A dle mého názoru se jim to podařilo, posuďte sami.
Jejich prvotina s názvem Enter, o níž pojednává tato recenze, vznikla hned v roce 1996. Pomalé, líbivé, melodické skladby s jemným gothic nádechem vzbuzují pocity zamyšlení v dobrém slova smyslu, skladby posluchače vtáhnou do zvláštního světa sebereflexe a zároveň nadšení. Rozhodně se nejedná o album na jeden poslech, či na krátké přesuny autem, je potřeba si album vychutnat doma, v klídku a v pohodě. Jedině tak člověk pocítí poetickou náplň desky. Někoho to odradí, někoho ne. Mě takový styl celkem vyhovuje. Úvodní skladba s názvem Restless začíná jemnou melodií a půvabným hlasem zpěvačky, píseň postupně graduje, ale nijak závratně nezrychluje, ponechává si svůj klidný ráz. Vzývající text o lásce a srdci sice zarytého vyznavače hospodského metalu asi nenadchne, ale ruku na srdce, koho se něco podobného netýká, nebo netýkalo, že. Nádherný zpěv, klidné elektrické kytary, pomalý rytmus a melodické klávesy v úvodní písni naznačí, jakým směrem se bude celá deska ubírat a zároveň nastaví vysokou laťku. Možná, že v posluchačově mysli dojde k dilematu, vypnout a zapudit tuto hudbu, nebo pokračovat v poslechu dál?
Ti, co nepreferují pouze pozérské metalové pózy, spolu s těmi zvídavějšími pokračují dále, a odměnou je jim druhá skladba, titulní Enter. Téměř sedm a půl minutová píseň, stavěná především opět na melodii, ale tentokrát s větším důrazem na temně zkreslenou kytaru, doprovázenou jemnou sólo melodií, uvítá posluchače ve svém pohádkovém světě, doslova vyzve: Vstupte, jste vítáni. Hlavní refrén v této skladbě zpívá svým temně death metalovým hlasem George Oosthoek z kapely Orphanage, zdatnou protiváhou je mu samozřejmě naše Sharon. Svým hlasem dává George písni jedinečný sound, Enter je jednoznačně nejlepší skladbou alba. V dalších písních se střídají jemné melodie (Pearls of Light), s trochu drsnějšími kytarovými riffy (Deep Within). Celkově si však album s každou další písní zachovává stejný ráz. Závěrečná píseň Candles zaujme opět svojí délkou přes sedm minut. Při ní již ke konci docela běhá příjemný mráz po zádech - tak co, přežili jste to? Líbilo? Mně ano.
Celé album působí neuvěřitelně kompaktně, promyšleně, ale určitě ne vykalkulovaně. Délka téměř 45 minut, složená z převážně dlouhých skladeb, je tak akorát. Chybkou může být někdy možná až moc vysoko posazený hlas zpěvačky Sharon. Čas od času jsou melodie až příliš "přeslazené", tím však výčet chybek končí. Prvotina Within Temptation se určitě vydařila. Klidněji založeným příznivcům gothic metalu mohu jen doporučit, ostatním toto album buď přijde po chuti, nebo ne. Já jsem za toto album i za tuto kapelu dost vděčný, již jen pro jejich svébytné pojetí hudby. Není to žádná průlomová, či revoluční nahrávka, ale jinak velmi kvalitní deska...
|
